Hubnutí pomocí půstu

11.04.2014 Eva Horáková

Dá se pomocí půstu opravdu zhubnout?

Půstem je často označována doba jakéhokoliv odříkání, například i různých radovánek, ale skutečný půst znamená odřeknout si veškerou výživu. Během půstu tělo nepřijímá žádné jídlo, tedy ani tekutou stravu, ovocné nebo zeleninové šťávy. Po dobu půstu se pije pouze čistá voda nebo pro zvýšení očistného účinku voda destilovaná.

Umírněnost v jídle a pití má velkou kulturní tradici. Zpočátku byl půst používán pro „užitek díky odříkání“. Lovci, kteří se před lovem postili, měli po půstu více energie a vytrvalosti, šamani a medicinmani využívali půst pro získání magických schopností a mniši více soustředění. Půst hrál v minulosti velkou roli ve světových náboženstvích, své místo si však našel i v medicíně. Pro jeho terapeutické účinky ho používali již lékaři v antickém Řecku. Zřeknutí se potravy bylo považováno v té době za součást správné životosprávy.

Starověcí lékaři byli názoru, že tělo by se při nemoci nemělo zatěžovat vydáváním energie na trávení potravy, ale spíše na léčení nemoci. Tento princip se však nedoporučovalo využívat při chronických chorobách, při kterých tělo potřebuje dostatek sil. Hladovění také nebylo doporučováno mladým lidem a dětem, naopak starším lidem bylo výslovně doporučováno pro zachování síly a zdraví.

Je možné půstem zhubnout?

Je-li vašim důvodem k půstu dosažení zdraví, detoxikace, duchovní rozvoj nebo trvale zdravější životospráva, jste na správné cestě. Rozhodně by však primární motivací neměla být potřeba úbytku hmotnosti. Je prokázáno, že větší množství krátkodobých půstů z dlouhodobého pohledu zvyšuje hmotnost tím, že mohou nastartovat v organismu takzvaný jojo efekt. Organismus se naučí velmi úsporně zacházet s živinami a vytvoří si rezervy pro horší časy bez potravy. Aby efekt půstu na snížení hmotnosti nebyl nulový, nesmí se půst zvrhnout pouze na nulovou dietu, ale musí zahrnout i vyčištění duševního vzorce skrytého za nadváhou.

V počáteční fázi půstu člověk ztrácí na hmotnosti denně až 1 kg, jedná se však především o vodu, která byla uložená ve tkáních. Úbytek tuku půstem je často přeceňován, většinou totiž činí maximálně půl kilogramu za den. Snadněji se tuku lze zbavit pravidelným pohybem.

Co se děje při půstu v těle?

Mezi vynuceným hladověním a půstem je rozdíl ve vědomí. Hladovění je samo o sobě nepříjemné, půst však přináší většině lidí radost. Vynucené hladovění vyvolává odpor a přivolává na obranu sebezáchovný pud. Proto je vědomí při půstu klíčem k úspěchu. Nepříjemné mohou být i redukční kúry, při kterých organismus přijímá potravu a přesto permanentně hladoví. Takové diety nedovolí organismu naladit se na půst a upravit tak proces látkové přeměny. Obvyklou „odměnou“ je následný rekordní přírůstek hmotnosti.

První jeden až dva dny tělo spotřebovává zásoby glykogenu z jater a ze svalů. Poté začíná spalovat tuky a bílkoviny. Druhý až třetí den je uváděn jako nejnáročnější. Mohou se začít objevovat bolesti hlavy a nevolnost, je také silněji pociťován hlad. Polevení hladu se objevuje třetí až čtvrtý den. Od té doby se člověk zpravidla cítí dobře, mohou se ale stále objevovat pocity slabosti. Doporučuje se dělat jen nejnutnější věci, vše klidně a uvědoměle, pohybovat se mírně, avšak pravidelně na čerstvém vzduchu.

