Levné potraviny: Výhodný nákup nebo hazard se zdravím?

19.02.2020 Jana Čiháková

Když obchody s levnými potravinami na českém trhu začínaly, vzedmula se vlna kritiky a všude se to hemžilo názory, že prodávat prošlé potraviny je protizákonné. A jaká je pravda? Může to tak skutečně být, ale…!

Tato problematika je trochu složitější a při dodržení všech náležitostí může obchodník i prošlé potraviny bez obav prodávat. A zákazníci nejen ušetřit, ale také si na nich pochutnat.

 V první řadě je třeba si říci, na jaké potraviny se možnost jejich prodeje po uplynutí doby použitelnosti vztahuje. Pomůcka je poměrně snadná – je třeba jen rozlišit pojmy „datum minimální trvanlivosti“ a „datum použitelnosti“.

Odpovědnost je na prodejci

Datum minimální trvanlivosti (DTM) označuje dobu, po kterou si výrobek zachovává při dodržení skladovacích podmínek své specifické vlastnosti a splňuje požadavek na zdravotní nezávadnost. Údaj se uvádí slovy „Minimální trvanlivost do…“, případně „Minimální trvanlivost do konce…“. Za nimi se uvede buď konkrétní datum, nebo místo, kde je datum na obalu uvedeno. DMT se uvádí ve tvaru den, měsíc, rok. Pokud je DTM kratší než tři měsíce, ale nepřesahuje 18 měsíců, postačí uvedení měsíce a roku, a pokud je DTM delší než 18 měsíců, stačí uvedení roku.

Datum minimální trvanlivosti najdeme na potravinách, které rychle nepodléhají zkáze, tedy typicky těstoviny, konzervy, cukrovinky. Potraviny s prošlým DTM lze nadále prodávat, pokud jsou zdravotně nezávadné, umístěny odděleně od ostatních potravin a řádně označeny („sleva“ či „akce“ se za dostatečné označení nepovažují). Po ukončení data minimální trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku, odpovědnost za zdravotní nezávadnost přebírá prodejce.

Prošlé nejsou bezpečné

Datum použitelnosti (DP) naproti tomu najdeme na potravinách, které se rychleji kazí – například mléčných a masných výrobcích, lahůdkách. Datum se uvozuje slovy „Spotřebujte do…“, následuje den, měsíc a rok. U těchto potravin také musí výrobce vždy uvést skladovací podmínky. Výrobky označené datem použitelnosti nejsou po jeho uplynutí podle zákona považovány za bezpečné a není tedy možné je v tržní síti prodávat.

Do které kategorie příslušná komodita spadá, určuje vyhláška k zákonu o potravinách. Existují potraviny, které nemusejí být označeny datem minimální trvanlivosti ani datem použitelnosti. Jedná se o čerstvé ovoce a zeleninu, houby, konzumní brambory, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nejméně 10 % objemových, víno, pekařské výrobky, které se spotřebují do 24 hodin po výrobě, sůl, cukr, žvýkačky, ocet.

Bezpečné, ne nutně chutné

V obchodech s levnými potravinami najdeme potraviny těsně před uplynutím data použitelnosti, produkty po uplynutí data minimální trvanlivosti, ale také výrobky, kterým ještě několik měsíců do konce data minimální trvanlivosti zbývá. Legislativa nijak neupravuje, jak dlouhou dobu po skončení data minimální trvanlivosti je možné potraviny prodávat. V obchodech tak narazíte na produkty prošlé i několik let. Je tak důležité rozlišovat, u kterých výrobků nám tento fakt nebude vadit – typicky jde například o konzervy či cukrovinky.

V každém případě musejí být tyto výrobky bezpečné a zdravotně nezávadné, pozor však na to, že u prošlého zboží již nemůžeme nárokovat jakostní parametry – nedobrou čokoládu nebo navlhlé chipsy můžeme přičíst na vrub jen sami sobě. Třeba u dětské výživy je však nákup prošlého zboží pro řadu rodičů minimálně problematický.