Slova lokální a plýtvání jsou "neznámá" pro 70 procent Čechů

24.11.2020 Jana Čiháková

O téma lokálních potravin se spíše či vůbec nezajímá 69 procent lidí v Česku. U biopotravin se to týká 76 procent dotázaných, o pět procentních bodů více než v roce 2017. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který dnes prezentovala analytička Radka Hanzlová na konferenci Plýtvání potravinami v číslech aneb jak neplýtvat.

Průzkumu se v srpnu zúčastnila zhruba tisícovka lidí.

Lokální potraviny kupuje vždy nebo často 13 procent respondentů, občas je do košíku vloží 28 procent lidí a zřídka 22 procent. Ze všech těchto respondentů dává 42 procent přednost lokálním potravinám před biopotravinami.

Nejdůležitějším kritériem pro označení lokální potravina je pro lidi, které je alespoň někdy nakupují, místo původu, kvalita, možnost nákupu přímo od zemědělce či garance původu v Česku. Lidé pak pro tyto potraviny nejčastěji vyrážejí do specializovaných obchodů, jako jsou řeznictví a pekařství. Z průzkumu vyplývá i to, že z lokálních výrobků nejvíce nakupují ovoce, zeleninu, vejce a maso.

Jako důvody preference lokálních potravin lidé nejvíce uváděli, že jsou čerstvější, lépe chutnají a mají lepší kvalitu, motivací byla i podpora regionu a místních zemědělců. Jako důvody bránící nákupu lokálních potravin respondenti často zmiňovali nedostupnost, časové omezení či cenu.

Přes 90 procent lidí zastává názor, že by měla fungovat podpora produkce lokálních potravin. Největším problémem pro rozvoj produkce a prodej lokálních potravin je podle 89 procent levná zahraniční konkurence, 80 procent pak uvedlo konkurenci velkých zemědělských podniků.

Ošklivá zelenina i darování jídla

Lokálním nákupům mimo obchodní řetězce se na dnešní konferenci věnovaly Alena Wranová a Šárka Krčílková z Asociace místních potravinových iniciativ (AMPI). Popsaly vztahy mezi zemědělcem a spotřebiteli a uvedly, že nejbližší komunitu najdou lidé třeba pomocí webu.

Podle řečnic zpravidla komunitu vedou městské ženy mezi 25 a 45 lety, které mají děti, pracují a zajímá je udržitelný způsob života. Krčílková podotkla, že pro řadu uživatelů je důležitý i pocit, že se člověk na lokální úrovni podílí na "změně systému". Obě ženy upozornily, že tento způsob spolupráce snižuje plýtvání třeba tím, že lidé nepodléhají nákupům v akci, odebírají i "ošklivou" zeleninu a podporuje sdílení či darování nespotřebovaného jídla. V Česku fungují desítky těchto komunit.