POZOR NA RAJČATA NAOČKOVANÁ JEDY ANEB NENECHTE SE STRHNOUT JEDOVATÝMI MÝTY

09.01.2023 KATEŘINA KMECOVÁ

Dnešní doba má tu výhodu, že si během chvíle můžeme vyhledat informace, které nás zajímají. Nicméně informační záplava s sebou také nese riziko, že v ní poněkud zabloudíme. Internet urychlil šíření informací pravdivých, ale také nesmyslů a cílených lží. Bohužel i odborné studie potvrzují, že nepravdivé zprávy své adresáty nacházejí mnohem úspěšněji než informace pravdivé. Jejich lavinovým šířením pak vznikají tzv. hoaxy, kterých v souvislosti s potravinami kolovalo a koluje po internetu celá řada. Jak je to s rajčaty a případně jejich voskováním?

Samotný název hoax pochází z angličtiny, ale dnes už ho běžně zařazujeme do našeho slovníku. Jde o falešnou zprávu, dezinformaci, úmyslnou lež, která se šíří mezi svými příjemci. Aby hoax zaujal, musí být koncipován jako šokující zpráva, odhalující hrozící nebezpečí. Odkazuje se k váženým (zpravidla smyšleným) autoritám či očitému svědectví. Ve čtenáři se snaží vzbudit pocit naléhavosti, odhaleného tajemství, které je třeba šířit dál, než příslušné orgány zasáhnou a budou se je snažit ututlat. Autor je často anonymní, případně vystupuje pod nic neříkající přezdívkou. Výjimečně je hoax myšlen v nadsázce a svým způsobem testuje svéprávnost čtenářů, kam až jejich důvěřivost sahá.

Vzhledem k tomu, jak velkou součástí našich životů je jídlo, hoaxy se nevyhýbají ani jemu. Ba naopak, poplašných zpráv o jídle, potravinách, praktikách výrobců a prodejců je celá škála. Bohužel dopadají na živnou půdu, což ukazuje na smutný fakt, že o kvalitě potravin prodávaných v řetězcích spotřebitelé často nemají valné mínění.

VOSK NEUBLÍŽÍ

Určitě jste si všimli, že jablka jsou někdy až nepřirozeně lesklá, a i na omak je s nimi „něco jinak“. Je to zapříčiněno použitím vosků, které se v tenké vrstvě aplikují na povrch plodu jako jeho ochrana. Díky vosku nedochází k vypařování vody, omezí se těkání aromatických látek, ale také se předchází mikrobiální infekci. A právě vosk na ovoci svého času způsobil masově šířenou poplašnou zprávu. Na jablcích zakoupených v supermarketu se po přelití horkou vodou objevily bílé skvrny, údajně dokazující použití škodlivých chemických látek na ošetření plodů. Podle analýz Státní zemědělské a potravinářské inspekce však tento fakt dokazoval jen ošetření voskem, který je „poživatelný, chemicky stálý a fyziologicky zcela nezávadný“.

Vosk naše tělo nestráví, ale projde jím zcela bez problémů. Není tak nutné vosk z povrchu nijak odstraňovat, ačkoli je internet plný návodů, jak na to. Pochopitelně je nezbytné plod před konzumací řádně umýt, což by mělo být zcela běžnou praxí bez ohledu na voskování.

K odstranění vosku můžete ovoce ponořit do horké vody a poté omýt pod tekoucí vodou. Lze mu též dopřát lázeň v octu, případně ve směsi citronové šťávy a jedlé sody. Můžete pochopitelně jablko také oloupat, ale přijdete tak o řadu živin a vlákniny, které se nacházejí přímo ve slupce.

OCHRANA V RUKOU PŘÍRODY

A bohužel jdou fámy ještě dál – použitý vosk je údajně toxický, karcinogenní, je vyráběn z ropy. To je pochopitelně stejný nesmysl, jako že jsou z ropy vyráběny margaríny. Jakékoli použití ropných produktů je v potravinářství zakázáno. Při ošetření plodů se smí používat jen schválené látky, zpravidla jde o vosk karnaubský, pocházející z brazilské palmy, nebo o vosk včelí. Tedy žádná ropa ani jiné toxické látky. Konspiraci o používání nepovolených látek napomáhá fakt, že legislativa neukládá povinnost o voskování plodu informovat.

