23.10.2013 Petr Havel, agrární analytik
V minulých dnech jsme vás upozornili na to, že řada testů mate zákazníky.
Vyznat se v kvalitě prezentovaných testů, kterých je v současné době jako hub po dešti, není tedy opravdu jednoduché. Existuje nějaký návod, jak poznat seriózní test potravin?
Jedním z takových rozlišujících principů je veřejná informace o tom, v jakém zařízení se testy prováděly. Nejde přitom „jen“ od odlišení akreditovaných a neakreditovaných laboratoří, ale také o instituci, která příslušnou laboratoří disponuje, přičemž výrazně nižší riziko neobjektivních výsledků lze očekávat v případě ústavů dlouhodobě se věnujících oblasti zkoumání potravin, vědeckých institucí a státních institucí. Naopak privátní laboratoře, při vší úctě k soukromému podnikání, mají z podstaty věci větší sklony přizpůsobit výsledky tomu, kdo ony testy platí.
Druhým lakmusovým papírkem je výběr hodnocených parametrů u testovaných potravin. V tomto smyslu je velmi zrádné hodnocení postavené na senzorických (smyslových) vlastnostech, neboť každý hodnotitel má zcela individuální dispozice k takovému hodnocení. Skutečným měřítkem nutriční hodnoty potravin či jejich vlivu na lidský organismus je tak složení potravin, přičemž rozhodujícím měřítkem kvality nemusí být vůbec hlavní surovinová složka potraviny, ale naopak obsah některé z ingrediencí. V případě povolených přídatných látek (eček) navíc platí, že jejich přítomnost v potravině nemusí být měřítkem nižší kvality, ale naopak.
V řadě různých amatérských hodnocení potravin je ale přítomnost éček nesmyslně degradujícím prvkem. I proto je dalším parametrem hodnocení testovaných potravin odbornost hodnotitelů a organizací, které testy potravin dělají. Právě odbornost hodnotitelů umožňuje zvolit jako parametry kvality takové prvky, které mají na vlastnosti testovaných výrobků skutečně zásadní vliv. Na pozoru bychom se měli mít zejména před takzvanými „všeználky“, kteří spotřebiteli ordinují osvětové informace tu z oblasti kvality potravin, onde ohledně kvality hraček a jindy zas třeba o kvalitě elektrických spotřebičů. Při rozsahu údajů týkajících se jednotlivých kategorií a množství výrobků na trhu je totiž zcela zřejmé, že nikdo nemůže rozumět všemu.
Zítra se dočtete: Šance na obranu aneb jak vyřešit zpřehlednit testování potravin.
07.06.2023 | Při testování ovocných jogurtů se obvykle zaměřujeme na podíl ovocné složky, každý z nás si chce přece užít poctivou ovocnou nálož. Je tu však ještě další kritérium, které by mělo spotřebitele vést k výběru, a to množství laktobacilů a streptokoků v jogurtech. Právě jejich poměr totiž ovlivňuje výslednou chuť.
27.08.2014 | „Kuřecí maso je plné hormonů“, „Vnitřnosti nejsou zdravé.“, „Čerstvé maso je nejlepší“. Mýty nebo pravda?
22.12.2023 | Klobásy patří k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším masným výrobkům, které jsou rozšířeny prakticky po celém světě. Kde přesně klobásy vznikly, a kdo je poprvé vyrobil, se nám už asi zjistit nepodaří. Dnes víme, že je znali již starověcí Sumerové, Řekové i Římané a jejich původ sahá ještě dále před tyto civilizace. Důvodem výroby klobás bylo zřejmě prodloužení trvanlivosti masa a zlepšení jeho senzorických vlastností.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.