08.02.2011 Tomáš Miškovský
Jak již bylo řečeno v minulých článcích, ukazuje se, že absence pohybové aktivity, resp. vyšší podíl „nepohybu“ a zároveň nadměrný příjem energie je nejvýznamnějším činitelem při vzniku nadváhy či obezity. Je tedy třeba dítě vést odmalička k různým pohybovým aktivitám a minimalizovat čas, který stráví před obrazovkou televize či u počítače. Než však společně začneme hledat způsob „jak na to“, věnujme pozornost následujícímu rozhovoru!
„Jsem zvědavá, koho budeme mít letos na tělák!“
„Trapnej tělák! Je to nuda! Se ti divim, že tam ještě chodíš! Trapně se převlíkat a kdo se má potom česat a předělávat si make- up!“
„Takže na něj zase nebudeš chodit – jako v loni?“
„Jasně, mamka zavolá té své známé doktorce, aby mi napsala osvobození!“
„A na co ti to napíše?“
„Asi zase na záda...“
„A to ti to ta doktorka napíše jen tak?“
„Jasně!“
„Hele, nemohla by to napsat na něco i mně?“
Že by fikce?
Fikce? Kdepak! Úvodní rozhovor je čistě autentický! Vedly jej spolu dvě dívky začátkem školního roku cestou autobusem ze školy. Není jistě pěkné poslouchat cizí hovory, ale tento opravdu přeslechnout nešel! Dívky se ani nebály, že je uslyší někdo, kdo by neměl, a nijak se tedy nekrotily v hlasitosti.
Uvědomíme-li si všechny souvislosti, které z rozhovoru dívek vyplynuly, jistě nás napadne, jak je možné, že děti považují tělocvik za nutné zlo, jemuž se dá za notné podpory rodičů vyhnout falešným doporučením k osvobození z tělocviku od odborníka, který by měl naopak tělesnou aktivitu podporovat?
Plníme limity
Případ této dívky jistě není ojedinělý, ale věřme, že není ani běžnou praxí. Je však pravda, že se děti často svěřují s tím, že je ve škole tělocvik nebaví, a dokonce je někdy i stresuje. Z praxe je totiž známo, že se stále ještě najdou učitelé, kteří povětšinou kladnou důraz na hodnocení výkonů podle limitů stanovených nejrůznějšími tabulkami. Dětem, kteří se do tabulek jaksi nevejdou, pak nezbývá, než tělocvik přetrpět s pocitem, že pohyb zkrátka není jejich silná stránka! Přitom to tak být vůbec nemusí! Když někomu nejdou atletické nebo gymnastické disciplíny či si neporadí s dvojtaktem v basketbalu, není vyloučeno, že bude v jiné pohybové aktivitě úspěšnější.
Nabízejme mnoho možností
Cílem tělocviku ve školách by měla být nabídka rozmanitých pohybových činností, zaměřená ne na výkon, ale na radost z pohybu. Je pravda, že připravit motivačně zajímavou hodinu tělocviku je velmi náročné. V současné době však existuje spousta možností použití pomůcek či náčiní, zpestřit program lze návštěvou hodiny spinningu, aerobiku, tae-bo nebo účastí na sportovních akcích. Důležité je nabídnout dětem široké spektrum pohybu, aby měly šanci vyzkoušet, který z nich je pro ně příjemný, a mohl by se tedy stát přirozenou součástí jejich života.
A co rodina?
Nejeden učitel tělocviku nyní určitě pociťuje jistou míru rozhořčení nad tím, že se vše jaksi „hází“ na školu – potažmo na ně! Mají určitě pravdu, protože bez spolupráce rodičů je snaha školy často marná.
