16.02.2009 Zdenka Ulmannová
Žádné sčítání veganů neproběhlo a jejich počet se jen velmi těžko zjišťuje. Odhadem se u nás jedná o tisíce lidí a na celém světě miliony. Hlavním rozdílem mezi vegetariánstvím a veganstvím je úplné odmítání jakýchkoli živočišných složek v potravě, kosmetice, prostředcích pro domácnost, oblečení apod. ze strany veganů. Vegani také nekupují věci, které byly testovány na zvířatech. Odmítají se podílet na vykořisťování jiných živých tvorů. Jejich způsob a kvalita života jsou důkazem toho, že pro život člověka není nezbytně nutné používat rituály spojené s neetickým zneužíváním zvířat, pro něž není morální ospravedlnění a jež jsou tak zakořeněné v konzumní společnosti. Vegetariáni naproti tomu většinou odmítají pouze maso. I mezi vegetariány jsou však lidé odmítající vivisekci (testování na zvířatech) a nenosící kožené oděvy.
Hlavním rozdílem mezi vegetariánstvím a veganstvím je úplné odmítání jakýchkoli živočišných složek v potravě, kosmetice, prostředcích pro domácnost, oblečení apod. ze strany veganů. Vegani také nekupují věci, které byly testovány na zvířatech. Odmítají se podílet na vykořisťování jiných živých tvorů. Jejich způsob a kvalita života jsou důkazem toho, že pro život člověka není nezbytně nutné používat rituály spojené s neetickým zneužíváním zvířat, pro něž není morální ospravedlnění a jež jsou tak zakořeněné v konzumní společnosti. Vegetariáni naproti tomu většinou odmítají pouze maso. I mezi vegetariány jsou však lidé odmítající vivisekci (testování na zvířatech) a nenosící kožené oděvy.
Vegani jedí všechno kromě potravin s obsahem živočišných složek. Tedy žádné maso, mléko, vejce … Ve správné veganské kuchyni by neměly chybět zásoby následujících surovin: celozrnné pečivo, bezvaječné těstoviny, kuskus, jáhly, různé druhy obilí v celých zrnech (pšenice, žito, ječmen …), mouka (samozřejmě i celozrnná), rýže, brambory, tofu, tempeh, seitan, robi, čočka, více druhů fazolí, hrách, sojové boby, rostlinná mléka – rýžové, sójové, ovesné, zelenina a ovoce (dle ročního období – upřednostňovat vlastní produkci či výpěstky místních zahradníků), ořechy – vlašské, kešu, semínka – sezamová, lněná, konopná, … olivový či jiný rostlinný olej a tuk, ochucovadla – vegola, sójová omáčka – čistá bez „éček“, sušené i běžné droždí, bylinky, miso, běžné druhy koření …, cukr – pokud možno nerafinovaný nebo slad, carob, mořské řasy.
Obecně bylo veganství uznáno různými organizacemi (WHO, ADA …) jako plnohodnotný výživový styl ve všech obdobích života (samozřejmě pro kojence je nejlepší stravou mateřské mléko). Mnoha studiemi bylo potvrzeno, že potřebu minerálních látek a vitaminů pokryje veganská strava bez problémů. Nejvíce otazníků je kolem vitaminu B12. Zde někteří vegani přistupují k jeho suplementaci. K dostání jsou veganské doplňky stravy. Mnoho veganů však jakékoli doplňování odmítá. S běžnými léky je nezbytně spojena vivisekce. Vegani se tedy vyhýbají lékům (ať už se jedná o běžný Paralen nebo antibiotika). Jinou otázkou je asi stav ohrožení života, operace apod. Často totiž při braní léků zapomínáme na jejich vedlejší účinky. Stále více lékařů ve světě se staví proti vivisekci v medicíně, protože vidí nepřenositelnost poznatků získaných na zvířatech do humánní medicíny. Veganství hledá spíše alternativní přístupy v léčbě.
