HLASY PROTI
Na počátku se objevil odpor některých velkých výrobců proti Nutri-Score. Nyní se do popředí dostaly nové strany, které politiku v oblasti veřejného zdraví vnímají jako hrozbu pro zemědělské produkty v některých odvětvích (Parmigiano Reggiano a parmská šunka v Itálii, olivový olej a šunka Serrano ve Španělsku, sýr Roquefort ve Francii). Vzhledem k jejich celkovému nutričnímu složení s vysokou kalorickou hustotou, nasycenými tuky a solí mají tyto produkty skutečně tendenci být podle Nutri-Score klasifikovány jako potraviny s nižší nutriční hodnotou. Měly by se konzumovat v menším množství nebo v menší frekvenci. V posledních měsících tak sílí tlak proti Nutri-Score. Silně a hlasitě staví proti řada zemědělsko-průmyslových odvětví, podporovaných některými politickými stranami.
PATRIOTIZMUS VS. KULTURA?
Rámec interpretace systému se najednou posunul. Zatímco systém Nutri-Score byl původně vyvinut jako nástroj pro posílení postavení spotřebitelů a informované rozhodování a transparentnost nutričního složení výrobků, z hlediska veřejného zdraví, nové argumenty se zaměřují především na jeho potenciální ekonomický dopad na některá odvětví. Využívají vnímání tradičních potravin jako "kvalitních" výrobků. Odpůrci zasévají do tohoto pojmu zmatek a směšují kvalitu produkce a nutriční složení, aby posílili svůj postoj. Politické strany (zejména krajně pravicové strany a strany s nacionalistickým programem) využívají potravinového patriotismu jako prostředku k získání přízně obyvatelstva. Vykreslují Nutri-Score jako hrozbu ze strany komise EU proti národním kulturním zvyklostem nebo pořádají pouliční demonstrace proti Nutri-Score na obranu národních produktů.
VYTLAČENÍ CHRÁNĚNÉHO ZNAČENÍ
Přijetí zjednodušeného nutričního značení na přední straně obalu v EU, které by se řídilo přístupy politiky doporučenými WHO je tak ohroženo. Objevily se návrhy zcela upustit od tohoto systému ve prospěch analytičtějšího přístupu nebo podstatně omezit jeho rozsah. Nebo aby byly vyloučeny všechny "tradiční" potraviny (chráněné), u nichž by se spotřebitelé museli spoléhat na údaje o výživové hodnotě na zadní straně obalu, aby byli informováni o jejich výživovém složení.
EKONOMIKA VS VEŘEJNÉ ZDRAVÍ?
Taková taktika je typická pro politický lobbing zemědělsko-potravinářského průmyslu. Jeho cílem je zastavit nebo oddálit provádění politik v oblasti veřejného zdraví. Současné prostředí se silným nacionalistickým postupem se v několika zemích ukazuje potenciál ekonomických zájmů s politickými programy. Roste tak riziko proti prospěchu spotřebitelů v EU. Přestože se nedávno ozvalo více než 400 vědců a společností zabývajících se veřejným zdravím v celé Evropě, aby vyzvali EK k výběru vědecky ověřeného Nutri-Score, politické rozhodnutí nakonec bude záviset na politické vůli. Přetahování mezi ekonomickými zájmy a veřejným zdravím se může brzy projevit naplno.