V Nizozemsku se prodávají kuřata ze sóji a hovězí z mrkve

08.09.2013 ČTK

Je libo kuřata vyrobená ze sóji nebo hovězí z mrkve, hrášku a brambor? V Nizozemsku mají celou škálu "masitých" výrobků vyrobených výhradně z rostlinných zdrojů.

    Díky technikám vyvinutým na jedné z nizozemských univerzit je firma Vegetariánský řezník schopna vyrobit masitá vlákna, zejména s použitím stroje, který stlačuje hmotu získanou ze sóji.
    Hamburger či masové knedlíčky: nabídka Vegetariánského řezníka je rozmanitá. Podle zákazníků se některé produkty, zejména kousky kuřecího masa a tuňákový salát, obzvláště podobají originálům, zatímco ostatní už tolik ne, ale prý jsou i tak dobré.
    "Ekologická stopa našeho hamburgeru je sedmkrát menší než u toho pravého," ujišťuje zakladatel a majitel Vegetariánského řezníka Jaap Korteweg.
    "Naše kuře potřebuje jen polovinu nebo třetinu toho, co je nezbytné k vyprodukování skutečného kuřete. Mluvím o využívání půdy, spotřebě vody a krmiva, jímž se kuřata živí. A je to také velký krok vpřed, pokud jde o zajištění práv zvířat," dodává přesvědčený vegetarián, manžel nizozemské poslankyně stojící v čele Strany za práva zvířat, která má v nizozemském parlamentu dvě křesla.
    Používané ingredience se různí. Bělostného stoprocentně rostlinného kuřete se dosáhne díky sojové bázi, zatímco hovězí se vyrábí z mrkve, hrášku a brambor.
    Výrobky se prodávají na více než 500 místech v zemi, zvláště v supermarketech s bio odděleními a ve specializovaných obchodech, a to sotva tři roky poté, co firma Vegetariánský řezník zahájila provoz.
    Korteweg ujišťuje, že se jeho obrat každý rok zdvojnásobí. Do roka a půl si chce otevřít vlastní výrobní centrum. S dalším pronikáním na trh chce rovněž snižovat ceny. Dnes stojí kilogram jeho kuřete zhruba tolik, co normální kuřecí maso.

    "Nesmí se to jmenovat kuře nebo hamburger," prohlašují producenti masa, kteří by byli rádi, kdyby se stanovily jasnější hranice.
    "Nemáme žádný problém s tím, že lidé takové produkty jedí," zdůrazňuje Jos Goebbels, předseda Ústředního nizozemského orgánu pro sektor masa (COV).
    "Vadí nám však, že používají terminologie specifické pro maso, ačkoli všichni vědí, že v tom žádné maso není. Nemůže se tomu říkat kuře nebo hamburger, musí se to jmenovat jinak, aby to spotřebitele nemýlilo," dodává.
    Ujišťuje, že sektor masa netrpí konkurencí vegetariánských výrobků, a ohledně ekologického dopadu je skeptický. "Například většina krav zabíjených pro maso pochází z mlékárenského průmyslu. Zrušit jejich chov by znamenalo rovněž zrušit výrobu mléka," prohlašuje.
    Zatímco Vegetariánský řezník útočí úspěšně na trh, první burger vyrobený z kmenových buněk krávy, u jehož zrodu stál jiný Nizozemec a který byl představen počátkem srpna v Londýně, je teprve v kolébce.
    Frankenburger, jak ho pojmenoval tisk, by nakonec mohl, jak tvrdí jeho otcové, uspokojit rostoucí poptávku po mase ve světě a vyřešit problém znečišťování životního prostředí i otázku práv zvířat.
    "Komerčně životaschopný bude možná až za 20 let, zatímco my jsme již dnes," zdůrazňuje Korteweg.
    Ekologické sdružení Natuur & Milieu Vegetariánského řezníka vytrvale podporuje a zajišťuje degustaci jeho produktů pro zákazníky supermarketů.
    "Přejít na vegetariánskou stravu je poměrně snadné ve srovnání s náhražkami paliva pro letadla či zaváděním elektromobilů," prohlašuje Olof van der Gaag, ředitel kampaně pro Natuur & Milieu.
    Kdyby každý Nizozemec jedl maso v týdnu o jeden den méně, rovnalo by se ve snížení emisí skleníkových plynů stažení jednoho milionu automobilů z provozu, tvrdí Olof van der Gaag.