V Mexiku servírují hmyzí hostinu hodnou aztéckých králů

14.10.2013 ČTK

Hostina hodná aztéckých králů se vrací do mexických restaurací, které nabízejí delikatesy připravené z hmyzu, na nichž si druhdy pochutnávali dávní vládci země.

    Ale i když po jejich požití nehrozí trávicí problémy, jimž se případně říká Montezumova pomsta - jsou na ně současné žaludky připravené?, ptá se agentura AFP.
    Od bufetu na rohu ulice až po vybranou kavárnu s bílými lněnými ubrousky se na jídelníčcích objevují speciality s názvy, které strávníkovi mohou nahnat husí kůži: chlupatí červi, moskytí larvy a křupavé kobylky jsou jen částí z nově objevovaných chutí.
    "Zažíváme hmyzí boom," tvrdí Daniel Ovadia, šéfkuchař luxusní restaurace Paxia v mexické metropoli. "Například escamoles - mravenčí larvy, které stojí až sto dolarů za kilo - okamžitě mizí," dodal s odvoláním na surovinu, jíž se rovněž přezdívá "mexický kaviár".
    Ovadia mravenčí vajíčka zmrazí, než je smaží na pánvi. Jinak by drahocenný kaviár popukal. Pak jej servíruje na talíři s avokádovou omáčkou a posype špetkou sušeného drceného chilli koření. Jeho restaurace rovněž servíruje azotadory, což jsou červi s černou srstí, anebo ploštice, které se na šesti nožkách a s napřaženými tykadly procházejí po talíři. Ploštice se servírují živé, protože "tak chutnají nejlépe", vysvětlil.
    "Zažíváme nostalgii," dodal Ovadia. Šéfkuchaři se podle jeho slov začali pro inspiraci obracet do minulosti. Luxusní restaurace se svými sněhobílými porcelánovými talíři tak začaly objevovat něco, co bylo dlouho běžné v zastrčenějších provozovnách, jako je například Chon, dělnická hospůdka ve čtvrti Merced. "Všechno, co chodí, létá nebo leze, se dá hodit na pánev," říká šéfkuchař Fortino Rojas, zatímco připravuje vaječnou omeletu s moskytími larvami.
    Jedním z jeho receptů je směs mravenčích larev s okvětními lístky chryzantém a mangovou omáčkou. Rojas ovšem varuje, že podobná jídla mohou rychle vymizet kvůli znečišťování hmyzího životního prostředí.
    Nedaleko slavného tržiště San Juán prodává Pedro Hernández takové hmyzí pochoutky, jako křupavé kobylky, které se jí s česnekem a olivovým olejem nebo limetkou, stejně jako tlusťoučké agávové červy, kteří žijí na kaktusu, z nějž se vyrábí tequila.

    "Chodíme si je sem koupit během každého období dešťů, tu šanci nechceme propást," řekla Margarita Martinová, žena v domácnosti, která si koupila půl kila živých, červených agávových červů.
    V červnu Hernández otevřel restauraci La Cocinita de San Juán nedaleko svého obchodu. Tady mohou zákazníci ochutnat už uvařený hmyz, rovnou si nakoupit suroviny a i s receptem si je odnést domů.
    Nicole Olivaresová, která studuje lékařství, vyzkoušela poprvé smažené agávové červy na koláčcích z kukuřičného těsta. "Jsou výborní. Chutnají jako maso," prohlásila. Její partner u oběda, vysokoškolský učitel Miguel Díaz, dodal, že mexické chutě se přizpůsobily Západu. Lidé tu podle něj zapomněli na jídla, která krom toho, že jsou chutná, jsou i nutričně hodnotná.
    Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nejen věří, že hmyz má nutriční hodnotu; v nedávné zprávě FAO naznačila, že by právě hmyz mohl pomoct bojovat proti hladu, který postihuje dvě miliardy lidí na světě. Hmyzí produkty by rovněž podle zprávy mohly posloužit jako významný potravinový doplněk pro podvyživené děti.
    Gabriela Jiménezová, entomoložka Mexické národní univerzity, uvedla, že obsah bílkovin v takovém hmyzu, jako jsou luční kobylky, je dvakrát vyšší než v hovězím mase. "Všechen hmyz obsahuje aminokyseliny, které jsou pro člověka nezbytně nutné. Hmyzí životní cyklus navíc probíhá velmi rychle, dospívá průměrně během dvou měsíců od narození a jedna samička vyprodukuje na 800 potomků."
    Chuť konzumovat hmyz by konkrétně Mexiku mohla pomoct ještě v jednom ohledu. Společně s USA se tato země dělí o nelichotivý titul nejotylejšího státu světa - a "po hmyzu se netloustne", zdůraznila Jiménezová.