NIC NAZMAR! JAK NEPLÝTVAT A "PŘEŽÍT" BEZ ODPADU V 21. STOLETÍ?

02.02.2022 Jana Čiháková

Podle údajů Ministerstva zemědělství vyhodí každý člověk v České republice za rok průměrně 80 kg jídla. Je to sice opticky mnohem nižší číslo, než najdete na první pohled v různých statistikách ve spojení se státy jako jsou USA nebo Austrálie, ale je toto číslo přesné, co znamená po praktické stránce? Lze se dopočítat odpadu, když se v popelnicích nachází i potravinový odpad, který konzumovat nelze (slupky z citrusových plodů, kosti) nebo se jeho části likvidují na toaletách (např. staré polévky)? Můžeme s odpady nakládat ekologičtěji na úrovni domácností? A co restaurace?

Vzhledem ke složitosti měření, jde u výše uvedeného čísla spíše o kvalifikovaný odhad podle statistik (evropské statistiky Eurostat nejsou u potravinového odpadu nijak blíže komentovány). Díky projektu Neplýtvej potravinami Mendelovy univerzity v Brně (zaštítěné Ministerstvem životního prostředí), se dostáváme na přesnější čísla. A ty nevypadají úplně marně. Do studie Mendelovy univerzity bylo zahrnuto 900 domácností ze tří okruhů (sídliště, vesnice a vilové domy). Díky pečlivé práci týmu z této univerzity, bylo možné sledovat, jak se mění produkce a složení během jednotlivých ročních období a dostat se k přesnějšímu číslu produkovaného odpadu. A tím je 37,4 kg odpadu za osobu a rok. Což by nás v evropském průměru poslalo do nejlepší pětice států v nakládání s potravinovým odpadem.

ZBYTKY? ŽÁDNÝ PROBLÉM!

Do celého potravinového řetězce vstupuje samozřejmě mnohem více prvků než jen domácnosti. Producenti, velkoobchodní síť, maloobchod... V létě prý podle výsledků výše uvedené studie, plýtvají domácnosti více. Ale pokud se domácnosti více zaměřují na správné vaření a správné skladování, mohou dle slov doc. Kubíčkové výrazně svůj odpad eliminovat. Ta uvedla, že v rámci projektu dělali s domácnostmi i rozhovory a čím více se vařilo doma, tím se situace z pohledu odpadu zlepšovala (podle statistiky Ministerstva zemědělství se uvádí, že se domácnosti podílí na „plýtvání“ potravinami z 55 %, veřejné stravování 12 % a obchody 5 %). Otázkou je, kdo vyplýtvá zbylých 28 %. To data nezahrnují. Stejně jako nemáme v tuto chvíli dostatek informací o inovativním nakládání s vedlejšími produkty výroby (např. o sušenkách z mláta).

LEPŠÍME SE

Zlepšení nakládání domácností s potravinovým odpadem bylo v uplynulém roce pravděpodobně způsobeno odklonem jednotlivců od stravování mimo domov, a naopak důmyslnějším hospodařením s tím, co bylo v domácnostech k dispozici. Tam evidentně rezervy jsou. Doufejme, že bude výzkum Mendelovy univerzity pokračovat, protože by mohl pomoci nasměrovat české domácnosti k lepšímu hospodaření s jídlem a také dát státu potřebná data pro zavádění konkrétních opatření (např. v oblasti strategie Green Deal). Poukazujeme na to, že existují určitá legislativní úskalí např. pro darování neprodaných porcí jídla, která provozovatelům veřejného stravování nedávají velký prostor, jak věnovat neprodané porce již uvařeného jídla. Pokud se najde cesta, která zohlední nároky na hygienu, můžeme jako stát vykročit ke slibným výsledkům v oblasti množství vyprodukovaného potravinového odpadu i v oblasti veřejného stravování.

CO S PŘEBYTKY

Potravinové banky zastřešuje v České republice Česká federace potravinových bank. Ta se kromě operativy spojené s distribucí potravin (což je její hlavní činnost), zabývá i edukační činností (může např. pomáhat v přípravě přednášek školám). Podle dat Ministerstva zemědělství získaly potravinové banky v roce 2012 pouze 93 tun potravin, v roce 2017 to bylo už 2 336 tun a v roce 2020 již přes 7 000 tun potravin, které bylo možné dále použít a předat těm domácnostem, které to potřebovaly. Během jednoho roku tak dle slov ředitelky České federace potravinových bank, paní Veroniky Láchové, stoupla distribuce potravin v rámci potravinových bank o 60 %. V letošním roce jim přes dotační program Ministerstva zemědělství šlo 83 milionů korun (v roce 2016 to bylo 376 milionů korun).

