Jídlem proti zimě

16.12.2013 Renata Reihserová

Je vám stále zima, i když máte na hlavě čepici, okolo krku šálu a na nohou teplé ponožky? Pak je na čase zamyslet se nad tím, jak si teplo vyrobit uvnitř těla, což se dá ovlivnit tím, co sníme a vypijeme.

Naše prababičky o čínské medicíně nikdy neslyšely, přesto se řídily stejnými zásadami. Pokud cíleně konzumujeme potraviny, které působí na termické pochody v našem organismu, ovlivníme tím pocit tepla nebo chladu. Podle čínské medicíny je dobré na jaře preferovat chutě kyselé, v létě jídla nahořklá, na podzim pálivá a v zimě s chutí slanou. V zimě je vhodné dávat přednost tepelně upravovaným jídlům před syrovou stravou.

 Recepty podle babiček

V zimě naše tělo vydává spoustu energie na ohřev. Pokud je náš jídelníček nesprávný a převažují v něm potraviny ochlazující, zbytečně tím oslabujeme svoji imunitu, máme málo energie a také pocit neustálého chladu. Nelze nechat bez povšimnutí, že pokud budeme v zimních měsících konzumovat pouze citrusy a syrovou zeleninu, ovoce, ale také mléčné výrobky nebo pečivo z bílé mouky, pak je téměř jisté, že nám bude zima prakticky neustále.

Není nutné být dietologem nebo znalcem čínské medicíny, abychom pochopili ověřené zásady zimního stravování. Stačí nahlédnout do domácností našich předků. Jak tedy v zimě jedli a žili? K snídani si dávali obilné kaše, například ovesná kaše se skořicí krásně zahřeje i na půl dne. Hodně se vařily polévky, zejména vývary a polévky z luštěnin. V jídelníčku bylo i pečené maso a kysané zelí.

Vyjdeme-li z těchto zkušeností, měli bychom v zimě jíst co nejvíce druhů zeleniny, kterou lze v běžných podmínkách uchovat. Je to zelí, kapusta, červená řepa, všechna kořenová zelenina (mrkev, pastinák, celer, petržel, pór, cibule, česnek, černá ředkev a křen). Pokud máme čas a trpělivost, můžeme si doma v tomto období rychlit čekanku a jíst čerstvé čekankové puky. Nesmíme zapomenout ani na sušené ovoce, které nám rozhodně neublíží.

Hlavně hodně masa

Snídat můžeme vydatně, třeba ovesnou kaši s medem nebo se skořicí a ořechy. Kdo nemá rád sladké, může si dát třeba šunku, sýr a chléb. Oběd by měl být složen tak, aby obsahoval jak polévku, tak porci masa. Můžeme si dopřát plátek jakéhokoliv masa, třeba i ryby nebo zvěřiny, nejlépe v kombinaci se zeleninou a rýží.

Budeme-li se držet rad našich babiček, pak v tomto období jezme i více dušených a pečených mas s omáčkami, jako svíčkovou, guláš, houbovou a další. Příloh, což jsou různé knedlíky, noky či brambory, bychom ale měli sníst přiměřeně. Složení večeře se může podobat tomu polednímu – maso na všechny způsoby, saláty dochucené šunkou, tuňákem, vejci, olivou nebo sýrové mísy. Vše můžeme okořenit některým z pálivých koření – chilli, pepřem apod.

Zelenina čerstvá nebo mražená?

Víme, kdy zeleninu tepelně zpracovat a kdy sáhnout do mrazáku? Je to celkem jednoduché. Tepelně můžeme zpracovat zimní odrůdy pórku, růžičkovou i hlávkovou kapustu, uskladněnou kořenovou zeleninu – mrkev, celer, petržel, ale i brokolici, dýni, špenát, brambory, cibuli, červenou řepu a zelí.

Pokud máme zeleninu zmraženou, záleží na tom, k čemu ji chceme použít. Pokud z ní vaříme polévku, nebo ji dáváme jako základ na omáčku nebo do ragú, se sáčkem mražené zeleniny zásadní chybu neuděláme. Vařením se stejně vitaminy znehodnotí a nám jde především o chuť, kterou zelenina jídlu dodá. Na saláty a krátkou tepelnou úpravu, například vaření v páře, je však nejlepší zelenina čerstvá. 

Čerstvé bylinky jsou ideální

Během zimy téměř každý z nás občas válčí s rýmou, kašlem, chřipkou či angínou. Trochu pozdě se pak snažíme tělu dodat dostatek vitaminů, abychom zlepšili imunitu. Bude-li se o nás pokoušet chřipka, můžeme vyzkoušet zázvor, jehož termické schopnosti jsou nepopiratelné, posiluje imunitu a ničí záněty. Nejlepší je dát si malý kousek do čaje s medem. Ale pozor, je to opravdu „šalvostr“. Když jsem ho ochutnala poprvé, doslova se mi orosilo čelo. Tak opatrně!

