ZASTAVÍ KOMPENZACE PRO PODNIKY RŮST CEN?

13.05.2022 ČTK, SHUTTERSTOCK

V boji proti růstu cen potravin by mohly pomoci kompenzace vysokých cen energií zemědělcům a potravinářům v rámci tzv. krizového rámce EU, který to umožňuje. Novinářům to dnes řekla předsedkyně Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Komora také vítá snahu o odložení některých částí legislativy Green Dealu například v používání hnojiv a pesticidů.

Kompenzace mohou podle Večeřové stabilizovat ceny vstupů v zemědělství i výrobě potravin. Zemědělský výbor Sněmovny přijal minulý týden usnesení, ve kterém žádá ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), aby na jednání vlády návrh na využití krizového rámce předložil. "Umožňuje kompenzace vysokých cen energií pro podniky, které prokážou, že si jim zvedly náklady oproti stejnému období loňského roku," řekla.

Kompenzace by podle Večeřové mohly být až do 30 procent nákladů a pro energeticky náročné obory, což jsou například pekaři, až 50 procent. Podle komory by stát měl podpořit potravinářství a zemědělství stejně jako podporuje například skláře nebo strojírenství.

Podle Večeřové by se v souvislosti se současnou situací způsobenou růstem cen mělo místo potravinové soběstačnosti více diskutovat o větší nezávislosti na dovozu. "Podíl domácích potravin by se měl pohybovat kolem 70 procent, to je naprosto optimální," řekla.

Jsou podle ní sektory, ve kterých nelze soběstačnosti dosáhnout, například ve výrobě vepřového masa. Úkolem ministerstva zemědělství je podpořit pomocí dotačních programů například pěstování ovoce a zeleniny, uvedla.

SNÍŽENÍ ŽIVOČIŠNÝCH HNOJIV 

V klimatických cílech EU Večeřová spatřuje ohrožení ve tlaku na snížení živočišné výroby, což podle ní povede k nedostatku organických hnojiv. Upzornila i na tlak na využití alternativních potravin vyrobených například v laboratořích. To může směřovat k tomu, že potravinářství ovládnou nadnárodní firmy, protože menší podniky nebudou mít peníze na takový typ výroby peníze, řekla. Podporovat by se podle ní měly malé a střední firmy a živočišná výroba.

Podle komory jsou některá témata Green Dealu nedořešená a chybí reálný plán, jak některé cíle plnit. Má se například snížit spotřeba pesticidů o polovinu. Například Belgie má spotřebu pesticidů osm kilogramů na hektar, zatímco ČR 1,8 kilogramu. Pokud dojde ke snížení na polovinu, bude mít Belgie stále více než dvojnásobnou spotřebu než ČR, upozornila Večeřová.

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) k tomu uvedla, že Evropa musí být schopná vyprodukovat co nejvíce potravin. "Minimálně v oblasti zemědělství se daří některé dílčí záležitosti posunovat, například legislativa v oblasti používání hnojiv a pesticidů se bude posunovat v čase," řekla. Nebude se podle ní také tolik tlačit na zvyšování ekologických cílů, podle Vrecionové se by se mohly odložit minimálně o rok.