Začínejte zvolna

Doporučované délky půstů jsou 1, 3, 7, 15, 21 a 40 dní. Pro první zkušenost je dobré zvolit jednodenní půst a opakovat jej každý týden do doby, než si na půst tělo zvykne a bude pro něj přirozený a pohodový. Teprve poté postupně zařazovat půsty vícedenní. Z ročních období jsou nejčastěji pro půsty doporučovány jaro a podzim, a to hlavně pro půsty dlouhodobé. Krátkodobé půsty pak mohou probíhat ve kterémkoli období po celý rok.

Návrat zpět ke stravě

Během půstu škodí vlivy, které naši pohodu narušují i při běžném režimu. Na prvním místě jsou to stres a hektičnost. Dalšími rušiteli jsou alkohol, nikotin nebo káva, léky, špatný vzduch a nekvalitní voda.

Stejně důležité jako průběh půstu je návrat ke stravování. Tento návrat by měl být pozvolný a měl by trvat stejně dlouhou dobu (u krátkodobých půstů) nebo polovinu doby půstu. K přerušení půstu se doporučuje sníst jablko nebo hrušku v syrovém stavu, případně podušené u citlivějších jedinců. Důležité je dát si záležet, jíst s požitkem a sousta pečlivě žvýkat. Kdo bude potravu žvýkat tak dlouho, až se rozpustí, může od počátku jíst všechny druhy ovoce a zeleniny. Při důkladném žvýkání nesníme nikdy příliš velké množství potravy, navíc si jídlo vychutnáme. Je také důležité respektovat pocit nasycení. Zmenšený žaludek se rychle při jídle naplní a dá to najevo pocitem sytosti. Zde vzniká prostor pro ty, kteří bojují s nadváhou. Budou-li pocit sytosti respektovat, problémy s nadváhou se vracet nebudou.

Sacharidy v podobě obilovin a neslaného chleba je možné jíst od druhého dne. U bílkovin by měl být postup zařazování pozvolný – rostlinné bílkoviny v podobě luštěnin je možné jíst od druhého dne, živočišné bílkoviny od druhého dne pouze ve formě tvarohu nebo jogurtů. Maso zařazujeme až po několika dnech. Během obnovy a návratu ke stravě je nadále důležité dostatečně pít, a to minimálně dva litry denně.

Obecně by se dalo říci, že kdo bude po půstu dodržovat tři nejdůležitější zásady výživy - správné složení stravy, plnohodnotná strava, strava podle typu – bude mít více energie, méně usazenin v těle a bude se cítit lépe. Nejlepším rádcem v oblasti výživy je vlastní tělo, dobrý pocit, intuice a vnitřní lékař.

Půst versus dieta

V souvislosti s půstem se můžeme setkat i s pojmem částečný půst. Příkladem může být Mayrova kúra, také známá jako housková dieta, která má být šetrná pro střeva a má naučit správně žvýkat a jíst v klidu. Oblíbenou variantou půstu je rovněž popíjení šťáv, ovocných nebo zeleninových. Za částečný půst lze považovat i bramborovou nebo rýžovou dietu, ovocné a zeleninové dny, které fungují převážně na základě absence sodíku a velkého příjmu draslíku, jež mají za následek odlehčující odvodnění. Takové půsty jsou ale svým způsobem výživou, proto je příhodnější nazývat je dietou, ne půstem.

 Půst není pro všechny

Očistné kúry jsou vhodné pro všechny dospělé jedince, kteří chtějí pročistit svůj organismus. Předchozí konzultace s lékařem je vhodná v případě, že jste nemocní nebo dlouhodobě užíváte léky. Mezi případy, ve kterých by postní kúra rozhodně neměla být prováděna, se řadí především vysilující onemocnění, jako je tuberkulóza, Basedova nemoc, hyperfunkce štítné žlázy, karcinomy nebo AIDS. Při půstu se tělo zbavuje látek, které přecházejí do krve nebo u mateřského organismu do mléka, proto se jako detoxikační metoda půst nedoporučuje ani v těhotenství a při kojení.