Správné stravování v období dospívání

20.11.2009 Martin Chlup

Puberta a adolescence jsou obdobím překotného fyzického a psychického vývoje. Člověk hledá vlastní identitu, začíná vstupovat do světa dospělých. A začíná se také samostatněji rozhodovat o svém stravování. Že se ani v této oblasti nevyvaruje chyb, je zřejmé. V praxi dospívající patří mezi věkové skupiny s jedněmi z nejhorších stravovacích návyků.

Pro dospívající je charakteristické, že si známé „jsme, co jíme“ překládají jako „jíme, co a kdy chceme“. Je to doba extrémů. Nejčastějším nešvarem je nepravidelnost stravování. „Na snídani nemám chuť,“ slyší často rodiče a pak se dozvědí, že jejich dítko nechodí ani na obědy, nebo najdou v koši vyhozené svačiny. Vynechává-li dítě jídla za účelem zhubnutí („stačí mi jíst jednou denně“), vysvětlete mu, že to tak bohužel nefunguje – při nepravidelném stravování si tělo naopak vytváří zásoby tuku.

Neméně častá je kategorická preference určitého typu jídla, která má obvykle do vyváženého stravování daleko. Špatná skladba jídelníčku – málo mléčných výrobků, ovoce a zeleniny, rostlinných tuků, ryb, celozrnných výrobků na úkor množství sladkostí (včetně slazených nápojů) a nezdravých smažených pokrmů – je typická pro většinu populace. V období dospívání může snadno nastartovat řadu problémů.

NA CO SI DÁT POZOR

Prudký tělesný růst je spojen se zvýšenou potřebou některých živin, zvlášť mikronutričních složek v potravě. Chorobný stav organismu vyvolaný nedostatkem některých ve výživě nezbytných látek nazývají lékaři karence. U dospívajících jsou časté karence spojené s deficity Fe – železa, Ca – vápníku, dále pak J – jódu, Mg – hořčíku, vitaminu C, A, B2.

Vápník je velmi důležitý pro správný vývoj kostí, který akceleruje právě dospívání. Nejlepším zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky. Najdeme jej i v sardinkách, máku, luštěninách, listové zelenině, ořechách či ovesných vločkách.

Nedostatkem železa trpí dospívající poměrně často, projevuje se snížením fyzické výkonnosti, dýchavičností. Jeho potřebu zvyšuje rychlý růst, u dívek také začátek menstruace. Železo je nezbytné pro správnou tvorbu hemoglobinu, krevního barviva, které přenáší kyslík do všech částí těla. Železo čerpáme nejlépe z živočišných zdrojů – masa a žloutku. Vysytuje se i v obilninách, luštěninách, kakau či ořechách – železo z těchto zdrojů však lidský organismus hůře vstřebává.Proto se doporučuje současně konzumovat potraviny s vysokým obsahem vitaminu C (čerstvé ovoce a zelenina), které vstřebatelnost železa zlepšují.

Nedostatek jódu se neprojevuje jen na stavu štítné žlázy, zhoršuje také vývoj centrální nervové soustavy a tím snižuje intelektuální schopnosti. Zdrojem jódu ve stravě jsou kromě kuchyňské soli pouze mořské produkty – ryby a řasy.

Deficit hořčíku se projevuje řadou příznaků od zvýšené nervozity, svalových křečí, nespavosti až po bušení srdce, lámání nehtů nebo padání vlasů a může stát za řadou dalších problémů. Hořčík najdeme např. v listové zelenině. Dále je obsažen v banánech, kakau, sóje, fazolích, hrachu, ořechách, mandlích, máku, ovesných vločkách, bramborech.

Nedostatek vitaminu C se projevuje především sníženou odolností proti infekcím. Vydatným zdrojem je ovoce a zelenina.

Projevem nedostatku vitaminu A jsou šeroslepost, zvýšené rohovatění kůže a záněty kůže. Vitamin A je obsažen v barevné zelenině a plodech, v tucích, játrech, mléku a vejcích.

