Testovali jsme pivní limonády

19.07.2013 Kateřina Bendlová

Rozhodli jsme se otestovat, jak se oblíbené beermixy liší svým složením a senzorickými vlastnostmi.

Mívají nejčastěji kolem dvou procent alkoholu a vyrábějí se v příchutích jako limetka, pomeranč, grep, ale i černý rybíz, bez a malina. Ještě před pár lety je pivovary opomíjely a konzervativní pivaři tvrdošíjně odmítali, ačkoli se v okolních zemích pijí od začátku 20. století. Pivní limonády však během dvou let zaznamenaly obrovský nárůst a dobyly český pivní trhh.

Ještě v roce 2010 byl podíl těchto nápojů na českém trhu nula a každý, kdo si chtěl v hospodě smíchat pivo s limonádou, byl považován za pivního barbara. Od té doby se však mnoho změnilo, podařilo se objevit nový pivní segment a pivní mixy vyrábí většina velkých pivovarů, předhánějíc se v novinkách uváděných na trh.

V letošním roce jejich podíl na celkové spotřebě mimo stravovací zařízení dosahoval již přes 5 %, čímž předstihly nealkoholická piva, která si svou pozici budovala deset let. V číslech absolutní pivní konzumace se pohybují nad třemi procenty, což je samozřejmě stále ještě zlomek oproti zbytku výčepních piv a ležáků. I zde se však očekává nárůst s tím, jak budou postupně pivní limonády více pronikat do českých hospod a na akce, jako jsou hudební festivaly.

Jak se správně jmenují

Problém je se samotným názvem. Obecně užívaný název radler, který má dlouhou tradici i v zahraničí (podle německého der Radler – cyklista), je u nás ochrannou známkou. Tu si v roce 2002 nechal zaregistrovat pivovar Krušovice, který tento typ nápojů začal v ČR vyrábět jako první. I když se pivní mixy v této době neujaly a jejich výroba byla po několika letech zastavena, nesmí být název radler používán pro nápoje vyráběné mimo tento pivovar.

Nepřesné je také pojmenování ochucené pivo, které označuje jiný typ nápoje – obsah alkoholu v něm nemusí pocházet jen z piva, ale také z jiné lihoviny. Testované pivní mixy jsou v legislativě vymezeny jako „nápoje na bázi piva“. Tato kategorie se dále člení na „kvašené sladové nápoje“ (míchané ze sladinky, nikoli z piva) a „míchané nápoje z piva“, které vznikají smícháním piva s nealkoholickým nápojem nebo koncentrátem, většinou v poměru 1:1. Obsah alkoholu se tak většinou pohybuje kolem 2 %, i když existují i nealko verze. V obecné mluvě se pak vžily také názvy jako pivní limonády, pivní mixy a beermixy.

Jak jsme testovali

Do testu jsme zahrnuli 16 vzorků z 10 různých pivovarnických a obchodních společností z tuzemska i ze zahraničí. Vybírali jsme pouze nápoje v plechovkách. Analýzy provedl Ústav biotechnologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Zjišťovali jsme obsah alkoholu, obsah cukru (sacharózy, fruktózy, maltózy a glukózy) a energetickou hodnotu.

Všechny vzorky kromě jednoho spadaly do kategorie míchaný nápoj z piva. Vzorek Bavaria byl jako jediný označen jako sladový nápoj. Zcela se pak vymykal nápoj Argus – obsahoval výrazně vyšší množství alkoholu. V češtině byl sice označen jako „míchaný nápoj z piva“, ale v ostatních jazycích jako „pivo s malinovou příchutí“.

Obsah alkoholu

Obsah alkoholu se u většiny vzorků pohyboval kolem 2 %, což je pro tento druh nápoje typické. Tři pivní mixy pak byly vyrobeny z nealkoholického piva. Jak již bylo zmíněno, zcela se vymykal vzorek Argus s deklarovaným obsahem alkoholu 5 %. Všechny vzorky vyhověly deklaraci. Skutečný obsah alkoholu se totiž může u nápojů s obsahem alkoholu do 1,2 % od deklarovaného lišit až o 0,3 procent objemových, u piv s obsahem alkoholu nad 1,2 dokonce o 0,5 %.

Jsou hodně sladké

Přehnaná sladkost byla jedna z hlavních výtek, které porotci směrem k testovaným vzorkům směřovali. Je to dáno samotnou technologií výroby, kdy se pivo smíchá se sladkou limonádou, a také jejich určením ­­– mají především dodat energii při fyzické aktivitě, sportu či náročné práci.

Musíte se tak smířit s tím, že konzumací těchto nápojů přijmete velké množství kalorií. Někteří výrobci se ve snaze tuto energetickou hodnotu snížit přiklánějí k využití umělých sladidel namísto přírodních ovocných šťáv. Tato umělá sladkost se však často negativně projevuje ve vůni i chuti moku.

