Poklady z jihu Moravy

01.08.2011 Dana Večeřová

Když se řekne Jihomoravský kraj, každý si vybaví Brno, moravskou metropoli, nad kterou ční majestátný Špilberk a pod kterou se divoce splétají a rozplétají katakomby. Typické nářečí, takzvaný hantec. A také bodré obyvatelstvo, které na toto malebné místo nedá dopustit. Ruku v ruce s tím jde samozřejmě dobré a tradiční jídlo.

 Co je tajemstvím moravské dobré nálady? Vedle vína, moravské pýchy, to může být i pivo z pivovaru Černá Hora. Jeho pohnutá historie sahá až ke konci 13. století, konkrétně do roku 1298. Téměř každé století měnil majitele, všichnibyli zvučných jmen: například v roce 1597 přešel po smrti Jana Šembery Černohorského  do rukou rodu Liechtensteinů.

V dalších desetiletích a stoletích následovaly opravy i zastavení provozu během napoleonských válek, ale s každým lokem ležáku je jasné, že vše dobře dopadlo. Je libo pivo oceněné značkou kvality KLASA? Pak zkuste třeba světlý ležák Páter nebo tmavý ležák Granát. Pokud by snad někdo chtěl holdovat Černé Hoře a neopít se při tom, může sáhnout po nealkoholických sycených limonádách – kolové Koale nebo po grapefruitovo-citronové Greně – obě se rovněž pyšní značkou kvality KLASA.

Dopňování tekutin je aktuálním tématem především v létě. Co se osvěžit hroznovým moštem s poetickými jmény Ariana, Agni či Lena? Nebo třeba Laurotem a Malverinou v BIO kvalitě? Hroznové mošty z Vinselektu Michlovský jsou čistou a 100% přírodní šťávou, bez konzervantů a bohaté na vitamín C.

Na zakousnutí se k pivu a vínu hodí brambůrky a ještě lépe ty kvalitní s logem KLASA. Právě takové dodává strážnický výrobce Petr Hobža, který se na jejich výrobu soustředí více než 20 let. Nic si neusnadňuje a stále zdokonaluje technologii výroby. Namísto obyčejného oplachování brambor před jejich smažením používá metodu blanšírování – tak si brambory zachovají mnohem více ze své specifické chuti. A smaží je na řepkovém, nikoli na palmovém oleji. Na konci se pak může zaručit za výsledek – samozřejmě v několika variacích: jemně solené, česnekové a slaninové.

Rozmanitá nabídka certifikovaného ovoce a zeleniny pocházející z Jihomoravského kraje není vzhledem k příznivým podmínkám pro pěstování nikterak překvapivá. Zákazník si může se zárukou kvality skutečně vybírat. Ze sadů a záhonů podniku s prozaickým názvem Jižní Morava a.s. si může koupit nijak nezpracované čerstvé plody. U ovoce jmenujme meruňky, broskve, hrušky, višně a švestky. To, že se ze všech těchto druhů na Moravě vyrábí vynikající pálenky, je faktem čistě náhodným! A ze zeleniny dodává Jižní Morava a.s. na trh rajčata, okurky, papriky, hladový salát a v České republice ne úplně známý salát římský, eskariol a endivii kadeřavou.

Čerstvým ovocem a zeleninou výčet nekončí. Z jihu Moravy pochází i široká řada konzervovaných specialit s nezaměnitelnou chutí – ano, přesně tím jsou myšleny znojemské okurky, stálice všech českých ledniček. Každý, kdo si vybaví jejich typickou chuť, ví, o čem je řeč. Okurky Znojmia k čočce na kyselo či šunkoflekům jsou třešinkou na dortu ve světě slaných pokrmů.

Společnost Hamé, pod které okurky Znojmia spadají, uvádí na trh i mnoho dalších produktů. A mnoho z nich i s oceněním KLASA. Jmenovat můžeme zeleninové směsi Moravanka a Kunjovanka, pikantní paprikovou pastu Harissu nebo z úplně jiného chuťového soudku – broskvového a jablečného Hamánka, který je sice určen nejmenším, přesto je oblíbenou a zdravou svačinkou i pro dospělé a dále pak jahodový džem Veselá pastýřka, který se skvěle hodí jak k pečivu, tak k přípravě různých dezertů.

Několik masných výrobků z kraje si rovněž zaslouží pozornost: z výroby K Maso je to Špekáček Klasik, který získal certifikát KLASA proto, že poctivě dodržuje obsah masa, stejně tak Debrecínský párek a Vranovská klobása. To samé platí i pro Borotickou klobásu ze soukromých jatek Petra Krátkého a Zarazickou zabijačkovou paštiku společnosti Josef Lukáš. Firma Steinhauser nabízí kvalitní ESO párky, Debrecínské párky, Párky k loupání a šunku s příznačným jménem Moravia. Zdravější, dietnější – chcete-li, alternativou k těmto uzeninám jsou pak krůtí prsa od pana Zelenky.

Porcovaný kapr z Rybníkářství Pohořelice umožňuje vychutnat si oblíbenou rybu po celý rok a Kapří podkovy se v letních dnech vyloženě hodí na gril!

Olešnice získala v roce 1999 titul Vesnice roku. Zda si i místní mlékárna zaslouží podobně lichotivý titul můžeme posuzovat podle spousty dobrot: podle tvarohu, ať už podle jemného, měkkého anebo toho s označením Premium, podle čerstvého olešnického mléka, podle kořeněných měkkých sýrů Rabín, Satyr a Gyros a v neposlední řadě podle másla.

Tím ale seznam živočišné produkce nekončí! Agropodnik Hodonín dodává až na stůl slepičí vejce všech velikostních kategorií: S, M, L, XL. A že jsou moravské včeličky opravdu pilnými včeličkami zase dokazuje několik osvědčení KLASA pro podnik Včelpo: vedle květového medu, jak v pastové, tak ve smíšené variantě nabízí ještě velice moderní řadu výrobků s názvem Honey Vit, kde je med doplněn třeba o pyl nebo o propolis a je tak ještě zdravější variantou už tak blahodárného výrobku.

Velkopekárna PENAM a.s. sídlící v Brně zásobuje republiku celou řadou výrobků. Vychází vstříc zákazníkovi tím, že všechny výrobky jsou chytře pojaté a hodí se pro moderní tempo života: například řada celozrnných chlebů je vakuově balena právě v takovém množství, které zákazník stihne zkonzumovat do doby, kdy je výrobek čerstvý.

Pouzdřanský mlýn a balírna Naděždy Feithové zase nabízí klasické mlýnské výrobky jako pšeničnou mouku a ječné kroupy. Na výrobu knedlíků se specializuje výrobna Svoboda. Je libo houskový, bramborový nebo snad moravský?

Velkopavlovické drůbežářské závody vyrábí mimo jiné i Tatarskou omáčku a Majonézu Brněnku – obě získaly ocenění KLASA. A firma Delimax se zase specializuje na výrobu lahůdek. I když Budapešťský krém, Skandinávský sleďový salát s jogurtem nebo Aljašská pomazánka moc lokálně nezní, důležitým faktem však je, že se oblíbená pochoutka vyrábí s pečlivostí a český zákazník si ji zakoupí vyrobenou z českých surovin, což dokazuje i získané ocenění KLASA.