Mýty o pitném režimu

18.10.2010 Tamara Starnovská

Většina pro život nezbytných dějů v lidském organizmu vyžaduje vodné prostředí. Organizmus potřebuje vylučovat různé látky z těla a k tomu potřebuje vodu. Hospodaření s vodou je ale v průběhu života různě náročné - například ve vyšším věku je daleko složitější vodu v těle zadržet, proto ji daleko snáze ztrácí a proto potřebuje průběžně doplňovat přiměřená množství (jiná než v mladším věku). Je tedy nezbytné průběžné a trvalé doplňování vody, které označujeme jako pitný režim.

Mnoho lidí však vykazuje dlouhodobě nedostatečnou konzumaci tekutin. Obvykle proto, že nepociťují potřebu pít, nemají pocit žízně či vědomě omezují příjem tekutin. Přitom se většina z nás pohybuje v prostředí, které zvyšuje nároky na příjem tekutin (klimatizace, ústřední topení …). Sortiment konzumovaných nápojů je často rovněž málo vhodný. Při srovnání mužů a žen pak vyznívá výsledek jednoznačně v neprospěch českých žen. Důsledkem špatného příjmu tekutin je mnoho zdravotních potíží, které obvykle s nedostatečným pitím nespojujeme, ač jsou s nimi v přímé souvislosti. Je to zejména únava, podráždění, ve vyšším věku zmatenost, dezorientovanost. Nedostatek tekutin se podílí i na některých onemocněních – například dně, močové infekci a vzniku močových kamenů.

Co znamená pitný režim?

Pitný režim je průběžné a trvalé doplňování vody do lidského organizmu.Většina z nás má ale často pitný režim nedostatečný.Buďto pijeme méně než náš organizmus potřebuje, nebo máme pitný režim nevyvážený, pijeme nerovnoměrně a tím zatěžujeme oběhový systém a kompenzační mechanizmy organizmu. Nereagujeme na aktuální životní podmínky změnou pitného režimu, například v horku zvýšenou konzumací tekutin či jinými druhy nápojů. Můžeme mít nejen špatný pitný režim, ale můžeme pít i nevhodné nápoje. 

Co se stane, když málo piji?

Regulační mechanismy organismu řeší nízký příjem tekutin omezením jejich výdeje. To znamená, že méně močíme, a tím omezujeme možnost vylučování odpadních látek z organismu. Dalším úsporným opatřením je menší množství vyloučeného potu. V horkých měsících to znamená nedostatečné ochlazování těla, jehož následkem je úpal (přehřátí organismu při selhání jeho vlastní termoregulace).

Tekutiny průběžně ztrácíme také dýcháním a v menším množství i stolicí. Celkový denní obrat tekutin se obvykle pohybuje okolo 2 až 2,5 litru.

Stejně jako v jiných oblastech stravování a životního stylu se i do pitného režimu promítá několik mýtů či „zaručených pravd“.

Když měně piji, nebudu se tolik potit

Mýtus ovlivňuje zejména ženy, které si neuvědomí, že pocení je regulace teploty těla a není-li možné, dojde k přehřátí organizmu (tzv. úpal).

Každý nápoj dodá nezbytné tekutiny

Ne všechny nápoje jsou k úhradě tekutin vhodné. Nápoje obsahující kofein a jemu podobné látky způsobují odvodnění. Do této skupiny nápojů patří káva s kofeinem, silné kakao, silný ruský čaj, colové nápoje. Jejich požitím rozhodně potřebné tekutiny v dostatečné míře nenahradíme.

Další nevhodnou skupinou jsou slazené nápoje (zvyšují příjem energie a nezaženou žízeň). Pochopitelně stejně nevhodné jsou alkoholické nápoje, zejména koncentrované, které mají mimo jiné značný energetický obsah, nezaženou žízeň a navíc poškozují při častější nebo dlouhodobé konzumaci játra a mozek.

Doporučujeme proto střídat různé druhy nápojů – bylinkové čaje, přírodní ovocné šťávy, minerálky, případně nízkostupňové pivo – a hlavně prostou a nenahraditelnou vodu. Vždy je nutné pít průběžně během celého dne, a ne nárazově (například v práci nepít nic a po příchodu z práce vypít naráz větší objem tekutin).

Tekutiny jsou i v potravinách, malá konzumace nápojů proto není na závadu

To je pravda, voda je obsažena i v potravinách, posuzovat se ovšem musí skladba jídelníčku; tedy jaké množství vody v konkrétním jídle skutečně bude obsaženo. V dnešní době je málo obvyklá konzumace pokrmů a potravin s vysokým podílem vody, nebo jde o konzumaci nárazovou, obvykle v souvislosti se sezonní nabídkou ovoce a zeleniny.

