01.02.2023 KATEŘINA KMECOVÁ
Únor je nejkratším měsícem v roce, a právě proto si řada lidí plánuje svá předsevzetí na druhý měsíc. Pro mnoho Čechů je již řadu let spojen s akcí „Suchej únor“. Únor se pro ně stal synonymem pevné vůle a testem, jak moc jim bude alkohol chybět. Jak jsou Češi na tom s konzumací alkoholu a jak do těchto zvyklostí zasáhla složitá situace posledních let?
Akci Suchej únor začala v roce 2013 pořádat Liga otevřených mužů. Původně byla zaměřena na zdraví mužů, ale s postupným růstem se kampaň otevřela také ženám. V současnosti se jí účastní asi desetina dospělé populace a povědomí o ní mají tři čtvrtiny Čechů. Od roku 2021 osvětová kampaň probíhá i na Slovensku. Vyzývá k měsíčnímu odepření si alkoholu, zároveň ukazuje na jeho rizikové užívání. Neklade si tedy za cíl prohibici nebo boj proti alkoholu jako takovému. Jde o akci za zdravější život, se kterým je spojena i umírněná konzumace alkoholu. Ukazuje na neúměrně vysokou spotřebu alkoholických nápojů a s tím spojené negativní důsledky. Cílem samozřejmě není jen jednorázové omezení, ale celkové uvědomění si našeho vztahu k jeho konzumaci.
Každý si pochopitelně může plnit výzvu zcela soukromě, případně je možné se zaregistrovat a finančně tak kampaň podpořit. Úspěšné zvládnutí měsíční abstinence deklaruje zhruba 90 % lidí, kteří se akce účastní. Podle údajů neziskové organizace Suchej únor téměř polovina z těch, kdo měsíční abstinenci dodržují, deklaruje střídmější přístup k alkoholu také po roce. Dopady z roku na rok více zaznamenávají také prodejci alkoholu. Samozřejmě není možné po měsíci abstinence očekávat zázračné výsledky, jde spíš o způsob nastartování. Zároveň již jeden měsíc vyřazení alkoholu může mít pozitivní vliv na spánek, náladu a psychickou pohodu.
Akce necílí na pacienty, u nichž potíže s alkoholem vedou k nutné pomoci odborníků, je zaměřena na širokou veřejnost, která by si měla uvědomovat rizika, která mohou být s konzumací alkoholu spojena. Jako dlouhodobé či celoživotní abstinenty označilo sebe sama ve výzkumu Státního zdravotního ústavu 15,8 % respondentů. Pití alkoholu je však pro většinu Čechů součástí běžného života. V konzumaci alkoholu patříme k naprostým evropským i světovým špičkám. Průměrný Čech za rok vypije 14,4 litrů čistého lihu. Více jak milion lidí je u nás za hranou rizikového pití. Jen pro upřesnění – z těchto čísel už je vyjmuta spotřeba turistů, kteří do České republiky za alkoholem také velmi často míří.
Poslední roky představují pro mnoho lidí značnou psychickou zátěž, kterou v řadě případů řeší konzumací alkoholu. Vinou chronického stresu během pandemie výrazně vzrostla nárazová konzumace alkoholu. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví se o šedesát procent zvedl počet lidí, kteří konzumují pravidelně každý týden a zvýšily se i dávky alkoholu. Vlivem opatření i ekonomické nejistoty v této době přibylo také úzkostných poruch, depresí i rizik sebevražedného chování. Ne všichni jsou samozřejmě k těmto svodům stejně náchylní. Velmi výrazně se v tomto riziku promítá sociální hledisko – lidé s nižšími příjmy a nižším vzděláním a lidé, kterým reálně hrozila ztráta práce, patřili k těm ohroženějším.
Zajímavé je, že spotřeba alkoholu vzrostla zejména u těch, kdo byli intenzivními konzumenty již před pandemií. Naopak umírnění konzumenti svou spotřebu během pandemie ještě snížili. Tedy to, jak se změnilo užívání alkoholu v době pandemie, odpovídá tomu, jak lidé pili již před jejím vypuknutím.
V celkových číslech však v době pandemie došlo k mírnému poklesu spotřeby alkoholu. Příčinou jsou zejména protiepidemiologická opaření, například uzavření restaurací a barů. Původně očekáváný výrazný propad prodejů se ovšem nekonal, lidé si v době covidové zvykli více pít doma. Poptávka se vyrovnala díky prodejům v supermarketech i specializovaných prodejnách, jako jsou vinotéky a pivotéky. Statistici také zaznamenali posun ke konzumaci levnějších značek. Dlouhodobě nejoblíbenějším alkoholickým nápojem u nás zůstává pivo. To se potvrdilo také v době pandemie – nejvíce se vypilo piva a vína, naopak spotřeba tvrdého alkoholu klesla.
