Pradávný vynález Slovanů je léčivým zázrakem

03.11.2015 Renata Reihserová

Léčivých účinků této nenápadné a v Čechách běžné zeleniny si lidé cenili již dávno. Lidová medicína doporučuje používat čerstvé zelí nebo šťávu z něj při nespavosti, bolestech hlavy a onemocnění sleziny. Čerstvé i kysané zelí se využívá ke zvýšení chuti k jídlu, sekreci žaludečních šťáv, prevenci avitaminózy, při chronické poruše trávení a jako močopudný a lehce projímací prostředek.

Kysané zelí nebo nálev je doporučován diabetikům, pacientům s nemocnými játry a žlučovými kameny. Zelná šťáva je účinná při snižování kyselosti žaludku a sklonu k obezitě. Syrové či kysané zelí je dokonce odborníky považováno za nejzdravější potravinu vůbec. Staří Egypťané ho považovali za všelék a Pythagoras doporučoval denní pojídání zelí k léčení nervových poruch.

Úleva díky zelí

Kysané zelí je ale pradávným vynálezem Slovanů. Jako jedno z mála rostlinných zdrojů obsahuje vitamin B 12, který je nezbytný při tvorbě krve. Tuto účinnou látku vytvářejí bakterie, které vznikají při kvašení zelí. Ten, kdo trpí žaludečními a dvanácterníkovými vředy, může najít v bílém zelí úlevu. Je to zelenina, která podporuje trávení, má protizánětlivé účinky a působí regeneračně na sliznici trávicího ústrojí. Svým obsahem inulinu a příznivým složením sacharidů je pravidelná konzumace syrového či kvašeného zelí vhodná i pro diabetiky.

Působí proti parodontóze

U nás se zelí jedlo především v zimě, ať už v podobě knedlo-zelo-vepřo, zelňačky či zelného syrového salátu. Dnes se vracíme k přírodnímu léčitelství a porce zelného salátu denně může ulevit od různých chorob. Například žvýkání kysaného zelí je prevencí před parodontózou.Bílé zelí je zásobárnou kyseliny listové a celé skupiny vitaminů B. Proto by ho měli často konzumovat lidé, kteří jsou vystaveni stresu. Kysané zelí obsahuje množství vitaminů B 12 a B6, které pomáhají zlepšovat náladu. Jeví se tedy jako ideální potravina pro dlouhé zimní dny, kdy trpíme nedostatkem světla a depresemi. Konzumace pokrmů ze zelí k večeři nám zlepší i kvalitu spánku, protože se zvýší produkce spánkového hormonu melatoninu. V červeném zelí se zase skrývá selen, který přispívá k dobrému fungování imunity.

Listem na revma

Zelí obecně nepomáhá, jen když ho sníme – třeba naklepané zelné listy fungují při hojení hnisavých ran, různých ekzémů, vyrážek, akné a podobně. Nevhodné je ale přikládat je na čerstvé otevřené rány. Naklepané a krátce na oleji osmažené listy zelí přikládali staří bylináři jako účinnou úlevu na bolavé revmatické svaly a klouby.

Kloktat, pít a inhalovat

Při chřipce nebo rýmě pomáhá inhalace zelných silic – stačí nastrouhat čtvrt kila zelí, zalít vroucí vodou a inhalovat pod ručníkem. Pro lepší vykašlávání hlenů je dobrá směs zelné šťávy s medem v poměru 1:1, která se po doušcích pije během dne. Zelnou šťávu zředěnou vodou v poměru 1:1 můžeme při chřipce a angíně i kloktat. Nejvíce pozitivních účinků má čerstvá zelná šťáva, která hojí vředy a záněty v trávicím ústrojí, zejména v žaludku a dvanáctníku. Výjimečný je i její účinek protisklerotický a detoxikační na játra a ledviny. Také čistí krev při kožních chorobách a neutralizuje překyselené žaludeční šťávy.

Brokolice a kapusta také léčí

Léčba zelím a zelnou šťávou je bezpečná a bez vedlejších účinků.Totéž by se dalo říct i o ostatních brukvovitých plodinách, jakými jsou kapusta, kedlubna a brokolice.  Kapusta se léčitelsky využívá pomačkaná a spařená na obklady na bolavé klouby nebo páteř. Brokolice zase vzhledem k výraznému množství látek s protinádorovými účinky na plíce, střeva a pohlavní ústrojí. Tím, že nezachycuje z půdy mnoho dusíku, je vhodná pro kojící matky, těhotné ženy, kuřáky i nemocné rakovinou. Jediné riziko představuje zelí pro osoby s poruchami štítné žlázy, kterým by konzumace více než jednoho kilogramu denně mohla způsobit problémy. Takové množství je ale schopný sníst jen málokdo.

Chemická látka I3C, která je obsažena v brokolici, květáku a zelí, dokáže „opravit" DNA v buňkách, a tím zabránit rakovinnému bujení, zjistili vědci z Georgetownské univerzity ve Spojených státech. Podle nich má stejnou vlastnost také genistein – látka obsažená v sóji.

Jezte, pijte, přikládejte

Při avitaminózách se připravuje odvar – vzhledem ke značnému obsahu vody v zelí se nechá přejít varem 50 g čerstvých listů na 4 až 5 dcl vody a půl hodiny se spařuje. Při zácpě se doporučuje krátkodobě 2x denně pozřít asi půl kilogramu kysaného zelí. To významným obsahem kyseliny mléčné při požívání menších dávek (kolem 50 až150 g) pravidelně udržuje patogenní střevní mikroby, plísně a kvasinky v pozoru. Tuto úpravu zelí je dobré užívat jako kúru pro posílení organizmu a imunity.

Udělejte si domácí kysané zelí

Kysané zelí získáme kvasným procesem, kdy hlávky zelí nastrouháme nebo nožem nařežeme na proužky. Promícháme s jednou lžící soli na 5 kg a přidáme lžičku kmínu. Lze přidat i cibuli, česnek, kolečka křenu, případně další koření. Ingredience promícháme a napěchujeme do vhodné kvasné nádoby. V sudu ho nejlépe ušlapeme vlastníma nohama. Než zelí pustí šťávu, zatížíme ho prkénkem a kamenem, přiklopíme kvasnou uzavírací miskou a počkáme 1 až 3 měsíce. Občas je nutné zkontrolovat, jestli se nahoře netvoří bílá plíseň, kterou musíme ihned odstranit. Až po této době můžeme zkysané zelí přemístit do kompotových sklenic a sterilovat.