Jak vybírat potraviny pro děti?

29.03.2013 Jana Uhlířová

Mohou děti jíst vnitřnosti? A co dělat se školákem, který odmítá snídat? Na časté otázky rodičů jsme se zeptali nutriční terapeutky Hany Knížkové z Poradenského centra Výživa dětí.

Jak mohu zjistit, zda je hmotnost mého dítěte v pořádku vzhledem k jeho výšce a věku?

Jestli je hmotnost dítěte v pořádku, mohou rodiče snadno zjistit pomocí tzv. percentilových grafů. Pro dospělé se používá známý výpočet BMI (z angl. „body mass index“). Bohužel jeho doporučené hodnoty (norma 18,5 - 24,9) nejsou v dětském věku směrodatné. Např. hodnota BMI 16 je pro osmileté dítě v pořádku, ale pro sedmnáctileté dítě může znamenat vážné zdravotní potíže spojené s nízkou hmotností. I pro BMI tedy byly vytvořeny percentilové grafy, se kterými se můžete seznámit na www.vyzivadeti.cz. Pro rodiče a děti je zde „BMI kalkulačka“, která vyhodnotí pomocí percentilových grafů, jak na tom dítě s váhou je.

Jak vypadá vhodná dětská snídaně pro školáka?

Snídaně představuje první základní jídlo dne. Z celkového denního příjmu energie by měla tvořit asi 20 – 25 %. Ačkoli se může zdát, že naše tělo přes noc pouze spí a energii nepotřebuje, je tomu právě naopak. Naše tělo během spánku spotřebovává energii na funkci vnitřních orgánů, na udržení tělesné teploty, dechu, srdeční akce apod. (tzv. bazální metabolizmus). Je tedy potřeba dodat dostatek energie po probuzení, abychom dobili baterky.

Vhodnou snídani pro školáka představuje pečivo, pro starší děti celozrnné, namazané kvalitním rostlinným tukem a obložené sýrem nebo kvalitní šunkou, např. drůbeží. Dětem můžeme nabídnout také jogurt s ovocem, müsli nebo pečivem. Pro zpestření jsou vhodné různé domácí pomazánky z tvarohu a zeleniny. Občas se může objevit sladké varianta – nejlépe domácí koláč s ovocem či tvarohem doplněný sklenicí mléka. Své místo na snídaňovém talíři má zelenina nebo kousek ovoce.

Pokud dítě nechce nebo nestíhá snídat, např. z důvodů časného vstávání, není vhodné jej do jídla nutit. Kompromisem může být alespoň malá snídaně ve formě kousku ovoce nebo příprava dvou dopoledních svačin. Jednu si dítě může dát už před začátkem výuky.

Důležitou součástí snídaně jsou tekutiny. Jejich nedostatek se během dne může projevit únavou, nepozorností či bolestmi hlavy. Nemusíme dítěti ráno nutit pouze horký čaj. Vhodnou volbou je voda, ředěné ovocné džusy nebo také hřejivé ovocné nápoje, které mají teplotu lidského těla. Dají se koupit cestou do školy ohřáté z tzv. tepliček.  

Jaké maso je pro děti nejvhodnější? A jak častá by měla být jeho konzumace?

Maso je cenným zdrojem nutričně hodnotných bílkovin, vitaminů skupiny B a minerálních látek, např. železa, fosforu. Obsahuje tzv. esenciální aminokyseliny – látky, které tělo potřebuje pro svou správnou funkci, pro obnovu tkání a dětský organizmus také pro růst. Naše tělo si tyto aminokyseliny neumí vytvořit, a proto je musí přijímat ze stravy. Různé druhy masa se mohou v dětském jídelníčku objevovat každý den v různých tepelných úpravách. Několikrát týdně je možné bez obav nahradit porci masa vařeným vejcem nebo luštěninami.

Nejvhodnějším a nejlépe stravitelným je maso drůbeží, protože je nejméně tučné, pokud je podáváme bez kůže. Dobře stravitelné je také maso krůtí či králičí. Protože ale drůbeží maso neobsahuje všechny vitaminy a minerální látky, především železo, v takovém množství, aby byla jejich potřeba v těle trvale pokryta, je vhodné jíst i tmavé druhy masa. Z nich je nejvhodnější libové hovězí nebo telecí. Důležitou roli ve stravě hrají také ryby, které by se v dětském jídelníčku měly objevovat dvakrát týdně. Rybí maso obsahuje ve svém tuku nenasycené mastné kyselin, které jsou důležité pro zdraví srdce a cév. U dětí podporují správný růst a duševní vývoj.

Masné výrobky by neměly být pravidelnou součástí zdravého jídelníčku ani dospělých, natož dětí. Chcete-li je přesto sami jíst, případně je dávat také svým dětem, musíte vybírat jen ty nejkvalitnější – kvalitní šunku od kosti či drůbeží šunku.

