POLSKÉ POTRAVINY SE OPĚT DOSTÁVAJÍ KE SLOVU: DŮVOD? CENA!

16.01.2023 Jana Čiháková

Potraviny původem z Polska, které se vyznačovaly nižší cenou a ruku v ruce i sníženou kvalitou, se opět dostávají do popředí. Spotřebitelé, zvlášť ti z pohraničních oblastí, se shodují na tom, že v sousední zemi, která proslula mimo jiné i značnými potravinovými skandály, lze nakoupit i o 40 procent levněji. Důvodem je nulové DPH na vybrané druhy potravin, které chce polská vláda nadále udržet. Ovšem, otázkou je, za jakou cenu…

Potravinové kauzy, kde hrálo Polsko jednu z hlavních rolí, jsou patrně zapomenuty. Škoda. Nelze totiž konstatovat, že by se kvalita potravin rapidně zvýšila. Polsko patří stále mezi země, kde lze se stoprocentní jistotou označit systém kontrol potravin za zcela tristní. Nedostatky v kontrolní činnosti tamních úřadů dokonce potvrdili už i sami Poláci. Podle jejich nejvyššího kontrolního úřadu NIK je systém kontrol problémový dlouhodobě a země se tak řadí k evropským lídrům v záchytech nebezpečných potravin, o čemž svědčí i počet povinných hlášení do systému RASF, unijního systému pro rychlé varování.

OPAKOVÁNÍ, MATKA MOUDROSTI

Polskou hitparádu hojně medializovaných polských „jobovek“ zahájila solná aféra. Psal se rok 2012, když bylo zjištěno, že se pod polskou vlajkou v potravinářství používá  namísto jedlé soli sůl technická. Ta byla pod označením potraviny zcela nezávadné používána do uzenin, ale i pečiva. Jelikož Polsko patří ke stabilním vývozcům těchto potravin i do jiných zemí EU, sůl, která nemá s potravinářstvím co do činění, cestovala po celé Evropě.

Klid dlouho nebyl. Hned o rok později se na trh dostalo koňské maso s přídavkem fenylbutazonu, což je analgetikum zakázané pro používání pro potravinářský průmysl a ve stejný rok se na evropský trh dostali i okurky a kysané zelí se zakázanou kyselinou mravenčí. V letech 2016 a 2017 otřásly potravinovým trhem hned dvě vaječné kauzy. V říjnu 2016 Státní zemědělská a potravinářská inspekce stahovala z trhu 3,5 milionu polských vajec, patrně nakažených bakteriemi salmonely, a vzápětí se prokázal ve vejcích obsah toxického fipronilu, přičemž šlo o miliony kusů.

Riziko salmonelózy se netýkalo jen vajec. Z šetření Státní veterinární správy vzešlo, že se na trh dostaly téměř dvě tuny kuřecího masa, které patrně obsahovaly bakterie salmonely. Největší aféra s masem, se však týkala porážení zjevně nemocných kusů dobytka, které byly určené k likvidaci, a to nejen na jedněch jatkách, ale zároveň na několika místech.

Na pranýři byla opakovaně i polská jablka, ve kterých se mnohokrát prokázalo používání zakázaných pesticidů, či jejich nadlimitní množství, které vysoce převyšovalo množství, považovaní za zdraví bezpečné, četné zprávy o klamání obsahu masa v polských masných výrobcích (též několikrát potvrzeno), či zpráva o padělání kakaa a čokoládových výrobků se tak jeví s ohledem na výše uvedené již jako nepodstatné.

HLAVNĚ LEVNĚ

Obliba polských potravin ale i přes alarmující zprávy, opět roste. Podle zpráv Gazeta Wyborcza berou Češi, zvlášť v pohraničních oblastech, polské potraviny doslova raketovým útokem. U hranic Libereckého kraje se polští obyvatelé dokonce obávají, že na ně nezbyde žádné zboží. Obavy dokonce vyeskalovaly v politickou kampaň, která měla Čechy ve vykupování polského sortimentu mírnit. „My, obyvatelé obce Bogatynia, chceme, aby naše děti také měly přístup k čerstvému zboží (zelenině, ovoci). Pomalu to začíná být nemožné - přicházíme do obchodů a stále častěji nacházíme prázdné regály," stálo ve výzvě, kterou jménem obyvatel pohraničí rozdávalo uskupení Porozumienie Prawicy dla Powiatu (Dohoda pravice pro okres). O zprávě informovala i Česká tisková kancelář (ČTK).

Důvodem české nákupní horečky je nejen poměrně příhodný kurz polské měny, ale zejména pak samotné ceny polských potravin. Ty jsou totiž vzhledem ke stávající situaci a energetické krizi vyvolané válečným konfliktem na Ukrajině prosty daně z přidané hodnoty. Jde zejména o základní potraviny, jako je mléko a mléčné výrobky, pečivo, vejce, máslo, případně některé druhy masa, ovoce a zeleniny.

PROBLÉM OKOLO DPH

Na většinu potravin v českých zemích se vztahuje DPH ve výši 15 %. Tím se Česká republika jednoznačně řadí mezi země s nejvyššími úrovní DPH. V porovnání s ostatními zeměmi EU je na tom malý český rybníček takřka nejhůře – v Německu je DPH sedmiprocentní, v Rakousku a na Slovensku desetiprocentní, Polsko si chce udržet nulovou zátěž pro svoje obyvatele i nadále.

V současné chvíli probíhají četné apely na českou vládu, aby se nechala inspirovat našimi sousedy a DPH načas zrušila, nebo alespoň snížila. Pro snížení DPH jsou i potravináři, ti včele s prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou usilují o změnu, která by nejen přispěla k lepší ekonomické situaci spotřebitelů, neb náklady na potraviny v průměrné české domácnosti převyšují 30 procent, ale i podpořila konkurenceschopnost českého státu.

„Apelovali jsme na vládu i ministerstvo zemědělství, aby se DPH snížila na pět procent, což by byl ideál, nebo na půl roku, rok úplně zrušila," vyjádřila se šéfka potravinářů. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza navíc poukázal na některé nesmyslnosti současné politiky – zejména na to, že DPH na točené pivo je nižší než na základní potraviny. Uvedl, že jde o naprosto perverzní situaci, která neexistuje v žádném jiném státě. Nejchudší třetina populace podle něj nekupuje „zdravější“ potraviny, například ovoce ani zeleninu, což se brzy projeví na jejím zdravotním stavu.