Jsme skutečně překyselení?

08.03.2013 Ing. Olga Hudcová

Fenoménem současnosti je zdravý životní styl, což značí bezesporu dobrou myšlenku. Při volbě, jakou cestou se vydáme, bychom ale měli vzít v úvahu, že člověk je tvor vynalézavý, a být neustále ve střehu. Stále častěji se totiž setkáváme s nejrůznějšími výživovými doporučeními a směry se „zaručenými“ radami, jak si uchovat pevné zdraví, jak zhubnout atd. Kolik asi existuje rozličných diet? A kolik je „stoprocentně“ účinných a alternativních opatření léčby nejrůznějších onemocnění? Není překvapující, že může vzniknout i celá řada mýtů a omylů, na kterých těží především „odborníci“ bez příslušného vzdělání. A právě jednou z aktualit ze světa výživy je téma překyselení organismu, acidóza a zásadotvorné potraviny.

Homeostáza neboli stálost vnitřního prostředí je pro zdraví člověka nesmírně důležitá skutečnost. Jedná se v podstatě o adaptační proces, který reaguje na měnící se podmínky vnitřního i vnějšího prostředí. Z fyziologických poznatků víme, že není možné, aby metabolismus všech živých organismů probíhal neustále stejně, zároveň je správně fungující regulace životní nutností. A právě jednou z těchto regulací je i udržení acidobazické rovnováhy.

S rozvojem techniky, možností internetu a rychlostí sdílení informací přichází nespočet „zaručených“ a „pravdivých“ údajů ze světa výživy, mnohdy na úkor vědecky podložených faktů. Kvalita informací tedy často bohužel zaostává za jejich kvantitou. Jak je to s fenoménem překyselení organizmu neboli acidózou a léčbou zásaditou dietou? Je to pravdivé tvrzení? Anebo nadhodnocovaný mýtus, kterému podléhá stále víc lidí měřící si pH slin a moči lakmusovými papírky?

Jaké jsou dostupné informace o „překyselení“?

Za zakladatele tohoto směru je považován americký lékař a zakladatel teorie dělené stravy, který onemocněl tehdy nevyléčitelnou chorobou ledvin. Ve snaze uzdravit se začal podrobněji studovat složení těla a dospěl k názoru, že pokud 80 % těla tvoří zásadité složky a 20 % kyselé, je pro dosažení této rovnováhy potřeba přivádět živiny právě v tomto poměru. Výstupem byla zásaditá dieta a jako příčina celé řady onemocnění bylo označeno chronické překyselení organizmu.

Na tyto poznatky navázali dnešní vyznavači teorie o negativních účincích kyselinotvorných potravin a pozitivech a léčebných účincích potravin zásadotvorných. Tito stoupenci vyjmenovávají desítky nemocí („civilizační choroby“, osteoporóza, rakovina atd.) a vypočítávají celou řadu příčin překyselení našeho organismu (špatné stravovací návyky, žvýkání sousta, nesprávné dýchání, spánek, kouření a pití alkoholu, chemické látky v ovzduší, lécích i potravinách atd.) Zastánci dělení potravin na zásadité a kyselinotvorné pak předkládají veřejnosti fakta o hodnotách pH, tedy kyselosti či zásaditosti krve, slin, moči a našeho organizmu obecně, přičemž umocnit tuto teorii má právě rozdělení potravin na kyselinotvorné a zásadotvorné.

Kyselinotvorné potraviny: maso (včetně ryb a mořských plodů), vnitřnosti, masné výrobky, vejce, těstoviny, některé ořechy a semena, obiloviny (včetně pečiva), cukr, káva, černý čaj, sycené nápoje, mléko, ocet a vinný ocet, likéry, čokoláda, cukrovinky, margaríny, máslo, atd. ze skupiny ovoce jsou to brusinky, švestky, blumy a ze zeleniny rebarbora, chřest, kukuřice a růžičková kapusta, z luštěnin čočka.

Zásadotvorné potraviny: zelenina, houby, z luštěnin fazole a sója, ovoce, některé ořechy a semena, mladý ječmen, nesvařené mléko, vaječný žloutek, med, hrozinky, zelený čaj, bylinné čaje atd.

Z uvedeného rozdělení (které je pouze orientační, protože se v jednotlivých literárních zdrojích jednotlivé potraviny liší) vyplývá, jak bychom se měli stravovat, kdybychom se chtěli dožít více než sta let. Za příčinu smrti je totiž podle této teorie považována „kyselá smrt“ – pojem zahrnující jak selhání ledvin, tak infarkt či diabetické koma.

pH, acidita, alkalita

Kyselost (acidita) a zásaditost (alkalita) jsou udávány pomocí pH, což je v podstatě číslo vyjádřené na logaritmické stupnici od 0 do 14. Tato hodnota značí, zda vodný roztok reaguje kysele nebo zásaditě. Neutrální hodnotou je 7, kterou má čistá voda. Čím více hodnota klesá pod 7, tím roste kyselost. Obráceně pak stoupá zásaditost. A jak je to v našem těle? Vnitřní prostředí těla lidského organizmu, krve se pohybuje v rozpětí od 7,36 do 7,44, přičemž tento interval je velmi spolehlivě udržován. Některé buňky našeho těla vykazují pH kyselé – prostata (4,5), jiné alkalické – buňky kostí (nad 8,5). Nutno podotknout, že naše tělo je vysoce propracovaný systém a že jsme schopni se na jistý posun pH do určité míry dočasně adaptovat.