Je pro dítě vhodnější máslo nebo margarín?

Vzhledem ke stravovacím návykům dnešních dětí a jejich pohybové aktivitě bych volila spíše margarín, protože jeho složení příznivě působí na kardiovaskulární systém a přispívá k prevenci jeho onemocnění. Je vhodné upřednostňovat rostlinné tuky s obsahem nenasycených mastných kyselin včetně omega3 a omega6, které mají příznivý vliv na naše zdraví. Obecně bychom měli omezit příjem tuků s převahou nasycených mastných kyselin (máslo, sádlo, slanina), které zvyšují hladinu cholesterolu, urychlují stárnutí cévních stěn a rozvoj aterosklerózy. Počátkem letošního roku byla odstartována kampaň Společnosti praktických lékařů v boji proti vyšší konzumaci nasycených mastných kyselin v jídelníčku (www.nasyceneskodi.cz)

Nemám nic proti máslu v jídelníčku zdravého dítěte i dospělého s normální tělesnou hmotností a pravidelnou či dostatečnou pohybovou aktivitou.

Jsou vnitřnosti vhodnou součástí dětského jídelníčku?

Vnitřnosti patří do skupiny masných produktů a můžeme se na ně podívat ze dvou pohledů. Na jednu stranu obsahují značný podíl tuku, který s sebou nese velké množství cholesterolu. Na druhou stranu jsou bohatým zdrojem bílkovin, vitaminů a minerálních látek. Lidé mají často z konzumace vnitřností obavy. Především pak z jater a ledvin kvůli strachu ze škodlivých látek. Přesto, že v těle zvířat játra i ledviny fungují jako „čistička“, nemusíme se jich bát. Většinu nečistot totiž neskladují, ale naopak je pomáhají vyloučit z těla ven. Vnitřnosti se doporučuje zařazovat do dětského jídelníčku
asi 1x za 14 dní. Přednostně bychom měli volit vnitřnosti čerstvé, dobře očištěná a tepelně upravené z mladých zvířat.

Jak dítě naučit jíst ryby? Které ryby jsou vhodné?

Děti se učí opakováním po rodičích či jiných rodinných příslušnících. V mnoha rodinách není rybí maso na stole ani jednou do týdne, přitom nejnovější výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky doporučuje konzumaci ryb v celkovém množství přibližně 400 g/týden. Evropská komise chce zvýšit zájem lidí o mořské i sladkovodní ryby a spustila kampaň www.vybertesisvourybu.eu. Jejím cílem je vzbudit v zákazníkovi větší zájem o různé druhy ryb, ale také o jejich původ a způsoby odlovu s důrazem na jejich udržitelnost.

Sladkovodní ryby jsou méně častým alergenem než ryby mořské. Mořské ryby obsahují například více jodu a nenasycených mastných kyselin a vitaminu D. Oba druhy slouží jako dobrý zdroj kvalitních a snadno stravitelných bílkovin, které by v dětském jídelníčku neměly chybět. Mořské ryby jsou dále zdrojem některých minerálních látek – jodu, selenu, vápníku. Rybí tuk také obsahuje cenné vícenenasycené mastné kyseliny z řady omega 3, které mají celou řadu příznivých účinků na zdraví a vývoj dětí. Pokud mají děti omega 3 nenasycených mastných kyselin ve stravě dostatečné množství, mohou se jejich mozek a nervová soustava celkově rozvíjet snadněji, děti jsou bystřejší, pozornější, snadněji se učí a pamatují si.

Jaké mléčné výrobky jsou vhodné pro děti?

Přednost bychom měli dávat neochuceným mléčným výrobkům a vybírat polotučné varianty. U jogurtů volit ty do 3 (max. 5) % tuku, sýry do 30 % tuku v sušině a mléko s obsahem tuku 1,5 %. Pokud budeme vybírat mléčný dezert, měli bychom volit výrobek, u kterého je vyšší podíl tvarohu a nižší podíl smetany. U ochucených druhů je potřeba číst obaly výrobků a snažit se vybírat ty, které mají nízký podíl cukru a přídatných látek.

Nepopiratelný vliv na stav imunity mají také tzv. probiotika – bakterie, které příznivě ovlivňují stav střevní mikroflóry a svým účinkem pozitivně působí na celkový zdravotní stav člověka.

Velká část buněk imunitního systému se totiž nachází ve střevní sliznici a probiotické bakterie se starají mimo jiné o to, aby ve střevě nepřežívaly nežádoucí organizmy. Dále udržují potřebné pH, čímž přispívají k udržení dobrého stavu imunitních buněk a celkově tedy k posílení obranyschopnosti organizmu. Mezi probiotické kultury patří hlavně Lactobacillly, Bifidobacteria a další. Nalezneme je především v probiotických mléčných výrobcích, především v jogurtech, jogurtových nápojích, kefírech, apod.