31.12.2021 archiv redakce (kompilát), shutterstock
Většina z nás si bez šampaňského neumí představit žádnou oslavu narozenin, málokdo z nás ale ví, že názvem Champagne se smí označovat pouze šumivé víno pocházející z francouzské oblasti Champagne Ardenne, která se nachází asi 100 km východně od Paříže. Podobně je to s proseccem. To pochází výhradně z hroznů Glera a náleží pouze Itálii.
Prosecco z hroznů odrůdy Glera je charakteristické svou oblastí výroby, které se věnují pouze vinaři v severní Itálii ve vinicích oblastí Veneto a Friuli Venezia Giulia. I díky nim se produkce tradičního šumivého vína stala chloubou regionu a proslula po celém světě. Domovem toho nejlepšího prosecca je ale Valdobbiadene. Vinice, které se staly součástí dědictví UNESCO, zde leží v nadmořské výšce mezi 50 až 500 metry na mírných svazích, které se střídají s těmi strmějšími.
Podle tlaku v láhvi může být Prosecco šumivé (Spumante) nebo perlivé (Frizzante). Spumante se vyznačuje jemným a dlouhotrvajícím perlením a spolehlivě jej poznáte podle typické korkové zátky ve tvaru hříbku, kdežto perlivé Frizzante, které má obvykle kratší perlení, je nejčastěji uzavřeno šroubovým uzávěrem. Podle zbytkového cukru se Prosecco dělí na Brut, Extra Dry a Dry.
Oblast Veneto vyprodukuje téměř tři sta milionů lahví šumivého vína ročně, a to buď s apelací Prosecco DOC, anebo přísněji definované, takzvané Prosecco Superiore (DOCG), jehož hrozny se sklízejí na malém území mezi městy Valdobbiadene a Conegliano na sever od Benátek. Označení DOCG vám zaručí, že Prosecco pochází z oblasti, která je proslulá tou největší kvalitou. Méně známé je označení Rive, kdy víno pochází z jediné obce a Superiore di Cartizze, jež vyjadřuje absolutně špičkovou kvalitu.
Pravé šampaňské vzniká smícháním tří odrůd – Chardonnay, červených Pinot noir a Pinot meunier. V podstatě jde o víno, ve kterém je rozpuštěn oxid uhličitý, který vzniká při kvašení, kdy se cukr mění na alkohol a oxid uhličitý. Při výrobě ostatních vín oxid uhličitý volně uniká, u šumivých vín je tomu však zabráněno tím, že víno při druhotném kvašení kvasí v uzavřené láhvi. Šampaňská vína a dražší sekty se vyrábějí dvojí fermentací moštu, nejdříve v kádích (výjimečně i v dubových sudech) a poté v lahvích. Levnější šumivá vína se vyrábějí klasickou metodou kvašení v tlakových tancích.
Důležitým ukazatelem kvality šumivého vína je tzv. perlení. Bublinky se objevují díky oxidu uhličitého, který vzniká ve vínu během fermentace. U kvalitního vína by bublinky měly být jemné a dráždivé. Dlouhotrvající perlení a drobné bublinky oxidu uhličitého pak o vínu říkají, že v lahvi trpělivě zrálo několik let.
Šumivé víno je vyráběno prvotním nebo druhotným kvašením vín. Celkový obsah alkoholu kupáže (vinařský termín pro mísení vín) použité k výrobě by měl dosahovat nejméně 8,5 % objemových.
Jakostní šumivé víno (sekt) vzniká prvotním nebo druhotným kvašením moštů a vín z odrůd, které jsou povoleny v zemi původu pro výrobu jakostního vína. Celková doba výroby při kvašení v tancích by měla být nejméně 120 dní, při kvašení v lahvích musí být nejméně 9 měsíců a celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí být nejméně 9 % objemových.
Aromatický sekt můžeme najít na lahvích, jestliže při výrobě vína bylo použito pouze prvotní kvašení kupáže z moštů odrůd Irsai Oliver, Muškát moravský, Muškát Ottonel, Tramín červený nebo Müller Thurgau. Skutečný obsah alkoholu by měl být nejméně 6 % objemových.
Sekt vinařské oblasti se vyrábí druhotným kvašením kupáže z jakostních odrůdových vín vinařských oblastí, a to jen uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny. Celková doba výroby včetně zrání musí být nejméně 180 dnů při kvašení v tancích a 270 dnů při kvašení v lahvích. Skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku je nejméně 10 % objemových.
Pěstitelský sekt je označení pro takový druh vína, u kterého jsou splněny podmínky výroby sektu vinařské oblasti s tím, že vlastní výroba se uskuteční u pěstitele révy vinné, jejíž hrozny byly použity k výrobě.
Ať už máte cokoli, láhev by neměla zůstávat dlouho na světle, a to především u umělého osvětlení, protože šampaňské rychle nabírá „chuť stařiny“. Proto se šampaňské většinou servíruje ve kbelíku s ledem, obalené nebo přikryté ubrouskem. Velice důležitá je teplota servírování, ideální je 6 až 8 °C. Čím starší však šampaňské je, tím bychom ho měli servírovat při vyšší teplotě. Velmi stará šampaňská vína se dokonce mohou servírovat při teplotě sklepa, tzn. asi 14 °C. Šampaňské můžeme uchovávat i několik let při konstantní teplotě (15°C) a vlhkosti vzduchu (do 70%).
31.07.2024 | Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) důrazně upozorňuje na prodej nebalených borůvek a dalších druhů sypkého ovoce. To musí být výhradně nabízeno a prodáváno výhradně v hmotnostních jednotkách, tedy na kilogramy, nikoliv na objemové jednotky, jako jsou litry.
06.09.2024 | Světové ceny potravin se v srpnu mírně snížily. Pokles cen cukru, masa a obilovin totiž převážil nad zdražením mléčných výrobků a rostlinných olejů. Ve své zprávě to dnes uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Cena cukru se podle zprávy dostala na nejnižší úroveň za téměř dva roky.
09.08.2024 | Letos si burčák užíváme podstatně dříve. Podle vyjádření Svazu vinařů zhruba o 20 dní. Jako burčák se smí na českém trhu ALE označovat pouze nápoj z českých hroznů. Pokud se vyrábí ze zahraničních, musí nést označení částečně zkvašený hroznový mošt, což někteří prodejci nedodržují. Jak jim nenaletět?
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.