Proč se nebát éček?

09.05.2014 Mgr. Jana Uhlířová

Kolem problematiky éček v potravinách se šíří řady nejasností a mýtů a mnohokrát i zbytečné paniky. Posvítili jsme si na ně!

Proč se vlastně přídatné látky při výrobě potravin používají?

Zajišťují hygienickou nezávadnost, zlepšují kvalitu, zvyšují jejich dostupnost ve všech obdobích roku, zlepšují nutriční hodnotu i přijatelnost pro spotřebitele a zlepšují nebo usnadňují přípravu potravin. Každé „éčko“ prochází ověřovacím postupem, na jehož konci je uděleno povolení k jeho používání, samozřejmě maximálně do hodnoty nejvyššího povoleného množství.

Musí se ovšem prokázat technologická potřeba jejich použití, kdy požadovaného účelu nelze dosáhnout jinými prostředky. Éčka se nesmějí používat při výrobě medu, másla, cukru, neemulgovaného tuku a oleje, mléka a smetany, neochucených kysaných mléčných výrobků s živou kulturou, přírodních minerálních a balených minerálních vod, kávy (s výjimkou ochucené instantní kávy a kávových extraktů), nearomatizovaného čaje, sušených těstovin (kromě bezlepkových) a neochuceného podmáslí (s výjimkou sterilovaného podmáslí).

Rozdělení éček

Číselný kód E je kód, pod kterým je přídatná látka mezinárodně označována. Éčka rozdělujeme na barviva, konzervační látky, antioxidanty, sladidla, okyselující látky, emulgátory, zahušťovadla, želírující látky, stabilizátory, modifikované škroby, látky zvýrazňující chuť a vůni, kyseliny, zásady, soli a estery, tavící soli, nosiče a rozpouštědla, protispékavé látky, leštící látky, balící plyny a propelanty, odpěňovače a pěnotvorné látky, zvlhčující látky, plnidla, zpevňující látky, sekvestranty. Některé přídatné látky spadají podle účelu použití do několika kategorií, ale uvádí se pouze název kategorie, která odpovídá účelu, pro který je látka v potravině použita. Seznam přídatných látek musí být uveden na obalu výrobku, každá z látek musí být v tomto seznamu uvedena názvem, nebo mezinárodním kódem E + číslo, v sestupném pořadí dle množství, v jakém jsou v potravině obsaženy.

Všechna éčka není samozřejmě možné hned odsoudit jako nebezpečná a výrobky v panice odhazovat zpět do regálu v obchodě, když v jejich složení nějaké „éčko“ najdeme. Své „E“ má totiž například vitamin C (E 300) a E (E 306-309), kyselina citronová (E 330), jablečná (E 296), pektin (E 440) nebo mastné kyseliny (E 304). „Nejsou škodlivá a neškodlivá éčka, pouze povolená a nepovolená. Testy, které se s nimi provádějí, jsou opravdu přísné a v případě pochybností tato éčka nejsou povolena pro používání. Navíc, testy již schválených éček probíhají podle vývoje laboratorních metod stále znovu a znovu a používání éček se neustále přehodnocuje. Samozřejmě, čím méně má výrobek éček, tím je v zásadě kvalitnější, ale bez některých éček prostě daný produkt nevytvoříte,“ říká Dana Večeřová, mluvčí Potravinářské komory.

Potraviny, které se ještě dále zpracovávají, smějí obsahovat přídatné látky pouze v případě, že jsou přídatné látky povolené i v potravinách, které se z nich vyrábí. Pro některé přídatné látky není stanoveno nejvyšší povolené množství konkrétní číselnou hodnotou. Při výrobě potravin se v takovém případě použije pouze nezbytně nutné množství. Platné právní předpisy rovněž výrazně omezují použití přídatných látek ve výživě pro kojence a malé děti, kde je povoleno použití pouze několika přídatných látek (např. lecitin, L-askorbát sodný, arabská guma, oxid křemičitý).

Povinná upozornění

V případě, že existuje riziko možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví z důvodu nadměrné konzumace nebo možnost zdravotního rizika pro určitou cílovou skupinu spotřebitelů, stanovují předpisy zvláštní požadavky na označování, jejichž účelem je spotřebitele na tato rizika upozornit, uvádí web Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Jedná se o tyto případy:

–       potraviny obsahující více než 10 % sladidel polyalkoholických cukrů musejí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny textem „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“

–       potraviny obsahující aspartam musejí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny textem „Obsahuje zdroj fenylalaninu“

–       na obale potravin obsahujících jedno nebo více těchto potravinářských barviv: žluť SY (E 110), chinolinová žluť SY (E 104), azorubin (E 122), červeň allura (E 129), tartrazin (E 102), ponceau 4R (E 124), musí být uvedena doplňující informace: „název nebo číslo E barviva/barviv: mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“. Jedná se především o výrobky typu bonbony, želé, žvýkačky, snacky či lupínky. Lze je najít i v cukrářských výrobcích, instantních nápojích, nealkoholických nápojích a přibarvují se jimi i alkoholické likéry. Povinnost se však nevztahuje na nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových. Upozornění o nepříznivých vlivech na děti se také nemusí uvádět v případech, kdy uvedená barviva byla použita pouze k dekoraci či orazítkování skořápek vajec.

Opravdu „bez“?

SZPI ověřuje i to, zda výrobci neklamou spotřebitele, když na potravinách uvádějí tvrzení typu „bez konzervantů“, „bez éček“, „bez umělých sladidel a barviv“ atd. Informace o nepřítomnosti přídatných látek lze na obale určeném pro spotřebitele uvádět jako dobrovolnou informaci nad rámec požadavků, totiž pouze za určitých podmínek. Tato označení nesmějí uvádět spotřebitele v omyl, pokud se jedná o charakteristiku potraviny, a nesmějí rovněž navozovat dojem, že potravina má jiné vlastnosti, když všechny ostatní potraviny mají tytéž. Tvrzení o nepřítomnosti přídatné látky by nemělo být uváděno u těch skupin potravin, u kterých předpisy použití určitých přídatných látek zakazují. Označení potraviny by rovněž nemělo navozovat dojem, že potraviny neobsahující určitá aditiva jsou bezpečnější než potraviny bez těchto aditiv či vyvolávat pochybnosti o bezpečnosti nebo výživové přiměřenosti jiných potravin. Pozor bychom měli dát na potraviny dovážené ze zahraničí, protože mohou obsahovat přídatné látky, které u nás není povoleno při výrobě potravin používat.