Je třeba si uvědomit, že ochrana voskováním není nic nepřirozeného a uměle vytvořeného. Řada plodů, mezi nimi i jablka, si produkuje vlastní voskový povlak, který je pomáhá chránit. Povlak zabraňuje také vzniku plísní a napadení bakteriemi a jinými mikroorganismy. Brzdí také proces zrání a hnilobné procesy, neboť k plodu proniká méně vzduchu. Přirozený vosk se ale z povrchu snadno stírá, a tak jsou ovoce a zelenina pro prodloužení životnosti a také pro atraktivnější vzhled potírány voskem potravinářským. Ošetření voskem se netýká jen jablek, používá se u paprik, rajčat, okurek a mnoha dalších druhů ovoce a zeleniny, včetně těch exotických, kterým pomáhá zachovávat optimální stav při transportech z velké dálky.

RAJČE BEZ MÝDLA

Samostatný hoax si vysloužila rajčata, která jsou podle poplašné zprávy voskována petrolejem, případně jsou jeho deriváty pro zjemnění obohaceny mýdlem. Hoax tvrdí, že rajčata mířící do obchodů se sklízejí zelená, poté jsou podchlazena při uložení ve velkoskladech, aby se zpomalilo dozrávání a oddálila doba ideální konzumace. A teď pozor – poté je rajčatům údajně dopřávána chlorová koupel, aby se zbavila případných bakterií. Část chlorového koncentrátu samozřejmě přejde do plodu, zvlášť, je-li v některém místě narušena slupka. Poté je rajče umístěno na dva až tři týdny do dozrávací komory, aby díky etylenu získalo kýženou barvu. Tato fáze by optimálně neměla přesáhnout tři dny, aby na plodech nevznikaly houby. Ovšem tato doba bývá překračována, neboť dosažení optimální barvy trvá déle, protože jsou plody sklízeny v příliš rané fázi zrání. A jelikož tato péče rajčatům stále nestačí, je třeba do nich před cestou na regály vstříknout barvivo.

ŽÁDNÉ DOBARVOVÁNÍ

Vezměme si to hezky popořadě. Jak je to s voskováním, jsme si již popsali. Jde o techniku, která se k ochraně plodů (nejen rajčat) skutečně používá. Je však nesmysl, aby byl vosk připravován z petroleje nebo snad pro lepší vlastnosti vylepšován o mýdlo.

Pravdivá je ta část informace, kterou všichni tušíme – rajčata je třeba, stejně jako spoustu dalších druhů ovoce a zeleniny, sklízet před dosažením optimálního stádia zralosti. To je mimochodem základní pravidlo a také úskalí hoaxů – tím, že se do zprávy přidají dílčí fakta, která jsou bez pochyb pravdivá, je snazší uvěřit i zprávě jako celku. Ovšem zpět k rajčatům. Ta v době sklizně nejsou skutečně ještě zcela červená, ani nedosahují maximálního obsahu cukrů. Zrání pak probíhá skutečně ve specializovaných podmínkách ve skladech, nebo během přepravy. Na tom ovšem není nic tajného ani podezřelého. V procesu dozrávání se simuluje přirozené zrání plodu pomocí působení etylenu. Ten v rajčatech nastartuje chemické reakce, díky kterým začnou plody dozrávat, tedy dochází ke změně barvy, struktury a chuti. Rajčata získají typickou červenou barvu, změknou a zesládnou.

Toliko k pravdě a teď zpět k nabaleným nesmyslům – určitě neplatí, že by se plody koupaly v chlóru. Rajčata se dokonce zpravidla ani neperou, neboť jsou pěstována často „pod střechou“, tedy ve sklenících či fóliovnících, a nejsou tím pádem znečištěna působením vnějších vlivů. Pokud je již nějaké omývání potřeba, rozhodně neprobíhá pomocí chlóru. Dobarvování pomocí barviv je též zcela nesmyslné. Zaprvé by tyto praktiky velmi rychle odhalily kontroly, které v minulosti na základě spotřebitelských podnětů skutečně probíhaly. Pokud by navíc výrobce injekčně vpravoval barvivo dovnitř rajčete, podřezával by si vlastní větev. Jakékoli umělé narušení slupky by bylo vstupní branou pro mikroorganismy a vedlo by k nastartování hnilobných procesů. Místo toho, aby rajče vydrželo co nejdéle, velmi rychle by na něm byly znát známky kažení.