Jak poznat dobrý burčák?

22.09.2014 Redakce

Tento kalný nápoj se stává terčem falešných prodejců a dokázat vybrat z rostoucí nabídky je stále obtížnější. Jak tedy na to?

Česká republika je jedním z mála států, kde burčák patří mezi oblíbený nápoj. Setkáme se s ním i v několika okolních státech, ovšem nejedná se již o burčák v pravém slova smyslu. Za ten lze označit pouze takový výrobek, jenž je prodáván v období od 1. srpna až do 30. listopadu a je tvořen hrozny sklizenými a zpracovanými na území ČR.

Burčák, neboli částečně zkvašený hroznový mošt, prochází kontrolou Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která jasně určuje, že prioritní kontrolu v označení u burčáků provádí v otázce:

1) uvedení doplňkového tradičního výrazu „burčák“ (místo druhu výrobku, může však být označen i jen jako částečně zkvašený hroznový mošt, čili druhem výrobku),

2) uvedení provenience, pokud není výrobek označen doplňkovým tradičním výrazem burčák, tedy „mošt z České republiky“, nebo „částečně zkvašený hroznový mošt z České republiky“),

3) uvedení výrobce nebo stáčírny,

4) a uvedení údaje o alergenu (oxid siřičitý/siřičitany).

Falšování prozradí barva

Přestože nakupující narazí na burčák se všemi sounáležitostmi dle zákona uvedenými, ještě nemusí mít vyhráno. I pravý „burčák“ může být překvašený, zteplalý či jinak znehodnocený.

Základním poznávacím prvkem burčáku je jeho kalnost, avšak i tak je třeba, aby byl burčák čistý s pouze nepatrnou usazeninkou na stěnách či dně láhve. Barva burčáku by měla být mléčně bílá až světle žlutá (pokud je dělán z bílých hroznů), narezlý až průhledný vzhled mohou být prvními ukazateli falšování burčáku vodou.

Naopak tmavý odstín burčáku může poukazovat na přidání jablečného moštu či již příliš prokvašený nápoj. Tento nešvar burčáku se snaží někteří obchodníci maskovat přidáváním cukru, čímž vrátí kvašení tzv. o krok zpět. Prodlouží tak trvanlivost burčáku, ale zároveň se zvýší obsah alkoholu.

Uzávěr nedotahujte

Burčák zkrátka pořád pracuje a i po koupi dochází k procesu kvašení, jehož vedlejší produktem je oxid uhličitý. Proto již na pohled má nápoj tendenci mírně probublávat. Tato vlastnost je však také velmi zrádná a nedává-li si člověk pozor, může snadno zjistit, jak obtížně se dostává z komory či kufru od auta burčákový odér, exploduje-li příliš utáhlá láhev. Základním pravidlem pro uchovávání i převoz burčáku je tedy stále mírně nedotáhnutý uzávěr láhve, který umožňuje oxidu uhličitému volně odcházet z láhve a zabraňuje možnosti burčákové erupce.

Před každou koupí je vhodné burčák ochutnat. Právě na chuti lze nejlépe poznat, zda máte před sebou kvalitní produkt, či tekutinu, která stála celý den na slunku, neboť teplo podporuje kvašení. Burčák tak rychleji dozrává, což se projevuje výraznější chutí alkoholu. Z toho plyne jednoduché pravidlo: máte-li radši burčák sladší, dejte pozor při jeho koupi a skladujte jej v chladu, dáváte-li přednost silnějšímu burčáku, není problém ani původně sladší burčák nechat „dojít“ v místnostech s běžnou pokojovou teplotou.

Klasickým znakem burčáku je jeho sladká chuť, podle které se dá také jeho kvalita mírně odhadnout, neboť kvalitní hroznové víno se vyznačuje vyšší cukernatostí, která se projevuje v jeho chuti. Burčák má mezi 1 až 7% alkoholu, díky čemuž je často silnější než pivo. Jeho sladká chuť tak může svádět ke konzumaci většího množství, které se může druhý den neblaze projevit na chuti k jídlu. Přesto na podzim pozvedněte sklenku a připijte si burčákem na zdraví. Jen nezapomínejte, že s burčákem se neťuká, tuto výsadu má u kovaných vinařů až mladé víno.