Deficit vitaminu B2 se projevuje typicky bolavými ústními koutky a poruchami ústní sliznice. Vitamin B2 je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, srdce i dalších orgánů a ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu. Dobrým zdrojem vitaminu B2 jsou kvasnice, játra a ledviny.

Významným zdrojem vitaminů a řady dalších důležitých látek je (nejlépe čerstvé) ovoce a zelenina. Dohlédněte na to, aby je vaše potomci jedli pravidelně, několikrát denně!

VYVÁŽENOST PŘEDEVŠÍM

Škodlivé je nejen časté stravování v rychlých občerstveních či cukrárnách, ale i jeho protipól – různé zaručené diety, které si ordinují především dívky, nebo alternativní výživa, je-li praktikována nepoučeně.

Každou chvíli se objeví nějaká nová zázračná dieta, která bezvadně funguje – „povídala to kamarádka“. Dospívající dívky (ale i chlapci), kteří nejsou spokojeni se svým vzhledem, se pro ně snadno nadchnou. Neuvědomují si však, že tyto převážně redukční diety jsou určeny pro dospělé a organismu ve vývoji mohou způsobit vážné problémy.

Dalším problematickým, ale v tomto věku velmi častým rozhodnutím je přec hodna vegetariánskou nebo veganskou stravu. Tuto výživu si dospívající volí z filozofického, morálního přesvědčení, nejsou však dostatečně informováni o tom, jak nahradit pro tělo nepostradatelné látky v masu obsažené.

Vegetariáni se musí naučit vhodně kombinovat bílkoviny (důležitá je především konzumace luštěnin). Více než ostatním jim hrozí karence železa a zinku. Dále musí doplňovat příjem vitaminu B3, B12, vitaminu D, jódu a selenu.

Pokud se vaše dítě rozhodne být vegetariánem, je nepravděpodobné, že mu to vymluvíte. Můžete mu však pomoci předejít rizikům tohoto stravování. Rozsáhlé a fundované informace naleznete např. na stránkách České vegetariánské společnosti.

MENTÁLNÍ ANOREXIE A BULIMIE

Samostatnou kapitolou jsou poruchy příjmu potravy, které patří mezi typické choroby dospívajících. Zařazujeme mezi ně některé druhy obezity na jedné straně a mentální anorexii a bulimii na straně druhé.

O obezitě bylo už napsáno mnohé, a proto jen připomeneme, že představuje velkou zátěž pro organismus a je příčinou mnoha vážných problémů v pozdějším věku.

Příznaky mentální anorexie jsou zprvu velmi nenápadné. Začínají obavami z obezity a postupným vývojem poruchy vnímání vlastního těla – „jsem nechutně tlustá“. Dospívající si drasticky zmenšují dávky jídla. Důsledkem nedostatečné výživy je nejen výrazná redukce váhy, ale může to zabrzdit vývojové pochody a vést k všestranným komplikacím.

Mentální bulimie se projevuje striktní dietou s opakovanými záchvaty nadměrného přejídání, zakončeného spontánním nebo navozeným zvracením.

Pro obě choroby je charakteristické, že se je postižení snaží utajit. Pro úspěšnou léčbu je však velmi důležité včasné rozpoznání těchto nemocí. Anorexie a bulimie jsou zákeřná onemocnění, která rozhodně nepodceňujte. Pokud máte podezření, ze vaše dítě má stravovací poruchu, vyhledejte odbornou pomoc.

ZÁVĚREM

V dospívání probíhají v organismu zásadní změny, které vyžadují více živin, ať už pro energii nebo jako stavební látky. Zvýšené nároky by proto v tomto věku měla splňovat i výživa.

Dospívání je však také období, kdy adolescent často víc dá na názory vrstevníků než rodičů a obecně se vzpouzí autoritám. Proto je prospěšné vést dospívající ke správnému stravování nenásilně – vyvarovat se příkazů a zákazů, ale spíš jim pomoci radou, informacemi a vlastním příkladem.