Poznáte v obchodě náhražky? Rady, jak se nenechat napálit od výrobce

15.06.2021 Jana Čiháková

S faktem, že krávy nedávají makové „mléko“, je mnoho spotřebitelů seznámeno. S tím, že z pultů vykukuje daleko více rostlinných náhražek, už ale tolik ne. Stačí pár minut a jedna, dvě uličky v obchodě a váš košík může přetékat analogy, pro které jste si patrně nepřišli.

Společným znakem analogů je, že je podstatná část drahé suroviny nahrazena tou levnější, případně je výrobek vyroben pouze z levnější přísady. Z pohledu legislativy je uvádění analogů do běžné tržní sítě v pořádku. Tedy za předpokladu, že výrobci a prodejci dodrží určitá pravidla, například nebudou spotřebitele uvádět zcela záměrně v omyl. Lidská vynalézavost je ale bezbřehá, zvlášť jde-li o zisk, některé fígle tak mohou být pro neponaučeného zákazníka přímou cestou do analogového nebe.

Z pohledu zákona

Dozorové orgány provádějí pravidelné kontroly, ale jednají v souladu a analýzou rizika, to znamená, že se primárně soustředí na ta nejproblematičtější místa na trhu a není tak v jejich možnostech zkontrolovat všechny potraviny uváděné do tržní sítě. Nejlepší kontrolor je proto beztak poučený spotřebitel.

Obecně platí, že „žádná náhražka, která je vyrobena v Česku, nesmí používat totožné názvosloví jako výrobek, jež nahrazuje,“ vysvětluje vedoucí legislativního oddělení Potravinářské komory ČR Eliška Křížová. „V případě, že by to tak bylo, šlo by z právního hlediska o klamání spotřebitele a výrobce nebo prodejce by mohl být stíhán orgány Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která zájmy spotřebitele hájí,“ dodala. Všechny náhražky musí být řádně označeny a spotřebitel se musí dozvědět, že jde o analog. Ovšem někdy je to úloha spíš pro pátracího psa než pro člověka.

Fígle s názvy

Použitý název analogu se od toho oficiálního dramaticky neliší, někdy jsou výrobci ještě vynalézavější a spoléhají na nízkou všímavost spotřebitele. Vezměme příkladem máslo. To musí být podle zákona vyrobeno pouze z mléčného tuku, jeho obsah navíc musí tvořit nejméně 80 procent (obvykle se setkáte s másly, které mají 82 až 86 procent mléčného tuku).

Zároveň musí být v másle splněn požadavek pro maximální obsah vody (16 procent objemových) a obsah tukuprosté mléčné sušiny (do 2 procent). Zcela nepřípustné je samozřejmě přidávání barviv, konzervantů, stabilizátorů, zahušťovadel a zvýrazňovačů chuti. Ovšem na „nemáslo“ si může každý výrobce vytvořit recepturu podle libosti. Může nahradit část mléčného tuku levným tukem rostlinným a snížit tak výrobní náklady na polovinu, výsledný produkt přibarvit a vykouzlit mu máslovější chuť. Takový výrobek nemusíte na první pohled poznat – pokud tedy nezaměříte pozornost i na malé detaily, nebo si neprostudujete složení. „Alternativy k máslům se často pojmenovávají jako Máslíčko, ojedinělé ale nejsou ani případy, kdy mezi jednotlivými písmeny ve slově „máslo“ najdete různé symboly,“ vysvětluje předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Rostlinná hmota v sýrovém kabátku

Zajímavá je i „sýrová“ třináctá komnata. Ze zákona se sýrem smí nazývat výrobek, který je vyroben sýrařskou metodou za využití mléka, tedy ze 100procentního mléčného tuku (druhové označení sýrů jako je eidam, gouda apod.) není vyhláškou definováno, tedy ani chráněno. Pokud výrobce nahradí některou ze základních složek mléka nemléčnou složkou, tak už výrobek sýrem nazývat nelze, byť by nahradil nepatrné množství. Správné označení by mělo být například fermentovaný výrobek, ale to nezní moc dobře.

Výrobci proto bližší označení úplně vynechávají a píšou pouze název výrobku, zobrazí fotku (evokující sýr) a přidají pár benefitů. Poplést se můžete i při koupi sýru taveného. Pokud se jmenuje Taveňáček, Tavený krém nebo Sýrová pomazánka, případně nátěr, spolehněte se, že i zde bylo při výrobě využito rostlinných tuků. V případě, že je uveden pouze název, prověřte raději podle složení přítomnost mléka. Pozor i u smaženého sýra. Smažený sýr je smažený sýr, nikoli Smažák. Ten je evidentně s příměsí rostlinných tuků.

A obezřetní buďte, i kdybyste viděli názvy typu Obalovaný Eidam nebo Eidam Alternative. Oba se v minulosti vyskytovaly v běžné tržní síti, a přestože na jejich obalu bylo uvedeno druhové označení typické pro sýr, výrobky obsahovaly i palmový tuk. 

Někde tak a někde tak?

Většina spotřebitelů dobře ví, že mlékem se označuje pouze produkt z mléčných žláz savců.  Žádné mandlové, makové, sójové nebo rýžové mléko u nás neexistuje. Takový výrobek měl nést označení „rostlinný nápoj“. Unie dokonce zakázala i prodej výrobků označených jako „Nemléko“, protože název je mléku prý až příliš podobný.  Společnost, která výrobky pod tímto názvem distribuovala na trh, se musela přejmenovat a nyní figuruje pod označením Optimistic.

Ne ve všech zemích je to ale stejně. Například u našich sousedů Slováků si běžně Kokosové mlieko zakoupíte, stejně tak v Polsku. V Itálii, Francii nebo Španělsku si dokonce koupíte i mléko mandlové. I k nám se běžně dostávají výrobky, které nesou označení Coconut Milk (v doslovném překladu kokosové mléko) a je to v pořádku – tedy alespoň za předpokladu, že povinné údaje v češtině toto slovní spojení uvedou jako „kokosový nápoj“.

Text Jana Tobrmanová Čiháková, foto shutterstock