25.07.2010 Tomáš Miškovský
Spálená země v okolí Černobylu by mohla být opět úrodná. Alespoň podle slovenských vědců, kteří nyní zkoumají na Ukrajině rostliny v okolí jaderné elektrárny Černobyl. Ta byla v roce 1986 dějištěm jedné z nejhorších jaderných katastrof v dějinách.
Výzkum, jehož cílem je určit, jakým způsobem se rostliny dokážou vyrovnat s vysokými dávkami radiace, zaujal i zahraniční odbornou veřejnost. Výzkumy probíhají v době, kdy Bělorusko zveřejnilo, že chce začít zemědělsky využívat tamní plochy zasažené radioaktivním zářením.
„Rok po katastrofě byly v okolí jen mrtvé stromy, které dostaly velkou dávku radiace. Dnes, 24 let po havárii, se rostliny dokázaly přizpůsobit životu v kontaminovaných podmínkách,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Slovenské akademie věd Martin Hajduch.
Vědci vysadili políčka sóji ve vzdálenosti pět a sto kilometrů od elektrárny a porovnávají proteiny, které si rostliny vytvářejí v kontaminované a v čisté půdě. Podle výsledků studie produkují rostliny v zamořené oblasti více určitých proteinů. Podařilo se také potvrdit předešlá zjištění, že rostliny chrání před radioaktivitou svá semena. Výzkumy byly zatím prováděny na sóji a lnu, vědci se chystají zkoumat také ostatní plodiny jako například ječmen.
Výsledky výzkumu by se podle článku, který publikoval i prestižní časopis New Scientist, daly zužitkovat například při pokusech vyčistit zamořenou půdu. Rostliny by podle vědců radioaktivitu z půdy jednoduše »vytáhly«. „Kdyby se podařilo odhalit mechanismus, jak přijímají radioaktivní prvky a zvýšit jejich příjem do rostliny, daly by se použít i na odstraňování škodlivin ze znečistěného prostředí,“ vysvětlila členka výzkumného týmu Katarína Kubicová.
Budoucím účastníkům meziplanetárních letů může výzkum pomoci zjistit, jaké plodiny vydrží kosmické záření, a mohou tak být ve vesmíru úspěšně pěstovány.
Běloruský ministr pro mimořádné situace Enver Baryjev uvedl, že kromě tradičních opatření, jakými jsou například radiační kontrola a sledování zdravotního stavu obyvatelstva, vláda předpokládá i »plnokrevný sociální a hospodářský rozvoj« zasažené oblasti. Podle Baryjeva se počítá se zavedením speciálních agrotechnických technologií, které »minimalizují hromadění radioaktivních částic a umožňují, zjednodušeně řečeno, získávat ze špinavých pozemků čistou produkci«.
Ministr neupřesnil, ve kterých oblastech země by se taková zemědělská výroba měla zavést. Upřesnil jen, že do roku 2015 by kabinet měl uvolnit na realizaci programu obnovy zamořených oblastí částku 6,6 bilionu běloruských rublů (430 miliard korun).
09.09.2024 | Poptávka po rýži se v Japonsku poprvé za deset let zvýšila. Může za to rekordní počet turistů a vysoká domácí poptávka. Neobvyklý růst poptávky přišel ve stejnou dobu, kdy vlna veder poškodila úrodu. Japonsko tak bojuje s nedostatkem rýže, která je považována v zemi za základní potravinu, a distributoři zvýšili ceny. Uvedl to ve své dnešní zprávě server Nikkei Asia.
11.09.2024 | Letošní úroda bramborám přeje, a tak nadešel čas vytáhnout oblíbené recepty a třeba v kuchyni i trochu experimentovat. Než se ale pustíte do domácích hranolek nebo bramboráku, osvěžte si, co vlastně o bramborách víte a jak vybrat tu pravou odrůdu nebo varný typ.
06.09.2024 | Letošní 77. ročník Pálavského vinobraní začal odpoledne na náměstí v Mikulově na Břeclavsku. Pořadatelé očekávají o víkendu až 50 000 návštěvníků, mikulovská akce je druhá největší v podzimní sezoně. Ještě vyšší návštěvnost mívá druhý velký vinařský festival, Znojemské historické vinobraní, který se letos po dvou letech souběhu koná až o dalším víkendu.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.