Lék na alergii? Dieta.

28.07.2015 Mgr. Marie Martiňáková

Alergií na potraviny přibývá, zejména v západních zemích. Dieta, která eliminuje z jídelníčku problematické potraviny, se sice neřadí mezi typické alternativní druhy výživy, přesto nutí postižené jedince k jinému stravování. Je třeba rozlišit potravinové alergie a potravinové intolerance, případně přecitlivělost na potraviny.

Potravinová alergie zahrnuje vždy imunitní systém. Je to nepřiměřená reakce na určitý alergen a k vyvolání stačí i stopové množství potraviny. Podle rychlosti nástupu příznaků rozlišujeme alergie okamžitého typu a alergie opožděného typu.

Intolerance na potraviny je způsobena metabolickou poruchou, ne imunitou. Jde o částečný či úplný nedostatek enzymů, které se podílejí na zpracování potraviny. Například při laktózové intoleranci chybí enzym laktáza, což vede k nestravitelnosti mléčného cukru, laktózy. Ta fermentuje v tlustém střevu a výsledkem je nauzea, plynatost a průjem. Při alergii na bílkovinu kravského mléka jsou střevní projevy podobné jako u intolerance, ale navíc se přidávají reakce dýchacího systému (chronická rýma, kašel, záněty průdušek, astma) a kožní projevy (ekzémy, kopřivka). Největší hrozbou je anafylaktická reakce, která znamená bezprostřední ohrožení života a vyžaduje rychlou lékařskou pomoc.

Přecitlivělost na potraviny je psychosomatická záležitost, má psychický podklad. Je to averze na některé potraviny spojená s negativním zážitkem a podobně. 

 Mechanismus alergických reakcí

Podstatou funkce imunity je obranyschopnost organismu proti všemu cizímu. A právě v rozpoznání vlastního a cizího je jedinečnost tohoto systému. Ten se od ostatních systémů v lidském těle liší tím, že není přesně ohraničenou strukturou.  K základním molekulám, které působí v imunitním systému, patří protilátky – imunoglobuliny, které tvoří specifické imunitní reakce. K vlastnostem imunitního systému patří schopnost rozpoznat vlastní a nevlastní molekuly (antigeny), což umožňuje obranu před parazity a patogenními mikroorganismy.

Paměť systému umožňuje pamatovat si antigen, se kterým se už jednou setkal a při opakovaném kontaktu na něj potom může reagovat pohotověji, rychleji a intenzivněji. Má schopnost rozvinout imunitní reakci jen proti malému úseku molekuly antigenu a díky rozmanitosti reakcí dokáže odpovídat na miliony různých podnětů.

Význam trávicího systému

Pro vznik potravinové alergie je zásadní správné fungování imunitního systému na střevní sliznici. Látky, které se dostanou do trávicího traktu a jsou vyhodnoceny jako škodlivé, jsou zneškodněny a látky, které jsou vhodné a potřebné, jsou správně využity. Někdy ale dochází k nesprávnému nastavení imunitní odpovědi a nepřiměřené imunitní reakci na určitou bílkovinu – například tu obsaženou v kravském mléce, vaječném bílku, v obilovinách, rybách atd.

Podíl na této nepřiměřené reakci mají genetické vlivy (rodinný výskyt astmatu, ekzému, pylových alergií) i vlivy prostředí (znečištění, stres, málo pohybu, špatné stravovací návyky, nevhodné složení střevní mikroflóry).

 Alergeny z potravin

Nejčastěji se alergie na některou potravinu objevuje u dětí do šesti let. Může se ale vyvinout i později, dokonce v dospělosti. V průběhu prvního roku věku dítěte jsou nejčastějšími potravinovými alergiemi ty na kravské mléko, vaječný bílek, bílkoviny obilovin, burské oříšky, soju. U těchto potravin se stává, že v průběhu několika let se jejich alergizující schopnosti snižují tak, jak pozvolna dozrávají trávicí procesy a trochu se otupí reaktivita imunitního systému. Zhruba do 6 let věku se naprostá většina alergií na tyto základní potraviny zmírní nebo zcela vymizí.

Cílem diety při alergii je vyloučení alergenu ze stravy, a protože dodržování eliminační diety bývá obtížné, doporučuje se v odstupech jednoho až tří let provokačními testy překontrolovat, zda alergie stále trvá.