Ovoce jen pomálu

Pivní mixy nepovažuje 79 % mužů a 74 % žen za ohrožení tradičního českého piva, neboť je převážně za pivo ani nepovažuje, čemuž výrazně nahrává také jejich ovocná chuť. „Já myslím, že ve většině nápojů převládá ta limonádová složka a pivo je potlačeno do pozadí,“ říká Pavel Čejka z Výzkumného ústavu pivovarského. Obecně je velmi obtížné sladit všechny chutě – hořkou, sladkou a kyselou – do příjemného celku. Možná právě proto se na prvních příčkách testu umístily grepové vzorky, grep je sám přirozeně nahořklý a k pivu se hodí více než vyloženě sladké příchutě.

V některých vzorcích není po ovoci ani stopy, dokonce ani, když se výrobce chlubí obrázkem šťavnatého ovoce přímo na přední straně plechovky (vzorky Pittinger, Samson Černý rybíz mix). V dalších ovocnou šťávu sice najdeme, ale jen v minimálním množství. V žádném případě tak nečekejte, že byste konzumací těchto drinků zvýšili svůj denní příjem vitaminů. Přesné množství ovocné šťávy nelze laboratorně změřit a musíme se tedy spolehnout na deklaraci na obale. Aby byl ovocný dojem věrohodnější, používají výrobci různá aromata, umělá sladidla, okyselující látky a barviva.

Pozor, je v nich alkohol 

Konzumenti těchto pivních mixů si často neuvědomují, že se jedná o alkoholické nápoje (pokud samozřejmě nejde o variantu z nealko piva), čemuž nahrávají velké obrázky ovoce na obale. Na tento trend jsme narazili především u piv značky Gambrinus, kde spotřebitel v hlavním zorném poli najde výrazný nápis „ovocná šťáva“ a obrázek ovoce – tato grafika tak u něj může vyvolat dojem, že se jedná o ovocný a nikoli pivní nápoj.

Další prohřešky ve značení, na které jsme u radlerů narazili, naleznete v tabulce. Mezi hlavní patřil fakt, že řada výrobců nedeklarovala množství obsaženého piva. Přitom podle platných předpisů je nezbytné uvést množství složky, která je součástí názvu. „Spotřebitelé by také jistě uvítali zřetelnější uvedení obsahu alkoholu, tedy nikoli pouze malým písmem v textu složení nebo ve skupině dobrovolných údaj,“ říká Irena Michalová ze Sdružení českých spotřebitelů. Zaujal ji také fakt, že společnost Staropramen na svých etiketách uvádí „slazeno přírodně“ u vzorků obsahujících sladidla z rostliny stévie, což je v rozporu s nařízením SZPI. 

VÝSLEDKY TESTU

Jak číst tabulky

Složení: Neuvádíme celý výčet složek ve složení, ale jen ty složky, které vypovídají o skladbě nápoje.

Obsah alkoholu: Uvádíme deklarovaný obsah a množství změřené v laboratoři Vysoké školy chmemicko-technologické v Praze. Všechny vzorky vyhověly deklaraci. 

Energetická hodnota: Byla stanovena metodou, která je určena pro pivo (z obsahu alkoholu a extraktu původní mladiny), nikoliv pro piva smíchaná s limonádou. Pivovary ji však používají, pokud energetickou hodnotu na obale uvádějí (není to povinný údaj).

Obsah cukru: Pro názornost jsme zjištěný obsah cukru přepočítali také na počet kostek v půllitrové plechovce.

Známka testu: Známka testu zahrnuje pouze smyslové hodnocení. Porotci hodnotili školními známkami od 1 do 5. Abychom zabránili případnému ovlivnění známky ze strany pivovarů, škrtáme nejvyšší a nejnižší známku.

Značení: Značení na obalech posoudila odbornice na označování potravin, Irena Michalová ze Sdružení českých spotřebitelů.

Složení poroty

Smyslově vzorky posuzovala porota složená z laiků i nezávislých odborníků, včetně zástupců výrobců testovaných vzorků. Hodnotili vzhled, vůni, říz, chuť a celkový dojem.

Pavel Čejka, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský

Miroslav Dragoun, VŠCHT

Tomáš Erlich, Sdružení přátel piva

Pavel Hanuška, novinář

Miroslav Hovorka, Sdružení přátel piva

Kateřina Jírová, studentka

Pavlína Karlová, VŠCHT

Pavel Konáš, sládek Plzeňský Prazdroj (Gambrinus)

Petr Košin, pracovník oddělení výzkumu a vývoje, Budějovický Budvar

Milan Kucharič, sládek Plzeňský Prazdroj (Birell)

Alice Lešingrová, Sdružení přátel piva

Alena Moulisová, VŠCHT

Ondřej Pařízek, VŠCHT

Martin Pípal, obchodní zástupce Samson

Olga Rozsypalová, inspektorka SZPI

Jan Strejc, VŠCHT

Andrej Suchánek, VŠCHT

Šárka Svobodová, manažerka kvality, pivovar Zubr

Vlastimil Ševčík, obchodní sládek Heineken

Jan Špaček, hlavní technolog, Pivovary Staropramen

Marie Štenglová, studentka