Některé sirupy jsou prakticky bez ovoce

17.09.2015 Kateřina Kmecová

Podle průzkumů spotřebitelského chování pomalu končí éra sladkých limonád a stále více pijeme vodu smíchanou se sirupy. Příchutí je na našem trhu bezpočet, ale my jsme vybrali jednu z nejklasičtějších – jahodovou. Podívejte se, které sirupy jsou vyrobeny skutečně z jahod, kde si výrobci pomohli i levnějším ovocem a které koncentráty se bez ovoce vlastně úplně obejdou.

Do testu jsme zařadili 14 vzorků, které jsme nakoupili v supermarketech a ve farmářské prodejně Sklizeno. Ceny se pohybovaly od 4 do 21 Kč za litr naředěného nápoje. Chemické analýzy provedl Ústav konzervace potravin na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Odborníci hodnotili obsah cukrů, vitaminu C, kyseliny benzoové a kyseliny sorbové. Zkoumali také, zda sirupy neobsahují syntetická barviva.

Senzorické hodnocení jsme tentokrát přenechali dokonce dvěma porotám. Jedna z nich byla tvořena vyškolenými VŠCHT, kteří hodnotili barvu, vůni, konzistenci a chuť jahodových koncentrátů i naředěných nápojů. Druhou část poroty jsme sestavili z dětí ve věku od 6 do 13 let. Vedle těchto parametrů jsme hodnotili také přítomnost a typ jiného přidaného ovoce, složení (především obsah a typ přídatných látek), informace pro spotřebitele a praktičnost obalu.

Ovoce netřeba?

Hlavním ukazatelem kvality sirupů je samozřejmě obsah ovoce. A jeho přítomnost se v jednotlivých vzorcích velmi lišila. Nejvyšší obsah ovoce dosahoval 30 %, mohou se jím pochlubit sirupy Grünhof a Fruiss Saveurs. Ovšem zatímco první jmenovaný obsahoval skutečně pouze jahody, u druhého tvoří jahody a lesní jahody jen polovinu. Druhý nejjahodovější tak byl Rauch Happy Day a Tesco Sirup.

Další sirupy však obsahovaly ovoce ještě mnohem méně. Sirup Jupí má jen 1 % ovoce, ah Basic obsahuje jahodovou šťávu jen jako součást aroma a je tak velmi pravděpodobné, že jí bude méně než jedno procento. Korunní sirup dokonce podle složení jahody neobsahuje vůbec žádné, ačkoli v názvu i na obrazcích jsou jasně patrné. Podle vyjádření Radoslava Pospíchala ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce tak výrobce uvádí spotřebitele v omyl. „Na obalech omezeného množství výrobků se vyskytla chyba. Současně vyráběný sirup je z pohledu vyobrazení a deklarace v pořádku,“ okomentoval Jan Urban, ředitel výrobního závodu Karlovarská Korunní.

Pokud tedy sirupy kupujete, kromě celkového obsahu ovoce sledujte také typ použitého ovoce – jahody mohou tvořit jen zlomek celkového obsahu ovoce, zbytek budou nejčastěji jablka, bezinky či jeřabiny.

Čím víc cukru, tím líp

Vůbec největší část sirupů tvoří cukry (sacharóza, glukóza, fruktóza). Nepřidávají se jen z důvodů chuťových, ale také stabilizačních. Při dostatečném obsahu cukrů není nutné do sirupů přidávat žádné konzervační látky. Vyšší obsah cukru lze tedy v případě sirupů považovat za výhodu: „Za kvalitnější sirup můžeme považovat takový, který bude mít více cukru. Bude sladší, hustší, vyrobíme z něj více nápoje,“ ohodnotil Aleš Rajchl z VŠCHT. Nejsladší byl sirup Jahoda Tradiční, naopak nejméně cukrů naopak obsahoval ah Basic. I on ale splnil (se započítáním nejistoty měření) legislativní požadavky na minimální obsah cukrů.

Všechny sirupy obsahovaly kvůli lepší údržnosti kyselinu citronovou. Žádné jiné „éčko“ neobsahoval jen řemeslný sirup Jahoda Tradiční. Všechny ostatní si pomáhaly aromaty, naprostá většina i barvivy. Výrobky Tesco, ah Basic a Jupí v sobě mají konzervanty, poslední jmenovaný dokonce i antioxidanty. Pozitivním zjištěním testu je, že se všechny zkoumané sirupy obešly bez syntetických barviv.

