Švédové si nedají vzít svou kávovou pauzu fika

15.06.2015 ČTK

Francouzi mají své víno, Angličané čaj a Švédové zase fika: každodenní přestávku na kávu a k tomu něco malého k zakousnutí. Tu si dopřávají v každém věku, píše agentura AFP.

Ve Švédsku se malá černá káva pije při mnoha příležitostech, při snídani i po jídle. Švédové mají na svědomí 1 % světové konzumace kávy a jsou jejími druhými největšími pijáky po Finec. Přestávku zvanou fika proto rozhodně nelze vynechat. Je to posvátná chvíle, která nastává většinou uprostřed dopoledne a po obědě.
    Ať je člověk sám nebo ve společnosti, doma nebo v kavárně, v přírodě nebo v kanceláři, "život bez fika je nepředstavitelný", píše se v publikaci Fika: The Art of the Swedish Coffee Break, kterou napsali Anna Bronesová a Johanna Kindvallová a která v dubnu vyšla ve Spojených státech.

Umění na chvíli se zastavit

    Slovo fika se poprvé objevilo v roce 1913. Jeho původ je nejistý, ale Švédové prohlašují, že jde o žargon vzniklý ze slova kaffe, jehož slabiky byly převráceny, a tak vzniklo nejprve feka a pak fika. Švédština následně začala vytvářet odvozeniny: být fikasugen znamená mít chuť na fika; kávě podávané při fika se říká fik a zaměstnanci podniku se scházejí ve fikarum, aby si tu dopřáli kávovou přestávku.
    Obecněji symbolizuje přestávka fika rovněž umění na chvíli se zastavit, říká Anna Bronesová. "Například ve Spojených státech se pije káva za pochodu. Ale ve Švédsku si lidé odpočinou a vychutnají si tu chvíli. Takové okamžiky lidé stále více vyhledávají," dodává.
    Vliv kávové přestávky na práci se zdá být pozitivní. "Studie ukazují, že přerušení práce neznamená, že by jí lidé vykonali méně. Je tomu naopak. Efektivita práce může být neformálními setkáními posílena," zdůrazňuje Viveka Adelswärdová, emeritní profesorka Linköpingské univerzity.
    Dvakrát denně, v půl desáté a v půl třetí, se zaměstnanci Švédské federace házené scházejí v kuchyni, kde čtvrt hodinky posedí s kávou a k ní něco malého zakousnou. Takový zvyk panuje všude ve Švédsku, ve státních i v soukromých podnicích, i když někteří zaměstnavatelé dávají přednost dodržování fika jen jednou za týden.
    "Umožňuje nám to promluvit si o všem a nemusíme svolávat mnoho schůzek," uvádí generální tajemník federace házené Christer Thelin.
    "Podle zákona máme nárok na pětiminutovou přestávku každou hodinu. Spojíme ty pětiminutovky a dostaneme čtvrthodinku na fika. Tam si promluvíme o všem - nejen o práci, ale tak trochu i o životě," říká zaměstnanec Lasse Tjernberg.
    Cizinci bývají zaskočeni, když se s tradicí v úřadě setkají. "Když jsem tu poprvé pracovala, telefonovali mi pět minut před přestávkou, abych na ni nezapomněla. Myslím, že je to trochu přehnané," vzpomíná Francouzka Audrey Lebiodová.
    "Fika mate lidi přicházející z jiných kultur, přitahuje zvědavost, nevědí, jak reagovat," konstatuje Sergio Guimaraes, mluvčí Švédského institutu propagujícího Švédsko v zahraničí.
    V posledních letech se rituál fika rozšířil mimo zemi. "Švédsko je v módě," usmívá se Anna Bronesová. Švédové nebo milovníci Švédska, kteří využili této tendence, si otevřeli kavárny fika od New Yorku přes Singapur, Kanadu, Austrálii po Velkou Británii.
    "O švédskou kuchyni je ve světě zájem," ujišťuje Guimaraes. Kromě toho mají sladkosti ve Švédsku zvláštní postavení. "Jsme jednou z mála zemí, kde se celý den jedí koláče nebo sladké pečivo, ať už to jsou oplatky nebo skořicové šneky," dodává.