Můžeme vidět vegany štíhlé i obézní. Je ale pravda, že většina veganů nemá sklony k obezitě. Samozřejmě tady hraje roli řada jiných faktorů, než je samotné jídlo – pohyb, dědičnost, onemocnění. Podle WHO je v porovnání s běžnou stravou s veganstvím spojen nižší výskyt srdečních a oběhových onemocnění, obezity, nádorových onemocnění, alergií. Pokud člověk přemýšlí a konzumuje dostatek pestré veganské stravy, nebude mít zdravotní problémy plynoucí z veganství. Průšvih je, když si někdo řekne: „Tak, teď jsem vegan“, a začne denně konzumovat suché pečivo s paprikou, sem tam si dá místo masa sójové maso. To pak samozřejmě časem tělo odrovná. Veganství řadě lidí otevřelo úplně nový svět i co se potravin týká, a jako „masožravci“ často ani takto pestrou stravu neměli.
Toto je skutečný problém. Naše společnost není na vegany, a už vůbec ne na děti – vegany připravena. V drtivé většině jídelen je nemožné se vegansky najíst. Pro vedoucí kuchyní je obtěžující vegetariánská, natož pak veganská strava. Nezbývá tedy než vyvařovat doma.
Je to samozřejmě věcí jednotlivce, ale každý veganby si měl být vědom toho, že kvůli kouření byly a jsou prováděny testy na zvířatech, že alkohol často obsahuje živočišné složky a také je zatížen vivisekcí. A nezapomínejme velmi důležitou věc – vegan by si měl vážit každého života – tedy samozřejmě i svého. Jak si mohu vážit svého života a přitom jej vědomě poškozovat? Takže obecně - ne – vegan nekouří a nekonzumuje alkohol.
Existují veganské FT (Fair Trade) čokolády. Většina veganů ani nepije kávu, a když, pak jedině FT – tam by měla být záruka toho, že kvůli ní nebyli vykořisťováni lidé na druhém konci planety, ale dostali slušně zaplaceno a koupí podpoříme místní projekty. Uvědomují si – na rozdíl od nás masožravců – jednu důležitou věc: sklouzáváme k nesmírně konzumnímu způsobu života. Věci se kvůli nám převážejí zbytečně z jednoho konce Země na druhý. Svým spotřebitelským chováním ovlivňujeme životy jiných lidí často velmi negativně.
Vegetariáni by si měli být vědomi toho, že jejich způsob stravování může zapříčinit deficit nejrůznějších živin, především bílkovin, které jsou důležité pro stavbu a obnovu tkání, kostí, protilátek, červených krvinek, hormonů, enzymů a dalších důležitých prvků. Jsou tvořeny 20 různými aminokyselinami, z nichž 8 si naše tělo nedokáže vyrobit. To znamená, že těchto 8 základních aminokyselin musíme přijímat potravou, navíc aby byly dobře vstřebávány, musí být ve správném poměru. A protože právě takový poměr je obsažen v mase, rybách, vejcích, mléce a mléčných výrobcích, označujeme tyto potraviny jako zdroje bílkovin vysoké biologické hodnoty (nejkvalitnější jsou v tomto ohledu u mléka a vajec). S výjimkou sóji jsou vegetariánské produkty o tuto hodnotu ochuzeny. Je sice pravda, že obsahují aminokyseliny, ale v množství velmi malém. Je proto nezbytné, aby se vegani a vegetariáni (zejména ti nejpřísnější, kteří odmítají i mléko a vejce) snažili zachovat co největší pestrost stravy a zařazovali do jídelníčku dostatek obilovin, luštěnin, brambor a aby se nevyhýbali ani oříškům a klíčkům.
Vitamin C zvyšuje vstřebávání železa, což je důležitá informace právě pro vegetariány – železo z rostlinných zdrojů se totiž obecně vstřebává hůře než železo z živočišné krve. Kdo tedy nechce jíst maso, měl by dbát na dostatečný přísun jiných potravin obsahujících železo jako sušené ovoce a zelenina, droždí (vhodné jsou i pivní kvasnice), celozrnné výrobky. Navíc příjem železa lze umocnit po každém jídle konzumací ovoce či zeleniny (anebo jejich šťávy) bohaté na vitamin C.
21.03.2014 | Nejlepší návod, jak na jaře restartovat své tělo.
08.04.2014 | Jak si svátky jara užít a přitom se vejít do kalhot?
30.06.2014 | Čtyřicítka je věk, kdy už tělo nespaluje tak rychle a kilogramy mnohem rychleji nabíráme, než shazujeme. Je tedy nutno k němu přistupovat trochu jinak. Jak se zbavit nežádoucích kil a své tělo dostat pod kontrolu?
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.