Pomoc mohou čerpat osamělí senioři, rodiče samoživitelé, hendikepovaní, lidé bez domova a rodiny v krizi. Tuto pomoc mohou zprostředkovávat obecní úřady, městské části nebo nadace, které s rodinami v krizi pracují přímo. Takto je totiž zajištěna adresná a konkrétní pomoc těm, kteří ji potřebují. Potravinové banky pomáhají také lidem, kterých se dotýkají živelní pohromy (jako bylo např. tornádo na Moravě). Vše to, co je na skladech, se dále distribuuje lidem v nouzi. Od ledna 2018 byla prostřednictvím zákona o potravinách a tabákových výrobcích dána povinnost obchodům s prodejní plochou větší než 400 metrů čtverečních dávat neprodejné, ale stále bezpečné potraviny na charitu. Může jít o potraviny s deformovanými obaly, potraviny nesplňující požadavky na označování vymezené právními předpisy nebo požadavky nesplňující např. minimální velikost písma, potraviny s blížícím se datem použitelnosti apod. Darovat mohou i menší obchody. Tímto postupem se ČR inspirovala ve Francii. Darovat potraviny mohou i jednotlivci v rámci Sbírky potravin (odkaz najdete v zápatí článku).

NÁKUPNÍ SEZNAM

Možná jste se přistihli, tlačíce vozík, že i na vás silně působí akce a kampaně v prodejnách potravin a domácí chemie. Lze odolat vábení pestrých obalů a všelijakých cingrlátek? Jak nakoupit jen to, co skutečně potřebujeme? Buďte sytí a držte se nákupního seznamu (tento si můžete tvořit i pokud využíváte služeb on-line supermarketů). Už tímto krokem přispíváte k lepšímu hospodaření s odpady, protože nakupujete jen tolik potravin, které jako domácnost zkonzumujete/spotřebujete. Pomoci vám v tom může obligátní tužka a papír, sofistikovanějšími nástroji jsou aplikace Tomikup.cz, kde si můžete nákup seřadit podle regálů (a sdílet tento seznam s rodinou a kamarády) nebo Google Keep, který umožní, jak sdílení, tak odškrtávání. Jde sdílet také poznámky v OneNote (MS Office) nebo Google dokumenty. V USA a Kanadě je oblíbenou aplikace Out of Milk! 

KDYŽ ZBYDE...

Iniciativa Zachraň jídlo působí také v oblasti snižování potravinového odpadu u nás. Na jejich stránkách se dozvíte, co vše lze s jídlem, které doma nespotřebujete, dále podniknout. Jsou tam doporučení typu sdílení jídla v práci s kolegou, přes komunitní lednice, po aplikace na sdílení jídla. Možností je samozřejmě více. Ale i u jídla platí, že druhým nabízíme jen to, co bychom konzumovali my sami. Možná už nějakou dobu přemýšlíte nad množstvím odpadu, který s jídlem souvisí. Třeba i hledáte alternativy v podobě nakupování „ošklivé zeleniny“ jako to má Rohlik.cz nebo podporujete bezobalové obchody (různého typu, od menších, přes Košík.cz, apod.). Více se používají vratné obaly (na mléko, sůl, jogurty atd.), do svých nádob si můžete stáčet domácí úklidové prostředky určitých značek. Sledujte, jaký typ obalů nejčastěji odnášíte na recyklaci (tam si ČR stojí dobře). Přemýšlejte, jak byste část obalových materiálů mohli snížit trvale. Přemýšlejte nad každým nákupem. Ne každá domácnost musí jít hned cestou zero waste (nulového odpadu), ale téměř všichni můžeme zmenšit objem toho, co vyhazujeme (i když to recyklujeme).

MŮŽE SE HODIT

V lednici si určete místo, kam budete ukládat to, co se má spotřebovat rychle (otevřené konzervy, načaté sýry, uvařené jídlo). Uvařené přílohy s ničím dalším nemíchejte, jen tak budete moci improvizovat a použít je dále. Dokud jste nesnědli jedno vařené jídlo, nevařte další. Tím přecházíte zbytečnému plýtvání. Jídlo umístěte obratem do chladna. Dbejte na správné uložení zeleniny i ovoce. Jídlo, které nespotřebujete, zamrazte (to, co zamrazit lze). Vařte podle aktuálních zásob, pokud Vám zbývají kousky zeleniny a bylinky, nic vám nebrání být přiměřeně kreativní (takto lze přidávat do jídla také různé klíčky a výhonky). Potraviny s delší lhůtou exspirace si uložte vzadu, dopředu si dejte to, co ji má kratší.