 Nejčastější potravinové alergie:

- kravské mléko

- slepičí vejce (zejména bílek)

- ořechy (arašídy, mandle)

- ryby a mořské plody

- citrusové plody

- luštěniny, soja

- maso

- zelenina (cibule, celer)

- ovoce (jahody)

- jiné (pšenice, čokoláda, koření)

Jak určit alergen?

Určit potravinu, která alergickou reakci vyvolává, je náročné. Vychází se ze zaznamenaného jídelníčku. Pro cílenější vytipování alergenů je třeba být při zápisu důslední, aby bylo možné vysledovat souvislosti. Tedy vše, co sníme a vypijeme, včetně údajů o tom, jak nám ten den bylo, případně, kdy se objevily obtíže a jakého rázu. Nevýhodou je, že  reakce na jednotlivé potraviny se mohou vyskytnout jak za pár minut, tak i za hodiny či dny. Navíc se zdravotní problémy nemusejí vůbec týkat trávicího traktu, ale může dojít třeba k demonstraci na kůži, nebo dýchacím obtížím. Během záznamové fáze bychom se měli stravovat běžně, jak jsme zvyklí, nedržet žádnou dietu, aby výsledky byly co nejprůkaznější.

Po vytipování alergenů přichází tzv. eliminační dieta, tedy vyloučení těchto potravin z jídelníčku. V této fázi je důležité odstranit z lednice a spíže všechny nevhodné potraviny a také číst složení nových potravin, které budete nakupovat. Pokud stále netušíte, který z alergenů by mohl být ten pravý, nebo máte podezření, že je jich víc, lze tuto komplikaci řešit tzv. hypoalergenní dietou. Ta spočívá v konzumaci potravin neobsahujících mléko, lepek, vejce, kořenovou, pikantní a kyselou zeleninu, citrusové a kyselé ovoce, ořechy, luštěniny, rybí maso, uzeniny, exotická a ostrá koření, silné čaje a sladkosti.

Po ústupu a vymizení příznaků, nastupují expoziční testy. Testovaný alergen je opětovně zařazen do stravy a my pozorujeme, jak na něj naše tělo reaguje. Test by měl tedy potvrdit, či vyvrátit domněnku, že konkrétní potravina způsobuje problémy a je třeba ji z jídelníčku vyloučit. Nejedná se o jasné stanovení diagnózy, ale pouze o vyhledání či zúžení seznamu potenciálních alergenů či látek, které naše tělo netoleruje. Potvrzení diagnózy je pak v rukou lékaře.

Nezbytná lékařská pomoc

Řadu lidí přesvědčených o jejich alergii trápí ve skutečnosti intolerance či přecitlivělost na potravinu. Na druhou stranu řada potravinových alergií zůstává nerozpoznána. Není jednoduché najít například u dětí souvislost mezi bolestmi hlavy, náladovostí, problémy ve škole a alergií na pšenici. Zejména pokud se reakce dostavuje se zpožděním.

Důsledkem nerozpoznané a dietou neléčené potravinové alergie je po určité době podráždění střeva, zhoršení vstřebávání živin a mikrobiální nerovnováha. Tento stav může vést až k chronickému systémovému zánětu a k rozvoji autoimunitního onemocnění. Proto máte-li podezření na alergii u sebe či svých dětí a váháte, o kterou potravinu jde, obraťte se nejlépe se záznamem stravy a obtíží na svého obvodního lékaře, případně alergologa a požádejte ho o pomoc.

Zavádění příkrmů u dětí

Protože se potravinové alergie týkají zejména dětského věku, je důležité při zavádění příkrmů u kojenců, zejména těch s rizikem atopie, dodržovat jisté zásady:

-          co nejdéle kojit, se zařazováním příkrmů nespěchat

-          začínat vždy jen s jednou novou potravinou naráz, během jednoho týdne zařazovat maximálně dvě nové potraviny

-          nové potraviny podávat nejprve tepelně upravené, vařené, dušené

-          nové potraviny zkoušet pokud možno doma, právě kvůli možné alergické reakci

-          citrusové plody nepodávat do 1 roku věku dítěte

-          ořechy zavádět až od 3 let (kromě toho, že jsou silným alergenem, hrozí i riziko vdechnutí)

-          soju zařazovat do jídelníčku až od 1 roku

-          vaječný bílek se doporučuje až od 2 let, žloutek tepelně upravený od 18 měsíců

-          ryby se při zavádění příkrmů nedoporučují

-          do 1 roku není vhodné běžné kravské mléko