10.04.2014 Mgr. Kateřina Bendlová
O hlavních úskalích potravinové charity jsme si povídali s Fabricem Martin-Plichtou.
Potravinové banky patří mezi hlavní aktéry v problematice plýtvání potravinami a v České republice. O hlavních úskalích potravinové charity, která je komplikována zkostnatělou legislativou, jsme si povídali s Fabricem Martin-Plichtou, ředitelem české Federace potravinových bank.
První banka v ČR vznikla v roce 1992, po několika letech ale ukončila činnost. Potravinové banky jsme obnovili v roce 2006 otevřením první banky v Praze. Dnes jich existuje šest a připravujeme sedmou v Brně. Doufáme, že v brzké budoucnosti jich bude přibližně dvanáct.
Většinou se dá dohromady několik charitativních organizací, které založí regionální potravinovou banku. Často jsou ale prvotním hybatelem i osoby, které pociťují potřebu řešit problémy plýtvání potravinami a chudoby.
Dnes spolupracujeme s řetězci Makro, Tesco, Globus a Albert. Připravujeme spolupráci s dalšími, např. s Intersparem. Našich šest potravinových bank zásobuje více než 130 organizací, mezi největší patří Naděje, Armáda spásy, různá zařízení a místní pobočky české Charity, Klokánku, různé azylové domy pro bezdomovce či matky s dětmi.
Přesná ani přibližná čísla nejsou známá. I když se všechny firmy snaží minimalizovat ztráty, jsou to tisíce tun potravin ročně. Jedná se především o čerstvé potraviny, kterými se ale částečně krmí zvířata. Známá není ani struktura plýtvání potravinami v ČR. Vchází se ze zahraničních průzkumů, které říkají, že největší podíl plýtvání je v domácnostech a nejmenší u řetězců. Mezi nimi se nacházejí prvovýrobci a potravinářské firmy. Prostor pro zlepšení je u všech a potravinové banky chtějí být partnerem právě pro firmy, aby jim pomohly řešit tuto problematiku.
Ano, to je dokonce smysl potravinových bank. Všechno jsou to nezávadné potraviny a seškrabaný obal nebo nesprávné označení neohrožuje příjemce naší potravinové pomoci. Jen potřebujeme vědět, proč je zboží stáhnuté z trhu, abychom správně informovali naše klienty.
Do potravinových bank přispívají i potravinářské firmy, dokonce stále větším dílem. V roce 2013 potravinové banky dostaly skoro 300 tun potravin v hodnotě 20 milionů korun.
Většina zemí EU už vyřešila tuto otázku různými způsoby – novelou zákona o DPH, nařízením vlády nebo metodickými pokyny ministerstva financí. Věřím, že brzo tato povinnost bude i v ČR minulostí. Je to jenom otázka dobré vůle a selského rozumu zainteresovaných aktérů, aby našli nejlepší způsob řešení ve zdejších podmínkách. Ze zkušeností našich zahraničních kolegů víme, že v případě zrušení povinnosti platit DPH u darovaných potravin, by se jejich objem výrazně zvýšil. To nám potvrdili i naši stávající dárci, kteří by tuto změnu samozřejmě uvítali.
První národní potravinová sbírka byla velmi úspěšná. Ukázala, že Češi jsou solidární a že přijali s pochopením tento koncept, který už existuje v Evropě mnoho let. Druhá národní potravinová sbírka proběhne 22. listopadu. Chceme, aby se tato akce stála tradicí těsně před nebo na začátku adventu.
Je to spojeno s udržitelným rozvojem, výroba potravin vyžaduje hodně půdy, vody, dobré povětrné podmínky, energie. V situaci, kdy počet obyvatel na zemi stále roste, zemědělská půda ubývá nebo je degradovaná, kdy klimatické změny ohrožují pravidelně úrodu různých důležitých plodin v mnoha zemích, vyvstane otázka, zda budeme moci vyrábět dost potravin pro všechny za rozumnou cenu. Jedno z možných řešení je méně produkovat, je tedy třeba méně plýtvat, aby vyprodukované potraviny stačily všem a současně by docházelo k menšímu poškozování životního prostředí. Pro spoustu lidí je nepochopitelné, jak je možné tolik plýtvat a zároveň mít tolik chudých, pro které je jídlo velice drahá záležitost.
Potravinové banky shromažďují zdarma potravinové i zemědělské přebytky, přebytky produkce potravinářského průmyslu či z veřejných jídelen a restaurací, skladují a rozdělují je humanitárním nebo charitativním organizacím. Jejich cílem je předcházet plýtvání a zároveň odstranit chudobu a hlad. Potřebná zařízení a režijní náklady jsou financovány subvencemi místních nebo regionálních samospráv, firemními dary, příspěvky servisních klubů nebo občanů a také účastnickými příspěvku distribuujících neziskových organizací. Potravinové banky rozdělují darované potraviny jedině mezi neziskové organizace a sociální instituce, jejichž náplní je doprovázet osoby v těžkých životních situacích, aby mohly znovu najít své místo ve společnosti. Nabízejí také neziskovým organizacím vzdělávací programy věnované potravinové bezpečnosti a dietetickým principům.
(Zdroj: Informační centrum OSN v Praze, Glopolis)
13.10.2015 | Plátky sýru a kvalitní šunky spolu s přídavkem listové zeleniny, to vše ukryté do dvou krajíčků celozrnného chleba. Takovou, či podobně připravenou svačinu ukládají maminky do aktovek svých ratolestí v přesvědčení, že pro dítě udělaly to nejlepší. Jenže pravdu mají jen někdy.
05.09.2024 | Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakázala prodej želatinových bonbonů, které obsahují látku muscimol. Jde o neurotoxin, tedy silný tlumič centrálního nervového systému, a halucinogen vyskytující se v muchomůrce červené. SZPI o tom informovala v tiskové zprávě.
10.09.2024 | Prodeje výrobců lihovin v ČR klesly za první pololetí letošního roku v porovnání se stejným obdobím loni o 51,3 procenta, vyplývá z údajů Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL). Unie proto v otevřeném dopise, který má ČTK k dispozici, žádá politiky, aby zrušili další navyšování spotřební daně na lihoviny plánované na roky 2025 a 2026. UVDL zároveň tvrdí, že zvýšení spotřební daně příjmy státní pokladny nezvýšilo.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.