Při konzumaci vodního melounu či salátové okurky jistě získáme nezanedbatelné množství vody. Do obvyklé verze stravování však patří spíše varianty rychlého občerstvení  = smažené, grilované či opékané pokrmy, v nichž je vody nízký obsah.

Obsah vody v pokrmech lze ovlivnit i zpracováním pokrmu – například vařením a dušením, tím tekutiny zachováme či přidáme, pečením, grilováním a smažením naopak ztrácíme.

Jak kompenzovat nedostatek tekutin v jídle?

Například doplněním jídla grilovaného či pečeného velkou porcí okurkového salátu či velkým řezem melounu - to není vůbec obvyklé!

V běžném stravovacím režimu naší dospělé populace je tedy třeba zvažovat spíše dolní hranici obsahu vody, a proto je třeba souběžně požadovat vyšší objem tekutin, tedy jejich vyšší dávky v rámci pitného režimu.

Pít je třeba až po jídle, jinak by bylo obtížné potravu trávit

To není správně, strava potřebuje rozmělnění do řidší kašovité konzistence, protože tak je lépe stravitelná.

K jídlu stačí káva.

Další populární mýtus, ale káva, i další jiné nápoje s kofeinem , které odvodňují, jsou jistě nevhodnou formou úhrady potřebné tekutiny.

Pokud se sčítá nízký obsah tekutiny v konzumovaném jídle s nízkým, nulovým či dokonce minusovým příjmem tekutin ve formě nápoje k jídlu či těsně po jídle, může se při opakované a dlouhodobé nedostatečné konzumaci tekutin projevit zažívacími problémy. Nejčastěji se strava v žaludku nedostatečně promísí s trávicími enzymy a nedostatečně naředí - zejména v situaci, kdy jsme jí také rychle „zhltli“ a nedostatečně rozkousali…

Kdy je příjem tekutin nejvyšší?

Většina jídla je konzumována ve druhé polovině dne, to znamená i příjem tekutin hlavně ve druhé polovině dne, případně nárazově. S přibývajícím věkem se mění i naše skladba jídelníčku, zužuje se sortiment a snižuje se potřeba pití. Starší lidé vynechávají nápojů večer ve vazbě na očekávané obtíže (nepiji večer, abych se v noci vyspal).

Pivo k jídlu

Mnohdy je příčinou nedostatečné konzumace nápoje k jídlu fakt, který je důsledkem historické skutečnosti – naše země patřily historicky k těm „pivním“. Je proto pro obyvatele obvyklé zahánět žízeň pivem. Současně k mnoha druhům pokrmů je pivo zafixováno -vzhledem k nahořklé chuti – jako jediný vhodný nápoj, který takový pokrm umožní lépe trávit (zejména jde o pokrmy masité, pečené, smažené). Často se ale potýkáme s mnohými „problémy“: Pivo si ale dát nemohu, protože obsahuje alkohol, není to pro ženu společensky vhodné, řídím, po pivu bych spala. .A protože limonáda k takovému jídlu přeci nejde, dám si vodu a to mi dohromady nechutná, tak ji vypiji jen málo a pro povzbuzení či ze zvyku si tedy dám ještě kávu – nebo rovnou kávu, či zmíněný kolový nápoj. Mnohdy s následnými nepříjemnými pocity či výslovně zažívacími obtížemi.

Pivo ano či ne? Jaké?

Zvolte pivo nealkoholické, kterého je na trhu pestrý sortiment. Tím získáme nápoj bez alkoholu, s dostatečným podílem vody, nesladký, s obsahem látek podporujících trávení, chuťově odpovídající historické zvyklosti. Pestřejší sortiment druhů i chutí nabízí řešení i ženám, které klasické varianty chutí piva vnímaly jako příliš hořké

Po pivu se tloustne

Údajnou „komplikací“ pití piva je tloustnutí, problémem však je konzumace jídla, které se současně sní. Je třeba brát na vědomí, že stravování je celek sestavený z potravin, pokrmů a nápojů, které všechny mají nějakou energetickou hodnotu, je třeba znát rizikové složky svého stravování, musíme znát svou aktuální potřebu energie a podle toho se konzumovat potravu i nápoje. Dodržování pitného režimu je velmi důležité pro naše zdraví a pivo jako zdroj tekutin pro lidské tělo ano, ale vždy  jen v rozumném množství!