Některé lidi mohl k užívání alkoholu přivést rozšířený mýtus, že by alkoholické nápoje mohly působit jako prevence proti nákaze koronavirem. Odborníci naopak před konzumací varovali, aby nakažení ještě dále neoslabovali svoji imunitu.
V čem je tedy možné spatřovat nebezpečí alkoholu? Alkohol je pro tělo cizorodá látka, jde také o látku návykovou. Narušuje vazby mezi neurony, zpomaluje reflexy, zhoršuje koordinaci a vidění i paměť. Zvyšuje tlak. Snižuje rozumové schopnosti – ty okamžité, v případě dlouhodobých problémů také chronicky. Nadměrná konzumace vede k onemocnění jater, oslabování imunity. Vyšší dávky mohou způsobovat deprese nebo agresivitu.
Účinky alkoholu nastupují velmi rychle, do krve se dostává bezprostředně po požití. Proces vstřebávání je velmi rychlý, asi pětinu z celkového množství vstřebá žaludeční sliznice, zbytek střeva. Maxima dosáhne hladina ethanolu v krvi po hodině až hodině a půl od konzumace. Na rychlost má samozřejmě vliv řada faktorů – konzumace nalačno, nebo s plným žaludkem, teplota nápoje, sladkost a nasycení nápoje bublinkami atd. Organismus zpracovává etanol různě, záleží na ukazatelích, jako jsou pohlaví, věk, váha, kondice. Muži obecně odbourávají alkohol rychleji, a to o 20 až 40 %. Tento proces nelze, navzdory babským radám, nijak urychlit – nefunguje sport, česnečka ani káva.
Tělu po konzumaci alkoholu chybí důležité vitamíny a minerální látky. Alkohol zabraňuje vylučování antidiuretického hormonu, který reguluje vstřebávání vody v ledvinách. Dochází k dehydrataci organismu. Alkohol může též poškodit tkáně v zažívacím traktu, čímž se sníží schopnost vstřebávat přijímané živiny. Konzumenti alkoholu jsou také více ohroženi rakovinou, zejména úst, krku, jícnu, tlustého střeva nebo jater. Alkohol také souvisí s rizikem srdečních onemocnění.
O odbourávání alkoholu se starají především játra. Zde se metabolizuje asi 90 % přijatého alkoholu, zbytek tělo vyloučí potem, dechem a močí. V játrech se alkohol pomocí enzymu přemění na acetaldehyd, který je zodpovědný za toxické účinky alkoholu. Za případnou nevolnost tak nemůže přímo alkohol, ale právě až jeho produkt – acetaldehyd. Tělo se snaží acetaldehydu zbavit a přeměňuje ho na kyselinu octovou a poté její derivát acetylkoenzym A.
Dochází k překyselení žaludku, pálení žáhy a nevolnostem. Je ohrožena tvorba krevního cukru – glukózy. Dochází k vyplavení katecholaminů do krve. Tím se zvýší tepová frekvence, krevní tlak a rozšíří se cévy při povrchu těla, čímž dochází k velkým tepelným ztrátám. V játrech se hromadí peroxid vodíku a volné radikály, a poškozují je. Snižuje se také produkce bílkovin, které mají odbourávat tuky z jater, dochází tak k jejich postupnému ztučnění. Toto poškození je vratné a při vyřazení alkoholu se játra vrátí do normálu. V opačném případě dochází k dalšímu zhoršování – jaterní buňky odumírají (alkoholická hepatitida) a postupně dochází k nevratnému ztvrdnutí neboli cirhóze. Onemocnění jater je život ohrožující stav, játra ve špatné kondici neodvádějí toxiny a ty se hromadí v těle.
04.09.2024 | Zavedení recyklačního poplatku za tištěné letáky přinese zdražení zboží a služeb. Obchodníci budou nuceni promítnout zvýšené vstupní náklady do spotřebitelských cen. Návrh ministra životního prostředí Petra Hladíka je v rozporu s realitou tržního prostředí a ignoruje závažné ekonomické a sociální dopady na spotřebitele i obchodníky.
05.09.2024 | Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakázala prodej želatinových bonbonů, které obsahují látku muscimol. Jde o neurotoxin, tedy silný tlumič centrálního nervového systému, a halucinogen vyskytující se v muchomůrce červené. SZPI o tom informovala v tiskové zprávě.
06.09.2024 | Letošní 77. ročník Pálavského vinobraní začal odpoledne na náměstí v Mikulově na Břeclavsku. Pořadatelé očekávají o víkendu až 50 000 návštěvníků, mikulovská akce je druhá největší v podzimní sezoně. Ještě vyšší návštěvnost mívá druhý velký vinařský festival, Znojemské historické vinobraní, který se letos po dvou letech souběhu koná až o dalším víkendu.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.