SLIBEM NEURAZÍŠ: NA KTERÉ MARKETINGOVÉ FÍGLE SI VE SVĚTĚ POTRAVIN DÁT POZOR?

04.11.2022 Jana Čiháková

Bez dobře propracované marketingové strategie se v dnešní době neobejde většina podniků nabízejících zboží nebo služby, což není nic proti ničemu, pakliže nejsou spotřebitelům podávána klamavá a manipulativní sdělení. To se bohužel děje stále a nezřídkakdy ve všech oborech, svět potravin nevyjímaje. U kterých výrobků je například síla slova silnější než jejich skutečný přínos?

Marketing je a odjakživa byl nástrojem moci a manipulace. Přestože existuje cosi jako Etický kodex pro reklamní sdělení, který je zároveň opatřen „štemplem“ Rady pro reklamu, v praxi je jeho uplatňování jen otázkou vlastní odpovědnosti výrobce nebo prodejce. Sice se předpokládá pravdivost, slušnost a čestnost reklamy, ale po právní stránce ji nelze jakkoli vymáhat, čímž se otevírá nekonečný prostor pro zveličování výhod některých výrobků. 

SMRTÍCÍ ŘEZ PRO VITAMÍNY

„Nože z kovu a oceli zanechávají v potravinách mikročástice kovu, při následném krájení ovoce a zeleniny pak vzniká silný elektrický článek, který nadále prochází celou tloušťkou dužniny ovoce a zeleniny a v tomto důsledku dochází k rozpadu vitamínů, enzymů a ostatních složek dokonce mnohem více než při samotném vaření,“ píše se na internetu. Pravda, nebo nesmysl. „B“ je samozřejmě správně, neb smyslem sdělení je nabídnout nože keramické, jejichž pořizovací hodnota dosahuje několikanásobku pořizovací ceny nožů klasických. 

Kromě toho jsou při komunikaci nožů keramických předkládány další benefity, které jsou poněkud přitažené za vlasy. Například, že při používání těchto nožů zůstanou potraviny déle čerstvé, nebo že se z nich nepřenášejí pachy a chutě z jiných potravin, což je ještě smutnější, neb obecně platným doporučením pro spotřebitele by měla být důkladná hygiena kuchyňského náčiní, tedy i omytí a vysušení nože po každém jeho použití, ať je jeho čepel vyrobená ze všech materiálů než spoleh na to, že při nehygienickém zacházení něco zachrání keramika.

(ne)Smysl používání kovových nožů dokonce přiměl tým českých výzkumníků k přezkoumání jejich vlivu. Závěry pak pro web Lidovky shrnul doc. RNDr. Jan Kotek, Ph.d., z katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty UK. Jak není těžké vytušit, katalytický vliv povrchu nože na likvidaci vitamínu C a dalších látek je zcela zanedbatelný. Samozřejmě za předpokladu, že v kuchyni spotřebitelé nepoužívají nože staré a rezavé. Náčiní, které podlehlo rzi, skutečně může uvolňovat a na krájených potravinách následně zanechávat ionty kovů. A i tak lze mluvit o minimální degradaci hodnotných látek, ke kterému může ojediněle dojít na povrchu řezu, nikoli však do hloubi, neb degradace vitamínu C nemůže proběhnout bez přítomnosti kyslíku.

ZÁZRAK PROTI CHEMII

V 21. století není problém si celoročně koupit širokou škálu mimosezónního ovoce, to se k nám dováží ze zemí, kde slunce téměř nepřestává pálit, často jde o Ekvádor, Brazílii nebo jiné země Latinské Ameriky. Důležité je však zmínit, že jde zároveň o země mimo rámec platné legislativy Evropské unie, která si dlouhodobě klade za cíl snižovat využívání pesticidů a zajistit v plodech naprosto minimální hodnoty jejích reziduí, jejich obsah je v plodech zemí mimo EU několikanásobně vyšší než u tuzemské a evropské produkce. Většina exotických druhů se k nám navíc dováží podtržených, tedy sklízejí se ještě zelené a proces zrání probíhá až během transportu. Ten je nejenže zdlouhavý, ale představuje i potenciální rizika ztrát – hnití, plesnivění aj. Producenti z tohoto důvodu plody ošetřují chemickými sloučeninami, které znemožní ztráty vody a tím například scvrkávání plodů, od roku 2013 se povrch některých plodů také voskuje. Díky tomuto ošetření ovoce a zelenina nevysychají a jsou chráněny též před oxidací, vosk také působí jako inhibitor proti množení plísní a některých mikroorganismů.

Na základě novějších vědeckých analýz bylo zjištěno, že omytí ovoce a zeleniny pod tekoucí vodou není dostatečnou ochranou proti dalšímu působení výše uvedených látek. Voda sice částečně eliminuje povrchový vosk, nikoli chemikálie. I chemici, kteří zkoumali působení vody na expozici škodlivých látek, se shodli na tom, že voda inkriminované látky neodstraní. „Většina pesticidů není rozpustná ve vodě. Zůstávají tedy na povrchu ovoce, ale i některé zeleniny. Pouze vodou se jich prostě nezbavíte, to je možné například detergentem a kartáčkem. Lepší je ovoce a zeleninu omývat teplou až horkou vodou, ale i tak na povrchu pesticidy zůstávají,“ vyjádřila se k problému Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické pro Lidovky. 

Zmíněné závěry nahrávají prodejcům vysoce účinných saponátů, které se prodávají většinou na specializovaných e-shopech či prostřednictvím reklam na sociálních sítích. „Omezte konzumaci nežádoucích látek použitím přípravku, který byl speciálně vyvinut k odstranění toxických látek z přírodních plodů. Budete mít o moc lepší pocit z ovoce a zeleniny, které dáváte nejen vašim dětem,“ zní reklamní sdělení jednoho z podobných výrobků. Jenže co je na tom pravdy?

I v tomto případě prodejci velmi promyšleně brnkají na správnou notu spotřebitelům, kteří jsou ochotni vynaložit vyšší částku v domnění, že koupí speciálního výrobku podpoří svoje zdraví. Už podle složení těchto výrobků je zřejmé, že jejich úspěšnost bude naprosto mizivá. Z výsledků Vysoké školy chemicko-technologické navíc vzešlo, že hygienické limity v testovaných plodech nebyly překročeny a fungicidy nejsou pro člověka v regulovaném množství toxické. Spotřebitelům lze tak podat jednoduché doporučení – u citrusových plodů kůru oloupejte, případně používejte kůru z ovoce v biokvalitě, pesticidů v dužině se obávat nemusíte, jejich hodnota je zpravidla ještě 10krát nižší než v kůře. Pomáhá též omýt plody ve vysokoprocentním alkoholu.