Poklad jménem řeřicha

Jako prevenci proti nemocem si můžeme vypěstovat doma za oknem čerstvou řeřichu setou, která je pro naše zdraví velmi zajímavá. Vypěstovat jde na kousku vlhké vaty během několika dnů a zvládne to opravdu každý. Řeřicha má výraznou chuť, a přesto, že je to rostlinka drobná, skrývá v sobě obrovský potenciál v podobě látek posilujících imunitu a působících antioxidačně.

Jde o vitamin C, thiamin – vitamin B1 a betakaroten. Obsahuje také draslík, železo, hořčík, vápník a další důležité látky. A nejen to. Řeřicha zbaví ledviny a močové cesty toxických látek a odstraní mikroorganismy, které by mohly způsobit záněty. Podporuje tvorbu trávicích šťáv a povzbuzuje činnost žlučníku i jater a tím pomáhá strávit tučná jídla. Chutná podobně jako ředkvička a dá se jíst na chlebu s máslem, přidaná do salátů, pomazánek, polévek, na vařených bramborách či na míchaných vejcích. Doma si můžeme přes zimu v květináči pěstovat také pažitku. Když seřízneme vršek bulvy petržele či celeru a dáme je na vlhkou vatu, zanedlouho vyraší lístky, které můžeme sklízet a použít v kuchyni.

Bez česneku a cibule to nejde

Prevenci ani boj s chřipkou si bez česneku a cibule neumíme ani představit. Obsahují totiž látky, kterým říkáme přírodní antibiotika, ale také vitaminy a minerály. Jíst bychom je měli jako prevenci a v případě nemoci zvýšit dávky. Česnek s cibulí využijeme v kuchyni jak čerstvé, tak různě tepelně upravené.

Nápoje pro zimní dny

Popíjet můžeme po celé dny různé čaje. Ať už je to klasický černý, nebo ovocné čaje z plodů a listů, či čaj zelený, vše neslazené, nebo jen slazené medem. Pro chuť si můžeme dopřát svařené víno s hřebíčkem nebo horkou medovinu, popřípadě grog. Ovšem opět v přiměřeném množství. Nezapomínejme pít i obyčejnou vodu v dostatečném množství a také přírodní ovocné i zeleninové šťávy. 

Recepty pro zimní dny

Divoké maso

Doba přípravy: 2 až 3 hodiny, pro 4 osoby

  Ingredience: 1 kg jehněčí kýty (nebo maso kančí, dančí, srnčí, jelení, hovězí), 4-5 mrkví, ½ celeru, 1 petržel, 1-2 cibule, 10 sušených švestek, 2-3 lžičky divokých brusinek, 2 dcl červeného vína, sůl, celý pepř, nové koření, bobkový list, tymián, jalovec, 1/8 másla, 20 dkg slaniny

Postup: Zeleninu nastrouháme nahrubo a promícháme s nakrájenou cibulí. Maso opláchneme, osolíme a prošpikujeme slaninou. Rozpustíme máslo. Maso položíme do lůžka ze zeleniny, poklademe další částí slaniny a zasypeme zbytkem zeleniny. Přidáme 15 kuliček pepře, 7 kuliček nového koření, 2 ks jalovce, 3 až 4 bobkové listy, tymián, švestky a brusinky. Celé zakropíme rozpuštěným máslem. Dáme do chladu nejlépe na 24 hodin před pečením. Zvolna pečeme v troubě asi 3 až 4 hodiny na 170 až 180°C. asi po hodině podlijeme vínem, maso obrátíme a dál pečeme odkryté. Když maso změkne, vyjmeme ho, vyjmeme koření, zeleninu a slaninu rozmixujeme nahrubo. Na plotně zaprášíme hladkou moukou nebo tmavou jíškou, podlijeme vývarem a dochutíme. Vše na mírném ohni provaříme. Maso nakrájíme a vložíme do omáčky. Jako přílohu lze podávat bramborový, karlovarský, houskový nebo špekový knedlík či opečené půlky brambor.

Hovězí vývar

 Doba přípravy:  1,5 až 2,5 hodiny, pro 4 osoby

  Ingredience:  500 g hovězího masa (např. hrudí), 1-2 hovězí kosti, 2 mrkve, čtvrtka celeru, 1 petržel, kousek kapusty (nebo růžičková, pak 3-5 kusů), 1 menší cibule, stroužek česneku, 8 kuliček pepře, 1 kulička nového koření, 1 masox, čerstvá zelená petrželka nebo pažitka

Postup: Očištěnou zeleninu, cibuli a česnek společně s masem vložíme do studené vody. Přidáme koření, špetku soli a dáme vařit. Pomalu vaříme. Když je maso měkké, vývar scedíme. Maso a zeleninu nakrájíme na malé kostičky a vrátíme zpět do vývaru a dochutíme. Do tohoto základního vývaru můžeme zavařit podle chuti noky, nudle, knedlíčky, kapání nebo jen vejce, posypat zelenou natí a servírovat.