KRÁLOVNA PODZIMU DÝNĚ: VÍTE, ŽE SE PŮVODNĚ JEDLA SYROVÁ?

23.10.2023 Jana Čiháková

Tykve pochází z Ameriky a jejich využití je datováno do doby před pěti až deseti tisíci lety. Nejdříve byly divoce rostoucí rostliny sbírány za účelem získání olejnatých semen. Později Indiáni objevili, že tykve mají sladkou dužinu a dýně získala název „askutasquash“, což znamená „jíst rovnou bez vaření“.

Do Evropy byly dýně dovezeny společně s dalšími tykvemi koncem 15. století v souvislosti se španělskými kolumbovskými výpravami. Jedná se o jednoletou popínavou rostlinu s různou symbolikou - na západ od naší vlasti tykev umístěná na okenní římse během noci všech svatých plní funkci odehnání duchů zemřelých, u některých východních sousedů je dýně dokonce symbolem odmítnutých námluv. Dalším použitím tykví v minulosti bylo roztloukání semen na moučku nanášenou na tvář za účelem vybělení pih a jiných vad krásy.

ZDRAVÍ POD TVRDOU SLUPKOU

Energetická hodnota dýně je nízká. Ze 100 g dužiny získáme 167 kJ, sacharidů a bílkovin nabízí shodně asi 9 g, tuků je ve 100 g pouze 0,23 g. Dýně jsou bohaté na vodu a vlákninu. Množství vlákniny je ve 100 g přibližně 1,6 g, z čehož je možno odvozovat příznivé působení na střevní peristaltiku a tedy i na trávení. Plody dýně jsou bohaté rovněž na vitaminy rozpustné ve vodě a minerální látky, zejména měď, železo, draslík a hořčík, opominout bychom neměli ani betakaroten. Pozitivní vliv mají v prevenci onemocnění srdce, močových cest a při prostatických potížích.

Dýňová semínka jsou bohatá na zinek, vápník, hořčík, železo, fosfor a vitaminy skupiny B a jsou zdrojem kvalitních bílkovin i tuků – nenasycených mastných kyselin.

Velmi dobrým produktem je i dýňový olej. K získání 1 litru oleje je třeba asi 2,5 kg dýňových semínek, které je třeba sklidit z více než 30 olejnatých dýní. Dýňový olej obsahuje nenasycené mastné kyseliny, ale i minerální látky a vitaminy. Důležitým je hlavně antioxidant vitamin E.

TAK KTEROU?

Dobře vyzrálá dýně má těžký plod (v lehkém bývá pomalu víc semínek než dužniny), velmi tvrdou, matnou slupku, silný dřevnatý stonek s drobnými prasklinkami, které postupně zasychají. Tipem je ponechat stopky délky asi 5 cm, plod pak vydrží déle, ranku je možné přestříknout bezbarvým lakem.

Sklizené plody je vhodné několik dní dosušovat. V případě teplého, slunného počasí ji můžeme přes den nechat venku, na chráněném místě. Jinak je nejlepší umístění poblíž kamen, kde se teplota pohybuje až kolem 30 °C.  Při uskladnění bychom měli dbát na to, aby se jednotlivé kusy vzájemně nedotýkaly. Místnost by měla být vzdušná, s teplotou nejlépe 10 až 18 °C, vlhkosti 50 až 75 %. Na takovémto místě mohou dýně vydržet až čtyři měsíce.

SLADKÉ PŘEKVAPENÍ

Dužina dýně není jen surovinou, z níž se vyrábí koláč a zavařenina (kompot, džem, marmeláda). Můžeme ji dusit, vařit, grilovat, zapékat, dělat z ní džemy, buchty, polévky, omáčky a nádivky. Dýně je výborná jako příloha místo brambor. Vzhledem ke své neutrální chuti se hodí jak nasladko, tak naslano. Květy všech odrůd můžeme přidávat do salátů, smažit v těstíčku, připravit z nich pyré nebo uvařit polévku.

Dýňová semínka můžeme jíst syrová, případně opražená na oleji a osolená pod názvem „pepito“. Dýňová semínka se hodí do salátů, polévek a omáček.

Dýňový olej je hustý, lahodného aroma a chuti po pražených oříšcích. Oleje s převahou nenasycených mastných kyselin bychom měli používat zastudena. Dýňový olej je ideálním pomocníkem při ochucování nejrůznějších salátů, ale i na uzené maso, sýry, k rybám, bramborám. Výborně dochutí i krémové polévky, pomazánky (například z tvarohu a bylinek), i sladká jídla. Specialitou ve Štýrsku, což je významný producent kvalitního dýňového oleje, jsou míchaná vajíčka s dýňovým olejem a pesto z dýňových semínek a dýňového oleje.