Obaly jsou někdy na hraně

Hodnocením prošly také obaly všech testovaných sirupů. Posuzovali jsme zejména čitelnost, přehlednost a úplnost informací na obale. Tradičně jsme narazili na výrobky, u nichž je čitelnost písma, ať již z důvodu velikosti či barvy, na hraně. Největší prohřešek jsme však objevili u etikety sirupu Jahoda Tradiční. Na lahvi najde spotřebitel informaci, že má objem 700 ml, ačkoli ve skutečnosti je jen půllitrová, což je možné považovat jednoznačně za klamání. Údaj o skutečném objemu jsme nalezli zcela náhodou nalepený na spodku lahve. „Dostal se vám k testování sirup z doby, kdy jsme přecházeli z balení o obsahu 700 ml na balení o obsahu 500 ml. Tím že jsme malá firma, si nemůžeme dovolit jen tak odepsat zásoby. Pro zajištění správného znění všech informací jsme si nechali dotisknout jen textovou část etikety, kde se uvádí mimo jiné i obsah. Pokud tuto „přelepku“ sirup neměl, jedná se jednoznačně o chybu lidského faktoru na naší straně. Samozřejmě mohlo dojít i k mechanickému odlepení někde na cestě k vám, jakožto koncovému spotřebiteli, ale na to se nemůžeme vymlouvat a ani nechceme,“ vysvětlili jednatelé firmy Hradecké delikatesy Petra a David Kilingrovi. Hodnotili jsme také, jak dobře se lahev drží v ruce a zda je možné sirup dobře nalévat, nebo je uzávěr vyroben tak, že z něj sirup stéká po celé lahvi.

Děti i odborníci se shodli

Při senzorickém hodnocení jsme tentokrát přistoupili k zajímavé konfrontaci mezi dvěma skupinami porotců. Zejména barvu, vůni a chuť sirupů posuzovala jak porota odborná, tak dětská. První byla sestavena z vyškolených odborníků z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, druhá pak z dětí ve věku 6 až 13 let, které sirupy pravidelně konzumují. Předpokládali jsme, že se obě skupiny hodnotitelů budou mezi sebou výrazně lišit a děti upřednostní především sirupy hodně barevné a sladké. Ovšem děti i odborníci se v hodnocení často shodovali a přílišná sladkost či nepřirozená barva dětem vadila stejně jako dospělým.

Na první místo dosadili dospělí sirup Yo, na druhé Albert Excellent, u dětí se tato pořadí prohodila. Zato na posledních dvou vzorcích se obě poroty zcela shodly – jako předposlední se v senzorickém hodnocení umístil ah Basic, poslední příčku obsadil sirup Jahoda Tradiční. Je nepochybné, že tento sirup doplatil na nesprávně nastavený poměr ředění, který výrobce uvádí na obale, tedy 1:15, zatímco u ostatních byl tento poměr 1:6 až 1:10.  Při přípravě podle návodu byl nápoj jen lehce obarvený, bez jahodové vůně a výraznější chuti. „V našem doporučení jsme historicky vycházeli z vyjádření zákazníků. Otázkou ovšem je, jak toto definovat – někdo má rád sladký sirup, někdo jemnou chuť. Poměr 1:15 byl myšlen jako jakýsi limitní. Vaše hodnocení nás ale nutí k zamyšlení a prověření, zda poměr ředění neupravit,“ dodali zástupci firmy Hradecké delikatesy.

Děti měly také po skončení hodnocení možnost vyjádřit se také k atraktivnosti obalů. Nejvíce se jim líbil obal sirupu Yo, naopak nejméně je zaujala lahev ah Basic, která jim připomínala spíš prostředek na mytí nádobí.

Sirupová nej

Nejvíce ovoce: Grünhof, Fruiss Saveurs

Nejméně ovoce: ah Basic

Nejvíce jahod: Grünhof

Nejvíce cukrů: Jahoda Tradiční

Nejvíce éček: Jupí jahoda

Recept na domácí jahodový sirup

Ingredience: 1 kg jahod, 400 ml vody, 20 g kyseliny citronové, asi 1 kg cukru krystal

Postup: Jahody očistíme a vložíme do hrnce. Nalijeme na ně vodu a rozmačkáme je (například pomocí šťouchadla na brambory). Přidáme kyselinu citronovou a za občasného míchání lehce prohříváme. Nejlépe přes plátýnko přecedíme šťávu, ke které přidáme cukr a za občasného míchání vaříme na mírném plameni asi 5 minut. Cukr se musí zcela rozpustit. Sirup nalijeme do připravených čistých sklenic. Po vychladnutí uložíme na tmavé a chladné místo.

Jak číst tabulky

Cena: uvádíme cenu, za kterou jsme výrobek zakoupili v běžné obchodní síti

Cena za 1 l nápoje: cena, kterou vás bude stát jeden litr nápoje, podle ředění uváděného na obale

Obsah ovocné složky: podíl ovocné složky, jak jej uvádějí výrobci na obale. Nemusí být tvořen pouze jahodami, ale také dalšími druhy ovoce.

Z testu: souhrnné hodnocení vyplývající z chemických analýz i senzorického hodnocení

Známku testu tvoří

40 % ovocná složka (celkový podíl ovocné složky, poměr jahod a dalších typů ovoce)

30 % senzorické hodnocení (odborná i dětská porota)

10 % celkový obsah cukrů

10 % složení (přítomnost barviv, aromat, konzervantů, antioxidantů)

5 % obsah vitaminu C

5 % informace na obale (úplnost, čitelnost, přehlednost informací pro spotřebitele)

Při přípravě tohoto článku byly použity výstupy pracovní skupiny Potraviny a spotřebitel České technologické platformy pro potraviny.