Lidé si jej častěji sami nakládají zelí

24.10.2013 ČTK

Lidé si stále častěji doma sami vyrábějí kysané zelí. Nakupují hlávky, které strouhají, či už připravenou krouhanku.

     Zájem o takto upravené zelí v posledních letech postupně roste. Loni například akciová společnost ZP Otice z Opavska prodala 140 tun krouhaného zelí. V roce 2005 to bylo pouze 78 tun. ČTK to dnes řekl ředitel společnosti Petr Ševčík.
    "Zájem postupně roste. Je to způsobeno i aférami s potravinami dováženými z Polska. Jak masa, tak i zeleniny. Lidé prostě více důvěřují tomu, co si vyrobí sami," řekl šéf společnosti, která je největším výrobcem kysaného zelí v Česku. "V této souvislosti roste zájem i o naše Otické kysané zelí," doplnil Ševčík.
    Do podnikových prodejen společnosti v Oticích a Malých Hošticích stále častěji přijíždějí lidé, kteří kupují zelí a doma jej pak dál zpracovávají. "Někteří chtějí absolvovat celý proces výroby vlastního kysaného zelí. Proto nakupují výhradně hlávky. Strouhání je ale náročné. Mnozí raději berou již připravenou krouhanku," uvedl Ševčík.
    Další postup je pak podle ředitele individuální. Každý si zelí připravuje tak, jak má rád. Pro ty, kteří se k této tradici chtějí vrátit, Ševčík doporučuje neexperimentovat. "Nejlepší je použít starý recept od babiček. Důležité je i šlapání vlastními nožkami, ne dusání strojem. Tradiční způsob používáme stále i v naší společnosti. Zelí v kádi vždy šlape několik pracovnic," doplnil Ševčík.

    Základní ingredience pro kysané zelí tvoří sůl a kmín a hořčičné semínko. "Přidáváme i trochu cibule a křenu. Zelí má pak větší říz," řekla ČTK žena, která zelí kupovala v prodejně v Malých Hošticích. "U nás se zase do zelí vždy přidávala celá jablka. Nasála šťávu ze zelí a byla velmi chutná," dodal mladý muž z Hlučína. Někteří pak do soudku se zelím dávají i půlky celých hlávek. Zelné listy tak změknou a dají se využít v kuchyni. Výborné jsou plněné směsí mletého masa a rýže.
    Společnost ZP Otice, pod kterou spadá i Zelenina Malé Hoštice, hospodaří celkem na 2700 hektarech půdy. Na většině ploch pěstuje obilniny, kukuřici či řepku. Pěstování zeleniny se věnuje na 200 hektarech. Kromě bílého a červeného zelí pěstuje i kuchyňskou cibuli, hlávkovou kapustu nebo červenou řepu. V roce 2012 začala pěstovat i česnek.
    Sklizeň zeleniny je podle Ševčíka nyní v plném proudu. Každý den se na ní a na následném zpracování podílí 150 pracovníků. Kromě klasického Otického bílého zelí nabízí i kysané červené zelí a specialitu kysané zelí bílé s mrkví.