Na tomto místě je nutné si ujasnit, co vlastně znamená pojem "překyselení" ve smyslu nutnosti zásadité diety? Z medicínského hlediska je překyselení zvýšení žaludeční kyselosti podmíněné vyšší tvorbou žaludečních šťáv (vyvoláno například stresem, nepravidelností v jídle, některými potravinami atd.) V tomto případě ale není správné hovořit o překyselení organizmu jako celku. Tuto kyselost lze velmi dobře regulovat léky – antacidy, které jsou k tomuto onemocnění přímo určeny. Důležité je vědět, že v organizmu člověka vznikají při tělesných pochodech a přeměně látek také kyseliny (kyselina močová, uhličitá, octová, mléčná nebo také kyselina solná, která napomáhá trávení a vytváří antibakteriální barieru). Přestože se jedná se o kyseliny, naše tělo je chápe jako přirozené a umí s nimi pracovat. Aby v organizmu nedošlo k abnormálnímu zvýšení kyselosti jeho vnitřního prostředí, jsme vybaveni regulačními mechanizmy. Jedná se o udržení pH v úzkém rozmezí konkrétně na 3 frontách:

1. pufrační (nárazníkový) systém – soustava látek, které brání změně pH po přidání kyseliny nebo zásady

2. plíce (respirační) – v těle metabolicky vznikající oxid uhličitý a jeho vydýchání plícemi

3. ledviny (renální) – vylučování vodíkových iontů a ovlivňování koncentrace hydrogenuhličitanových iontů prostřednictvím moče

Kdyby totiž náš organizmus neuměl přirozeně pracovat s narůstající kyselostí a pH by bylo menší než 7, nastala by smrt. Tato fakta tedy značí, že zásadotvorné potraviny nejsou samospasitelné a lidský organizmus se nemůže spolehnout jenom na ně. (Těmito slovy ale nejsou popřeny pozitivní účinky zásaditých potravin v lidském těle.) Na druhé straně je ale třeba připustit, že bez kyselinotvorných potravin bychom se také neobešli.

Acidóza versus alkalóza

Výkyvy pH jak na stranu kyselou, tak i zásaditou jsou v odborné literatuře popisovány. Oba uvedené stavy nejsou výjimečné a lze je navodit jak respirační, tak metabolickou cestou. Velmi zjednodušeně řečeno: Je-li omezeno dýchání (útlum dechového centra, porucha plic), neodvádí se kyselina v podobě CO₂, to znamená pokles pH krve a hovoříme o respirační acidóze. A naopak, bude-li náš dech hluboký (hyperventilace způsobená hysterií, otravou salicyláty atd.), pH krve vzroste a pojem pro tento stav je respirační alkalóza. Oba tyto výkyvy jsou naším tělem zaznamenány, vyhodnoceny a upraveny prostřednictvím změny pH moči, jejíž fyziologické pH je 5 až 6, ale patologické není ani při hodnotách 4,5 až 8! Metabolické poruchy jsou popsány také. Metabolická acidóza je nejčastější poruchou acidobazické rovnováhy s příznaky kyselé moči a zrychleného dechu (Je možné, že se jedná se o tolik populární překyselení?). Příčinou tohoto stavu je nejčastěji vysoká tvorba ketolátek (nekompenzovaný diabetik, člověk po dlouhotrvajícím hladovění nebo po velmi intenzivní fyzické zátěži). Lidské tělo je i na tento stav připraveno a „překyselení“ se zbaví pomocí hyperventilace a úpravy pH moči, přičemž se opět stabilizujeme.

K metabolické alkalóze se můžeme propracovat usilovným zvracením, a aniž bychom to vnímali, začneme mělčeji dýchat a pH se tak zase srovná. Je tedy zřejmé, že kompenzace se odehrává zásadně opačným mechanizmem, než byl ten, který poruchu vyvolal.

Shrnutí, aneb jaká je pravda?

Výchozí myšlenka „fenoménu acidóza“ vůbec není zatraceníhodná, není založena na špatných základech, ale zároveň nepřináší nic nového a závratného. Výživa a zdravý životní styl je téma aktuální, děti jsou už na základní škole seznamovány se zásadami správné výživy a zdravého života. Je bezesporu vhodné věnovat pozornost svému zdraví. Je žádoucí dbát na pestrost, vyváženost a pravidelnost jídelníčku. Přijímat ovoce a zeleninu v dostatečném množství, nezapomínat na pitný režim a nepodceňovat nutnost přiměřeného odpočinku, spánku, nekouřit, vyvarovat se škodlivým chemickým látkám atd. Významnou roli hraje i pravidelná pohybová aktivita. Bez výše uvedeného si totiž pevné zdraví a dobrou kondici jen stěží uchováme.

Závěrem lze říci, že skutečný vliv nižšího pH na vznik většiny uváděných potíží zatím prokázán nebyl (s výjimkou doplňkové léčby zánětů ledvin pomocí diety k úpravě pH moči tak, aby byl bakteriím znepříjemněn život). Opravdu se nemusíme se zatěžovat přemýšlením nad tím, která potravina bude v našem těle reagovat kysele a která zásaditě (chuť v tomto případě správným vodítkem není, protože ačkoli je citron kyselý, v našem těle působí zásadotvorně). Je dobré vědět, že acidobazická rovnováha je regulována fyziologicky a to na několika úrovních. Při správné činnosti ledvin a dobře fungujícím dýchání se není nutno obávat změny vnitřního prostředí. Za každou cenu se nemusíme snažit naše tělo alkalizovat a už vůbec ne prostřednictvím jakýchkoli komerčních produktů (náplastí, doplňků stravy, koupelových očist atd.)

To, co nás v tuto chvíli nejvíce ohrožuje, není acidóza, ale celkový životní styl a je jen na nás, jak se k tomu postavíme…