Rodina je bezesporu základem pro vytváření vztahu dítěte k pohybové aktivitě. Pohybovou aktivitou však nerozumíme jen vykonávání sportovních aktivit, ale i podporu rutinních činností. Rutinními činnostmi jsou například pomoc s běžnými domácími pracemi, venčení psa, pobyt venku s kamarády a samozřejmě i chůze. Zkuste vyhledávat v běžném životě více možností k chůzi. Lze například chodit do nebo ze školy pěšky, v nákupním centru parkovat co nejdále od vstupu do obchodu, nepoužívat výtah a v neposlední řadě i zařadit do běžného rodinného života pravidelné procházky či pěší výlety. Namítnete-li, že děti chůze moc nebaví a jít na procházku je pro ně spíše trestem, pak zkuste vymyslet, jak ji zatraktivnit. Každá rodinná výprava by měla mít určitý cíl – kulturní památku či akci. Velmi populární je nyní pěší turistika, kdy se pomocí GPS navigace hledají ukryté poklady. Využít lze také všelijakých motivačních či soutěživých prvků. Děti mohou sledovat a zapisovat během cesty přírodniny nebo věci začínající na určité písmeno, zjišťovat různé informace – poznávat historii měst a kulturně významných míst, učit se cestovat podle turistické mapy apod.
I u počítače se dá hýbat!
Ukazuje se, že za současnou tendencí nárůstu nadváhy a obezity dětí stojí zejména snížení pohybové aktivity. Děti tráví mnoho času u televize či počítače. Řešením je jistě zkracování doby pobytu u těchto technických vymožeností, ale je zde i další možnost. Na našem trhu se totiž stále více objevují počítačové komponenty, které pohyb u počítače umožňují. Asi nejznámější jsou herní konzole se zařízením, jehož prostřednictvím dítě ovládá zábavné počítačové programy pomocí vlastního pohybu nebo podle návodu počítačového programu přímo cvičí. Velkým hitem se také stávají tak zvané taneční položky, kdy se dítě hýbe v rytmu moderní taneční hudby podle návodu počítače. K počítači lze také dítěti zakoupit na sezení velký gymnastický míč. Dítě tak musí při sezení na nestabilní podložce zapojit stabilizační svaly – zejména dna pánevního, břicha a zad.
Další možnosti rodinného pohybu
Kromě společných rodinných výletů najdeme jistě spousty dalších možností, jak s dětmi trávit aktivně volný čas. Přemýšlet můžete například o návštěvě plaveckého bazénu či aquaparku, in-line bruslení nebo bruslení na zimním stadionu, společných cyklistických výletech, hře stolního či klasického tenisu, badmintonu či squashe a dalších podobných aktivitách.
Nezapomínejte na pohyb ani při výběru dovolené či dětského tábora.
Sportovní kroužky
Možností, jak zvýšit pohybovou aktivitu dítěte je jistě výběr vhodného sportovního kroužku. Z praxe víme, že problém bývá najít vhodný kroužek pro děti s nadváhou resp. méně pohybově nadané. V takovém případě lze doporučit domy dětí a mládeže nebo různé oddíly pod hlavičkou tělovýchovné jednoty SOKOL. V jejich nabídce jsou nejrůznější pohybové aktivity, které děti nevykonávají za účelem podávání vrcholových výkonů, jako tomu bývá v různých sportovních klubech, ale spíše pro potěšení a radost z pohybu. Většina kroužků pod jmenovanými institucemi je prezentována na internetu, nebo se lze na ně doptat přímo v pobočkách neblíže místu bydliště. Různé pohybové kroužky probíhají i na řadě základních škol.
Každý pohyb dobrý!
Řada rodičů a učitelů se jistě děti k pohybu motivovat snaží, ale ne vždy jejich snaha přináší patřičné výsledky! Pak lze jen vyslovit přání – NEVZDÁVEJTE SE! I malý pokrok je pokrok! Zkoušejte nabízet dítěti různé druhy pohybu, buďte trpěliví a chvalte každý, byť jen malý pohybový úspěch dítěte!
A abychom vám v motivaci dítěte k pohybu alespoň maličko pomohli, připravili jsme v tomto čísle časopisu následující tabulku, ze kterých se dozvíte, jak dlouho je nutné vykonávat pohybové aktivity různé intenzity pro výdej stejného množství energie, kterou dodají do těla některé – dětmi běžně konzumované potraviny.
15.10.2013 | Jsou školní jídelny ochotné umožnit dětem dietní stravování?
10.06.2014 | Jen polovina českých školáků pije denně obyčejnou vodu, nejraději mají ochucenou.
16.10.2013 | Nutit či nenutit jíst své děti svačiny? Tuto otázku si jistě kladl nejeden rodič, který má doma školáka.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.