10 největších mýtů o pečivu

24.06.2014 Mgr. Jana Uhlířová

„Dneska už se nedá koupit dobrý chleba.“ „Bílé pečivo je nevhodné a nezdravé.“ „Chléb je dnes nesmyslně vylepšován chemickými přípravky.“ Pravda nebo mýty?

1. Chleba nevydrží dlouho čerstvý, ale rychle zplesniví nebo ztvrdne.

O kvalitě pekárenského výrobku rozhoduje doba kynutí a doba pečení. Právě proto mnohé dnešní chleby dlouho nevydrží – kromě toho, že se v řadě z nich nepoužívá žitný kvásek, je příčinou i krátká doba pečení při vyšších teplotách. Uspoří se tím totiž energie a náklady.

Trvanlivost chlebů si dnes stanoví výrobce sám podle provedené skladovací zkoušky. Jsou-li výrobky uchovávány podle požadavků normy, ručí výrobce za jakost vyrobených chlebů většinou 24 hodin od dodávky. Za dvacet let se radikálně zvýšila četnost nákupů chleba, avšak podstatně menší hmotnosti – zákazníci více preferují čerstvost. Dnes pekaři vyrábí chléb sedm dní v týdnu, takže není problém s čerstvostí jako kdysi a chléb se nemusí kupovat „do zásoby“ na několik dnů dopředu.

2. Tmavé pečivo je celozrnné.

Přes 40 % nakupujících se při výběru pečiva orientuje podle barvy, přitom ta není hlavním ukazatelem složení. Tmavá barva pečiva nemusí automaticky znamenat, že se jedná o pečivo celozrnné. Nenechte se proto oklamat. Velmi tmavá barva je docílena pražením ječmene, žita nebo přidáním karamelové složky či kávoviny. Syntetická barviva nesmějí být v případě chleba a pečiva podle vyhlášky použita. Celozrnné pečivo musí obsahovat minimálně 80 % celozrnných mouk z celkové hmotnosti pečiva.  

3. Chléb by měl být levný.

I v případě chleba platí – za kvalitu je třeba si připlatit. Cena za chléb totiž zahrnuje jak náklady na jeho výrobu, tak přiměřený zisk pro pekaře. „Spotřebitelská cena 1 kg konzumního chleba v České republice je velmi nízká (dle ČSÚ 23,14 Kč) a zdaleka neodráží hodnotu tohoto produktu,“ vysvětluje Ing. Jaromír Dřízal, předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR. „Je to dáno díky cenové politice obchodních řetězců, kde se často prodává chléb v akčních cenách.“

Přitom situace ve vyspělých státech EU je odlišná – chléb je výrazně dražší.Jako dobré srovnání může sloužit porovnání ceny benzínu a chleba. Například v Německu 1kg chleba stojí v pekařstvíod 2,40 €, ale 1 litr benzínu se pohybuje okolo 1,60 €. To znamená, že chléb je o polovinu dražší než benzín.

V Čechách je systém hodnot a cen deformovaný – o více než polovinu je dražší benzín než chléb. „Mýtus levného chleba vznikl za socialismu, kdy byla cena prakticky ze 100 % dotována,“ vzpomíná Jaromír Dřízal. „V roce 1989 stál 1 kg chleba 4,40 Kč a za dvacet let se tedy cena zvýšila pětinásobně.“ Náklady na jeho výrobu a průměrná mzda v ČR se však za toto období zvýšila více než desetinásobně.

Chcete se dozvědět víc? Více mýtů nejen o chlebu naleznete v novém čísle časopisu Svět potravin!