Raději bez lepku, prosím! Ale není to zbytečné?

25.04.2019 Jana Čiháková

Okolo lepku je v posledních letech velké „haló“ a výrobci produktů lepku zbavených prosperují jedna báseň. Je totiž mnoho lidí, kteří se mu raději vyhnou, i když by nemuseli.

Dobrá kvalita lepkových bílkovin je požehnáním pro pekaře, na druhé straně může být zdravotním problémem pro řadu lidí. Mezi nejčastější potíže s jeho konzumací spojené patří nadýmání, křeče v žaludku a střevech, nevolnost, plynatost, pocit nafouklého břicha, ale i kožní vyrážky.

Sám sobě celiakem...

Podle Společnosti pro bezlepkovou dietu je diagnostika celiakie založena na vyšetření protilátek proti tkáňové transglutamináze a endomysiu v krvi, popřípadě protilátek proti deamidovaným gliadinovým peptidům. Je velmi vhodné vyšetřit protilátky ve třídě IgA i IgG. V případě pozitivního výsledku se přistupuje (zvláště u dospělých) k biopsii tenkého střeva, při níž je nemocnému odebrán malý vzorek sliznice tenkého střeva k mikroskopickému vyšetření.

V biopsii hodnotí patolog mikroskopické změny sliznice, které jsou klasifikovány dle tzv. Marshovy klasifikace do tří stupňů (viz obrázek). Pokud biopsie prokáže poškození střevní sliznice typické pro celiakii, stanoví gastroenterolog konečnou diagnózu – celiakie. Dochází při ní k poruše vstřebávání živin a vitamínů (např. vitamín B12, vitamín D), což má za následek mnoho neblahých a zdraví poškozujících procesů (například poruchy krvetvorby, onemocnění kloubů a kostí, náchylnost ke zlomeninám, zvýšená kazivost zubů, onemocnění jater, žaludku i potíže psychického charakteru). Právě kvůli vysokému množství zdánlivě nesouvisejících onemocnění se celiakie diagnostikuje poměrně obtížně.

Jak bylo zmíněno výše, celiakie je nevyléčitelná choroba, nicméně její průběh úzce souvisí s dodržováním podmínek bezlepkového stravování. Pro vymizení příznaků, zdravotních potíží a především k úpravě střevní sliznice do původního stavu (zmizení atrofie klků) je bezpodmínečně nutné vyřadit ze svého jídelníčku všechny potraviny obsahující lepkové bílkoviny. Jde tedy o obiloviny (pšenice, žito, ječmen a oves), a také o všechny potraviny, které je – v jakémkoli množství - obsahují a nebo obsahují složky z nich vyrobené. Patří sem samozřejmě veškeré pečivo, těstoviny, různé polotovary, sušenky, ale například i oblíbené pivo.

Když dva dělají (v těle) totéž

Vedle toho existuje ještě alergie na lepek. Potravinovou alergii jde odhalit relativně rychle, protože její příznaky jsou v řádu vteřin či minut, navíc velmi patrné (patří sem pekařské astma). Zde je nutné ale zmínit, že alergie může být i na jiné bílkoviny obilovin než lepkové, a to na bílkoviny z frakce globulinů nebo albuminů.  Léčba a správná diagnóza alergií tak patří do rukou alergologů a imunologů.

V případě potravinové intolerance nejde o klasickou (okamžitou) alergickou reakci imunitního systému s tvorbou IgE protilátek, a příznaky mohou být z dlouhodobého hlediska někdy až poměrně překvapivé a zdánlivě nesouvisející (např. laktózová intolerance, intolerance na histamin).

Potravinová intolerance je způsobena přecitlivělostí na určité chemické přísady ve stravě, anebo častěji tzv. enzymovou nedostatečností. Zjednodušeně řečeno, našemu organismu chybí látka, obvykle enzym, štěpící problematickou složku potravy jako je  laktóza v případě laktózové intolerance.

K mnoha různým projevům nesnášenlivosti některé z potravin nebo její chemické přísady, může patřit třeba „jen“ dlouhotrvající rýma, časté bolesti hlavy, vysoká únavnost bez zjevné příčiny.

Narozdíl od klasické alergie, je u intolerance nástup příznaků pozvolný, někdy s odstupem až několika dnů. I z tohoto hlediska je její odhalení komplikovanější a časově náročnější.

Má bezlepková dieta smysl?

V každém případě je tedy nutné zdůraznit, že důvod držet bezlepkovou dietu by vám měl dát vždy lékař, a to protože u vás bylo prokázáno, či je u vás podezření, na některé z onemocnění. Nemusí přitom jít přímo o celiakii, ale i o alergii, necelikální glutenovou senzitivitu nebo Duhringovu dermatitidu. Alergii na obiloviny mohou způsobovat i jiné proteiny obilovin než lepkové!

Bezlepková dieta má smysl zejména pro celiaky. Pokud nemáte žádné zdravotní důvody, které vám určil lékař, je zbytečná. Rozhodně ale není špatně, když z jídelníčku načas vysadíte bílou mouku a omezíte i produkty z ní. Uleví se vám a možná i nějaké kilo zhubnete. Pakliže jste se ale rozhodli vzdát se všeho, co obilniny může obsahovat a raději volíte bezlepkové výrobky, je na zváženou, jestli skutečně musíte investovat tak vysokou sumu za jídlo, když ani nevíte, co přesně vašemu tělu nevyhovuje a zda nebyly na vině jen odpadní látky, na které stačí některé z detoxikačních kůr.