Stejný obal, jiná chuť, jiná cena

17.08.2015 Mgr. Kateřina Kmecová

Nedávno jsme vás informovali o závěrech velkého srovnávacího testu potravin prodávaných na českém a německém trhu. Nyní přinášíme kompletní výsledky porovnání složení i cen, senzorického hodnocení i chemických analýz. Dozvíte se, zda se v českých obalech skrývají stejné výrobky jako v těch německých, kolik za stejný nákup zaplatíte v Praze a Drážďanech a také, které výrobky odborné porotě více chutnaly.

Pro test jsme provedli nákup dvacítky stejných výrobků v Praze a Drážďanech. A na první rozdíly jsme narazili hned při placení. V České republice jsme za nákup utratili 963 korun, v Německu 824 korun, tedy o 14,4 % méně. Pokud jsme zakoupili zboží v akci, počítali jsme s cenou běžnou, za kterou se výrobek normálně prodává. Cenu německých výrobků jsme převedli na koruny kurzem eura platným v den nákupu.  Všechny výrobky jsme nechali otestovat vyškoleným panelem hodnotitelů z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Vybrané produkty prošly také chemickými analýzami na Státním veterinárním ústavu v Praze.

V eurech je levněji

Z celkového počtu 20 výrobků bylo v Německu levnějších hned 13. Nejvýraznější rozdíly jsme zaznamenali u dětské pochoutky Kinder mléčný řez – v Německu za něj utratíte 5,50 Kč, v Česku dvojnásobek. Nutno poznamenat, že v Německu jsme řez nakupili v balení po 10 kusech, které však v našich obchodech běžně neseženeme. Ovšem do rozdílů bylo mnohem víc: zmrzlina Carte d´Or v ČR za 82, v Německu za 130 Kč, německý tuňák Rio Mare za 71 Kč, jeho srovnatelné množství v ČR za 119 Kč. Výrazně levnější v ČR byl například nápoj v prášku Nestlé Nesquik či jogurt Danone Activia.

Jedním z důvodů vyšších cen v ČR je nepochybně výše DPH, která je u nás stanovena na 15 %, v Německu jen na 7 %. Ale není to jistě důvod jediný. Na výrazně větším německém trhu si mohou výrobci lépe optimalizovat náklady na dopravu, distribuci i provoz prodejní sítě. Díky větší kupní síle německých spotřebitelů mají také tamní výrobci větší obrat a marže tak drží níž než v ČR.

Miroslav Koberna z Potravinářské komory ČR vidí jako hlavní důvod odlišných cen zejména obchodní prakticky řetězců působících na našem trhu: „Vezmeme-li v úvahu obrovské rozdíly obou zemí v HDP na hlavu i téměř dvojnásobné průměrné mzdy v Německu, je logické, že by také náklady výrobců měly být nižší a tuzemské zboží proto vysoce cenově konkurenceschopné. Výrobky stejné značky produkované v nových zemích EU by tak měly být levnější než ty ze zemí starých, případně stejně drahé, pokud potraviny pocházejí ze tejného závodu pro celý středoevropský trh.

I kdyby výrobci dodávali stejné výrobky za různé ceny do jednotlivých zemí, nelze předpokládat, že by se jednalo o rozdíly v řádech desítek procent. Je tu tedy jen jediné logické vysvětlení tohoto stavu, a to jsou vysoké obchodní přirážky řetězců, které se ve starých zemích pohybují do 30 %, v nových až do úrovně 60 % až 160 % a více.“

Speciální edice s polovinou salámu

Některé výrobky byly v obou zemích zcela totožné, jiné se lišily místním názvem značky či samotného produktu. V obou případech však spotřebitel uvnitř oprávněně očekává stejný obsah. Navzdory tomu je složení odlišné hned u 11 párů. V některých případech jde jen o drobné odlišnosti, v jiných jsou rozdíly ve složení patrné na první pohled. Jako v případě salámové pizzy Ristorante od dr. Oetkera – česká pizza pod názvem Edizione Speciale je obložena 6 % salámu a kukuřicí, německá je sice bez kukuřice, zato je na ní salámu dvojnásobné množství. Německá pizza je o necelých 7 Kč dražší.

 „Před rokem 2006 jsme prodávali v ČR identický výrobek jako v Německu. Poté jsme pizzu Ristorante zaměnili za Ristorante Edizione Speciale a snížili jsme cenu jednorázově asi o 30 %. Během našich testů se ukázalo, že s ohledem na chuť považují spotřebitelé produkty vyrobené v Německu i Polsku za srovnatelné,“ okomentoval Zdeněk Kvinta ze společnosti Oetker. Hodnotitelé z VŠCHT však byli jiného názoru. Rozdíl mezi oběma výrobky rozpoznali všichni z nich a naprostá většina dala přednost pizze německé.

Cukr vs. sirup

Rozdílné složení mají i všechny nápoje od společnosti Coca Cola. Český zákazník kupuje Coca Colu či Fantu slazenou fruktózo-glukózovým sirupem, do německých nápojů je přidávána sacharóza neboli řepný cukr. Sirup není z výživového hlediska nevhodný, jde však jednoznačně o levnější surovinu, než je cukr.

„Rozhodnutí je v gesci lokálního výrobce, který přihlíží i ke spotřebitelským chuťovým testům v dané zemi. Je také třeba si uvědomit, že české výrobky se sníženým obsahem cukru mají jako důsledek sníženou energetickou hodnotu, což plně koresponduje s  trendem doporučeným WHO,“ okomentovala manažerka komunikace společnosti Coca Cola Kateřina Eliášová. Pokud se však podíváme na složení, české nápoje nižší energetickou hodnotu nemají: Fanta česká 165 kJ, německá 160 kJ/100 ml, Coca Cola česká 190 kJ, německá 180 kJ/100 ml. V čem je tedy přesná výhoda použití levnější suroviny, když jsou oba výrobky prodávány v ČR za vyšší cenu, zůstává tajemstvím.

Rozdíly jsou patrné

Každý z 20 hodnotitelů ze senzorického panelu obdržel dva vzorky a posuzoval, zda je mezi nimi rozdíl. Pokud rozdíl poznal, měl stanovit svou preferenci mezi oběma vzorky. Závěr, že se vzorky liší, byl učiněn pouze v případě, že byl počet těchto odpovědí statisticky průkazný. Odlišnost stanovili posuzovatelé v celé polovině případů, dvakrát v situaci, kdy složení obou výrobků bylo zcela totožné. Tyto rozdíly mohou plynout například ze samotného způsobu zpracování suroviny, odlišného skladování či čerstvosti.

Pokud se měli hodnotitelé přiklonit na stranu jednoho z výrobků, byly obě skupiny velmi vyrovnané. Na stranu českého výrobku se porotci přiklonili v osmi případech, na stranu německého v deseti případech a u dvou párů nastala remíza. Nutno podotknout, že v řadě případů byla skóre velmi vyrovnaná, jednoznačných závěrů bylo jen pár. O salámové pizze již řeč byla. Všichni porotci, kteří určili rozdíl u gumových medvídků Haribo, dali přednost jejich německé verzi. V případě Coca Coly, polévky Knorr a Ramy classic se porotci statisticky průkazně přiklonili na stranu českých výrobků.

Vybrané výrobky prošly také chemickými analýzami, které měly určit, zda odpovídají svým deklaracím na obale. Všechny produkty dodržely složení a hodnoty uvedené na obalech, u žádného výrobku se neprokázalo klamání spotřebitele.

VÝSLEDKY VELKÉHO TESTU ČESKÝCH A NĚMECKÝCH POTRAVIN: